I. ČLTK Praha (tenis): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Od roku 1970: fix |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 17:
=== 1893–1920: Rané období ===
[[File:Navratilova-PragueOpen2006-N22.jpg|thumb|[[Martina Navrátilová]] na centrálním dvorci při turnaji ECM Prague Open 2006]]
Zárodkem oddílu se stal již tenisový kurt v [[Brandýs nad Orlicí|Brandýse nad Orlicí]] vybudovaný roku 1890 Tyldou Rösslerovou. Klub pak vznikl v roce 1893 jako '''I. Český lawn–tenisový klub''' v Praze. Svou činnost zahájil na čtyřech [[tenisový dvorec|dvorcích]] na [[Dětský ostrov|Židovském ostrově]]. U jeho vzniku stáli nadporučík Josef Cífka, jeho bratr [[Karel Cífka (hoteliér)]] a [[Josef Rössler-Ořovský]]. V roce 1894
Roku 1901 se oddíl přestěhoval do dnešní lokality na [[Ostrov Štvanice|Štvanický ostrov]], tehdy zvaný Velké Benátky. Mezi přední hráče klubu této éry patřili bratři [[Zdeněk Žemla]] a [[Ladislav Žemla]], osminásobný šampion Zemí koruny české a čtyřnásobný mistr ČSR. Mezi lety 1894–1906 byl klub členem Anglické lawn-tennisové asociace. V roce 1906 se pak stal součástí nově založené [[Český tenisový svaz|České lawn-tenis asociace]].<ref name="lichner" /> Rekonstrukce Štvanice ukončená v roce 1927 znamenala rozšíření areálu o tři dvorce a centrální stadion s kapacitou pěti tisíc diváků. O tři roky později byla zbudována nová dřevěná klubovna dle návrhu architekta Šuly, s náklady 750 tisíc korun. Centrkurt s klubovnou byly funkční do roku 1983.<ref name="cltk" />
Řádek 28:
[[Soubor:Štvanice - centrkurt, august 2015.jpg|náhled|Centrální dvorec má klub v pronájmu od [[Český tenisový svaz|Českého tenisového svazu]]]]Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] v klubu působili wimbledonský vítěz [[Jaroslav Drobný (tenista)|Jaroslav Drobný]], který v něm hrál od čtyř let věku, nebo [[Vladimír Černík]]. Za [[Komunistický režim v Československu|komunistické totality]] se klub v roce 1949 nejdříve včlenil do Sokolu Jinonice a poté v padesátých letech do [[SK Motorlet Praha|TJ Motorlet]]. V 60. a 70. letech oddíl reprezentovali J. Javorský, [[Pavel Korda]], Benda, Široký, [[Pavel Složil]], později wimbledonský vítěz [[Jan Kodeš]] a jeho sestra [[Vlasta Vopičková]]. Kodeš přišel do klubu ve třinácti letech z Dukly Karlín. Po devíti sezónách přestoupil do [[Tenisový klub Sparta Praha|Sparty Praha]], aby se posléze na Štvanici vrátil. V roce 1962 se členka klubu [[Věra Suková|Věra Pužejová-Suková]] jako první československá hráčka probojovala do finále dvouhry ve [[Wimbledon (tenis)|Wimbledonu]]. V sedmdesátých letech sportovní úroveň poklesla. Někteří tenisté odešli do jiných oddílů.<ref name="cltk" /><ref name="lichner">{{Citace monografie | příjmení = Lichner | jméno = Ivan | titul = Malá encyklopedie tenisu | vydavatel = Olympia | místo = Praha | rok = 1985 | strany = 47–48}}</ref>
===
V roce 1970 byl oddíl začleněn do TJ Dopravní podnik hlavního města Prahy (ČLTK Dopravní podnik Praha). Pod tímto názvem setrval až do [[sametová revoluce|sametové revoluce]]. Předsedou klubu v době normalizace byl nestraník Václav Kliment. V dané éře klub vybojoval titul mistra ČSSR 1975 a v Poháru mistrů evropských zemích 1976 obsadil 2. místo (Pikorová, Hüblerová, vopičková, Složil, Huťka, Týra, Šavrda a Jankovský), když v pařížském finále prohrál s belgickým Primerose TC. V osmdesátých letech založili členové soubor amatérského divadla Tendiv – štvanické tenisové divadlo. V souvislosti s ražbou metra pod Vltavou došlo roku 1983 k demolici starého areálu a vzniku jeho moderní podoby. Slavnostní otevření i s novým centrálním dvorcem následovalo v roce 1986 během [[Pohár federace 1986|Poháru federace]]. Od osmého desetiletí dvacátého století v soutěžích nastupovali [[Jiří Hřebec]], Vojtíšek, Werner, [[Marcela Skuherská]], [[Kateřina Böhmová-Skronská|Kateřina Skronská]], [[Andrea Holíková]], [[Milan Šrejber]], [[Martin Střelba]], [[David Rikl]], [[Martin Damm]], [[Daniel Vacek]], [[Radka Bobková]] či [[Andrea Strnadová]].<ref name="cltk" />
V 90. letech tenisový oddíl opět získal původní název I. ČLTK Praha.
V 90. letech tenisový oddíl opět získal původní název I. ČLTK Praha. Ve třetím tisíciletí klub reprezentovali [[Jan Mertl (tenista)|Jan Mertl]], [[Jan Hernych]], sestry [[Kristýna Plíšková|Kristýna]] a [[Karolína Plíšková|Karolína Plíškovy]], [[Lucie Hradecká]], [[Iveta Melzerová|Iveta Benešová]], [[Jan Minář]], [[Roman Jebavý]] a další.<ref name="cltk" /> Samostatnou českou extraligu smíšených družstev klub poprvé vyhrál v roce 2018, když ve finále zdolal favorizovaný [[TK Agrofert Prostějov]] 5:4 na zápasy (vítězové [[Andrej Martin|Martin]], [[Jan Šátral|Šátral]], [[Michael Mmoh|Mmoh]], [[Robin Staněk|Staněk]], [[Markéta Vondroušová|Vondroušová]], [[Tereza Martincová|Martincová]], [[Lucie Hradecká|Hradecká]], [[Michaëlla Krajiceková|Krajiceková]]). Navázal tak na československé trofeje z let 1975 a 1990.<ref name="extraliga">{{Citace elektronického periodika▼
=== od 2000 dosud ===
▲
| jméno1 = iDNES.cz, ČTK
| titul = Tenisté I. ČLTK ukončili kralování Prostějova, slaví po 28 letech
Řádek 47 ⟶ 49:
== Vývoj názvu klubu ==
* 1893–1949: I. Český lawn–tenisový klub
* 1949 – 50. léta: Sokol Jinonice
* 50. léta – 1970: [[SK Motorlet Praha]]
* 1970–1990: TJ Dopravní podnik hl. m. Prahy (ČLTK Dopravní podnik Praha)
* od 90. let: I. ČLTK Praha
== Prezidenti klubu ==
{{Sloupce|2|
* [[Karel Cífka]]
* I. ČLTK Praha (tenis)
* Antonín Toman
* Václav Důras
* Marian Rombald z Hochinfelsenu
* Adolf Solnář
* Jaroslav Just
* Eduard Just
* Karel Robětín (1929–1938)
* Jaromír Bečka (1938–1948)
* Vladimír Štůla (1948–1956)
* Bedřich Syřínek (1957–1966)
* František Cvetler (1966–1969)
* Eduard Vít (1969–1971)
* Václav Kliment (1972–1980)
* Miroslav Nárovec (1980–1986)
* [[Jan Kodeš]] (1987–1990)
* František Stejskal (1990–2011)
* [[Václav Klaus]] (od 2011)<ref name="cltk">{{Citace elektronické monografie
| titul = 120 let I. ČLTK Lawn Tennis – Klub Praha
| url = http://www.cltk.cz/wp/wp-content/themes/default/images/2_13_web.pdf
| |||