Livonský řád: Porovnání verzí

'''Livonský řád''' ([[Němčina|německy]] ''Brüder der Ritterschaft Christi von Livland''; [[Latina|latinsky]] ''Fratres militiae Christi de Livonia'') byl v letech [[1237]]–[[1525]] autonomní větví [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]], od roku [[1435]] též člen tzv. [[Terra Mariana|Livonské konfederace]]. Livonský řád vznikl po katastrofální porážce [[Řád mečových bratří|Řádu mečových bratří]] [[Žmuďané|Žmuďany]] a [[Zemgalové|Zemgalci]] v [[Bitva u Saule|bitvě u Saule]] ([[1236]]), po níž se zbytky mečonošů pod podmínkou uchování autonomie spojily s německými rytíři.

Po roce [[1525]], kdy poslední pruský velmistr řádu [[Albrecht Braniborsko-Ansbašský|Albrecht Braniborský]] přijal [[Luteránství|luteránskou]] reformaci a majetek řádu sekularizoval, se jeho livonská větev znovu osamostatnila. Po zahájení [[Livonská válka|livonských válek]] ([[1558]]) se Livonská konfederace pod ruským náporem zcela zhroutila a tak poslední velmistr [[Gotthard Kettler]] řád rozpustil, přešel k [[luteránství]] a smlouvou z 28. listopadu [[1561]] se poddal pod ochranu [[Polsko-litevská unie|polsko-litevského soustátí]]. Za odměnu dostal do dědičné držby zbytek livonského státu v podobě [[Kuronské a zemgalské vévodství|Kuronsko-zemgalského vévodství]].

== PramenyLiteratura ==