Livonský řád: Porovnání verzí

Přidáno 79 bajtů ,  před 8 měsíci
částečné přepsání úvodu (data, faktická upřesnění) & též oprava naprostého bludu („Po zániku Livonska 1561 byl však skonečnou platností zrušen a přičleněn k Řádu německých rytířů“)
(chybějící data do ib; pryč přebytečný odkaz na ŘNR)
(částečné přepsání úvodu (data, faktická upřesnění) & též oprava naprostého bludu („Po zániku Livonska 1561 byl však skonečnou platností zrušen a přičleněn k Řádu německých rytířů“))
| obrázek stuhy =
}}
'''Livonský řád''' ([[Němčina|německy]] ''Brüder der Ritterschaft Christi von Livland'',; [[Latina|latinsky]] ''Fratres miliciaemilitiae Christi de Livonia'') byl v letech [[1237]]–[[1525]] autonomní větví [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]], aod roku [[1435]] též člen tzv. [[Terra Mariana|Livonské konfederace]]. VznikliLivonský řád vznikl po katastrofální porážce [[Řád mečových bratří|Řádu mečových bratří]] rokuv [[Bitva u Saule]] ([[1236]]), kdypo níž se zbytky rytířůmečonošů spojilypod spodmínkou Řádemuchování německýchautonomie rytířůspojily as vytvořilyněmeckými Livonský řádrytíři.
 
== Livonská větev Řádu německých rytířů ==
{{Různé významy|druhý=předchozí historii před sloučením obou řádů roku [[1237]]|stránka=Řád mečových bratří}}
Po sloučení přeživších [[Řád mečových bratří|mečových bratří]] s Řádem německých rytířů obrátil nový Livonský řád svoji pozornost na východ, k územím ruských knížectví, která byla v té době ohrožena [[Mongolská říše|mongolskou]] expanzí. Současně se snažili proniknout do [[novgorod]]ské země [[Švédové]], aby získali pod svoji kontrolu zdejší obchodní cesty. Útočníci se pokusili svoje vojenské akce zkoordinovat.
 
Roku [[1240]] se [[Švédsko|Švédové]] vylodili pod vedením jarla [[Birger]]a v ústí [[Něva (řeka)|Něvy]]. Současně zaútočili na Rus také němečtí rytíři z Livonska a zmocnili se pevnosti [[Izborsk]]. Poté jim otevřel svoje brány [[Pskov]], neboť vládnoucí [[Bojar|bojaři]] byli ochotni uznat svrchovanost řádu místo [[Novgorod]]u. Rytíři odsud podnikali další výpravy, na nichž se nebezpečně blížili k Novgorodu. Novgorodský kníže [[Alexandr Něvský]], který již dříve porazil Švédy na Něvě, nyní vyrazil urychleně na sever. Tady dobyl křižáckou pevnost [[Koporje]] a nechal ji rozbořit (1241). Poté vyhnal řádovou posádku z Pskova. Křižácké vojsko, které mělo vtrhnout na novgorodskou půdu severně od [[Čudské jezero|Čudského jezera]], zastavil Alexandr na jaře roku [[1242]] v tzv. „ledové“ bitvě, která se odehrála na zamrzlé jezerní ploše.