Vratislav (město): Porovnání verzí

Ačkoli se můžeme setkat i s formamipodobami názvu města, které jsou v různémrůzným stupnizpůsobem počeštěné (''Wroclaw'', ''Wroclav'', ''Vroclav''), jediné spisovné české tvary názvu tohoto města užívané v češtině jsou v dva: česká varianta ''Vratislav'' a&nbsp; polská varianta ''Wrocław''.<ref>''Pravidla českého pravopisu''. Praha : Academia 2006, s. 368</ref>

O původu názvu města nepanuje shoda. Častý je názor, že nese název po českém knížeti [[Vratislav I.|Vratislavovi I.]], je ale také možné, že se jmenuje po nějakémprvním slezskémvládci panovníkoviměsta či po prvnímnějakém vládcislezském městapanovníkovi nazývanémstejného ''Vratislav''jména.

Osídlení na křižovatce obchodních cest existovalo již od pravěku. Město bylo poprvé zaznamenáno v 10. století jako Vratislavia, kdy zde vznikla česká pevnost. Název města Vratislavia by mohl být odvozen od jména českého knížete [[Vratislav I.|Vratislava I.]], který zemřel v roce 921.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Žáček | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Žáček | titul = Dějiny Slezska v datech | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 546 | isbn = 978-80-7277-172-1 | strany = 16}}</ref><ref>[http://www.inyourpocket.com/wroclaw/History Wroclaw History]</ref>

V roce 990 dobyl Slezsko včetně Vratislavi polský kníže [[Měšek I.]] Slezsko, včetně Vratislavi. Písemná zmínka o městě pochází z [[kronika|kroniky]] [[Dětmar z Merseburku|Dětmara z Merseburku]] a vztahuje se k roku 1000, kdy bylo v rámci zřízení polské církevní provincie založeno ve Vratislavi [[Arcidiecéze vratislavská|biskupství]].

V roce 1138 se Vratislav stala hlavním městem celého Slezska a v 13. století získala městská práva, rozšířila se o ''Nové město''. Za vpádu [[Mongolové|Mongolů]] do Slezska roku 1241 byla vypálena, netknutý zůstal jen Tumský ostrov s katedrálou.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Žáček | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Žáček | titul = Slezsko | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 208 | isbn = 80-7277-245-7 | strany = 50}}</ref> V roce 1272 obdržela [[Mílové právo|právo mílové]] a o dva roky později [[právo skladu]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Žáček | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Žáček | titul = Dějiny Slezska v datech | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 546 | isbn = 978-80-7277-172-1 | strany = 51}}</ref> Ve 14. století se stalaměsto stalo členem [[Hanza|hanzyHanzy]].

V roce 1742, po prohrané [[války o rakouské dědictví|válce o rakouské dědictví]] byla Vratislav připojena k [[Prusko|Prusku]]. V roce 1807 obsazujeobsadil město Napoleon Bonaparte a nechávánechal strhnout městské hradby, čímž vyřešívyřešil problém s přelidněností; zároveň konfiskujezkonfiskoval církevní majetek.<ref>http://www.rightplacerighttime.cz/vratislav/vratislav-historie.html</ref> V 19. století se Vratislav stala jedním z nejvýznamnějších měst v [[Německo|Německu]].

}}</ref> Ke konci války byla Vratislav Němci prohlášena za pevnostní město (''Festung Breslau'') a za cenu obrovské materiální devastace a velkých ztrát na životech se zde [[Wehrmacht|německá vojska]] bránila postupující [[Rudá armáda|Rudé armádě]]. 6. května 1945 se Vratislav vzdala. Německé obyvatelstvo bylo vysídleno, město bylo připojeno k obnovenému [[Polsko|Polsku]] a osídleno [[Poláci|Poláky]], především z oblastí odstoupených Polskem [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] (hlavně ze západní [[Ukrajina|Ukrajiny]], ze [[Lvov]]a a okolí a z [[Litva|Litvy]] -– [[Vilnius]]u a okolí).

Město leží při soutoku [[Odra|Odry]] a [[Oława (řeka)|Oławy]], [[Bystrzyca|Bystrzycy]], [[Ślęza|Ślęzy]] a [[Widawa|Widawy]] v&nbsp;jihozápadním Polsku. Nachází seLeží pouze 60&nbsp;km od českých hranic., Odzatímco od hlavního města Polska [[Varšava|Varšavy]] je Vratislav vzdálená 350&nbsp;km.

Délka všech kolejí je 258,2&nbsp;km. Stálých tramvajových linek je celkem 22. Nejkratší linka je 23 (7,88&nbsp;km) Kromera-Wrocławski Park Przemysłowy a nejdelší linka je 20 (20,63&nbsp;km) Leśnica-Oporów. Noční linky byly zrušeny v roce 2003. Všech [[Železniční vůz|vagónů]] je dohromady 376, z toho je 19,7 [[%]] nízkopodlažních. První tramvaje tažené koňmi vyjely 4. července 1876. První tramvaj na elektřinu vyjela 14. července 1893.

Autobusových denních linek je dohromady 86. z toho 37 pravidelných, 9 zrychlených, 7 jezdících ve špičce, 4 příměstské, na 9 linkách jezdí soukromí dopravci a 20 je linek zónových. Linky jezdící ve špičce, zrychlené a příměstské mají často skorotéměř stejné trasy jako pravidelné základní linky. Linky, které jezdí skoro po takové téměř stejné trase mají stejnýstejná nebo podobnýpodobná poslední 2dvě čísla jako původní linka, která na trase jezdí (109/609,125/325), ale u některých linektras, které se kopírovaly, byla jedna linka zrušena. Noční linky nekopírují trasy žádné denní linky.