Mandala: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 18117808 uživatele Crinkly.sun (diskuse) zrušena značka: vrácení zpět |
heslo upraveno do encyklopedického tvaru (úvod, kapitoly) a úvod upraven podle vzoru anglicky psané wikipedie značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Painted 17th century Tibetan 'Five Deity Mandala', in the center is Rakta Yamari (the Red Enemy of Death) embracing his consort Vajra Vetali, in the corners are the Red, Green White and Yellow Yamari.jpg|náhled|Malovaná tibetská „Mandala pěti božstev“, [[17. století]]]]
'''Mandala''' ([[sanskrt]]sky ''मण्डल'' „kruh“) je
V různých duchovních tradicích se mandaly používají k tréninku zaměření pozornosti při meditaci a jako nástroje duchovního vedení, k vytvoření posvátného prostoru a k indukci tranzu. Mandaly jsou pak používány jako mapy (v šintoismu) v indických náboženstvích – hinduismu, buddhismu, jainismu. V japonském šintoismu jednotlivé symboly v mandalách představující božstva. V případě šintoismu, ráj, kami nebo svatyně.<ref>{{Citace elektronického periodika
O rožšíření tohoto slova se v západní kultuře zasloužil především psychiatr [[Carl Gustav Jung|C. G. Jungem]], který mandaly interpretoval jako symboly universálního [[archetyp]]u [[Bytostné Já|bytostného Já]]. V tomto duchu shledával tento symbol jako existující ve všech kulturách a ve všech časech, v důsledku toho však ignoroval specifickou symboliku a kontext mandal.<ref name="Albanese">{{Citace periodika▼
| titul = Definition of MANDALA
| periodikum = www.merriam-webster.com
| url = https://www.merriam-webster.com/dictionary/mandala
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-02-24
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Tanabe
| jméno = Willa Jane
| titul = Review of Japanese Mandalas: Representations of Sacred Geography
| periodikum = Japanese Journal of Religious Studies
| datum vydání = 2001
| ročník = 28
| číslo = 1/2
| strany = 186–188
| issn = 0304-1042
| url = http://www.jstor.org/stable/30233691
| datum přístupu = 2020-02-24
}}</ref>
▲O rožšíření tohoto slova se v západní kultuře zasloužil především psychiatr [[Carl Gustav Jung|C. G. Jungem]], který mandaly interpretoval jako symboly universálního [[archetyp]]u [[Bytostné Já|bytostného Já]]. V tomto duchu shledával tento symbol jako existující ve všech kulturách a ve všech časech,
| příjmení = Albanese
| jméno = Catherine L.
Řádek 19 ⟶ 39:
| jazyk =
| url =
}}</ref>
}}</ref> Mezi obrazce, které jsou k mandalám přirovnávány, patří například [[pískové kresby]] [[Domorodí Američané|domorodých Američanů]],<ref name="Brita" /> nebo křesťanská [[Rozeta (architektura)|rozetová okna]], [[labyrint]]y, barokní [[kopule]]<ref name=":0">{{Citace monografie▼
▲
| příjmení = Gaudingová
| jméno = Madonna
Řádek 174 ⟶ 196:
=== Terapie a diagnostika ===
Mandala je dále využívána jako prostor pro terapii a diagnostiku. V [[Arteterapie|arteterapii]] je využívána jako abstraktní prostor pro sebevyjádření a následné zpracování pocitů.<ref>Šicková-Fabrici, J., ''Základy arteterapie'', Portál, 2002</ref> Toho využíval při své práci už [[Carl Gustav Jung|C. G. Jung]], který používal mandaly nejprve pro své vlastní léčení a později i pro práci se svými pacienty.<ref>Jung, C. G., ''Snové symboly individuačního procesu'', Nakladatelství Tomáše Janečka, 1999</ref> Kombinoval mandalu, alchymistické symboly, ale také práci s [[archetyp]]y (pratypy)<ref name=":2">Jung, C. G., ''Mandaly: obrazy z nevědomí'', Nakladatelství Tomáše Janečka, 2004</ref>. Na práci Junga navázala americká terapeutka Joan Kellogg, která vytvořila [[Velký kruh mandaly]] a na něm postavený [[mandalový diagnostický test]][[Mandalový diagnostický test|.]] <ref>http://www.centrum-mandala.cz/blog/mandalovy-diagnosticky-test</ref> Test je založen na rozdělení mandal do dvanácti typů<ref name=":3">{{Citace monografie
| příjmení = Kellogg
| jméno = Joan
| |||