Mandala: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 18117808 uživatele Crinkly.sun (diskuse) zrušena
značka: vrácení zpět
Řádek 1:
[[Soubor:Painted 17th century Tibetan 'Five Deity Mandala', in the center is Rakta Yamari (the Red Enemy of Death) embracing his consort Vajra Vetali, in the corners are the Red, Green White and Yellow Yamari.jpg|náhled|Malovaná tibetská „Mandala pěti božstev“, [[17. století]]]]
'''Mandala''' ([[sanskrt]]sky ''मण्डल'' „kruh“) je slovo pocházející ze staroindického obřadníha jazyka. Od začátku 20. století je používáno nejen pro náboženské obrazce, ale také pro označení kruhových ornamentů užívaných pro dekorační, relaxační i terapeutické účely.<ref name=":1" />
'''Mandala''' ([[sanskrt]]sky ''मण्डल'' „kruh“) je [[symbol]]ický obrazec tvořící posvěcený prostor v [[Indická náboženství|indických náboženstvích]], který symbolizuje [[náboženská kosmologie|vesmír]] obklopující božstvo. Člověk, který do ní při [[rituál]]u či [[meditace|meditaci]] proniká, spatřuje božstvo a stává se součástí mandaly – kosmu. Mandaly jsou užívány především v [[Hinduismus|hinduistické]] [[Tantra|tantře]] a [[Vadžrajána|vadžrajáně]], zvané také tibetský či tantrický buddhismus, z kterého proniklo užívání mandal také do [[Čína|Číny]] a [[Japonsko|Japonska]]. Ačkoliv jsou nejznámější mandaly kruhové nebo tvořené čtvercem vepsaným do kruhu, můžou být také prostě čtvercové, trojúhelníkovité, polokruhové nebo kosočtvercové – tedy ve tvaru [[jóni]]. Jsou vytvářeny z různých materiálů: barevných prášků, drahokamů, plodů ovoce, listů nebo různých vonných látek. Vznikají pro různé slavnostní příležitosti (''[[vrata (rituál)|vrata]]'') a především pro potřeby tantrického [[Iniciace|zasvěcení]] (''[[dikša]]''), v kterém je mandala centrálním prvkem, nebo také jako prostředek získání magických sil (''[[siddhi]]'') Můžou také sloužit jako zobrazení [[panteon]]u božstev určité tradice či školy a jeho vnitřní hierarchie.<ref name="Gudrun">{{Citace monografie
 
VO západnírožšíření kultuřetohoto bylyslova mandalyse v západní kultuře popularizoványzasloužil především psychiatrempsychiatr [[Carl Gustav Jung|C. G. Jungem]], který mandaly interpretoval jako symboly universálního [[archetyp]]u [[Bytostné Já|bytostného Já]]. V tomto duchu shledával tento symbol jako existující ve všech kulturách a ve všech časech, v důsledku toho však ignoroval specifickou symboliku a kontext mandal.<ref name="Albanese">{{Citace periodika
| příjmení = Albanese
| jméno = Catherine L.
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = The Multi-Dimensional Mandala: A Study in the Interiorization of Sacred Space
| periodikum = Numen
| odkaz na periodikum =
| rok vydání = 1977
| měsíc vydání =
| ročník = 24
| číslo = 1
| strany = 1-25
| issn =
| jazyk =
| url =
}}</ref> Mezi obrazce, které jsou k mandalám přirovnávány, patří například [[pískové kresby]] [[Domorodí Američané|domorodých Američanů]],<ref name="Brita" /> nebo křesťanská [[Rozeta (architektura)|rozetová okna]], [[labyrint]]y, barokní [[kopule]]<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Gaudingová
| jméno = Madonna
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Mandaly od A do Z
| vydání =
| vydavatel = Metafora
| místo =
| rok vydání = 2012
| počet stran = 400
| strany =
| isbn = 978-80-7359-322-3
}}</ref> a to i přesto, že někteří křesťanští duchovní toto označení pro křesťanské kruhové ornamenty odmítají.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = s.r.o.
| jméno = NETservis
| titul = Křesťanské mandaly? (odpověď na otázku) - P. Vojtěch Kodet ThD. O.Carm
| periodikum = www.vojtechkodet.cz
| url = http://www.vojtechkodet.cz/dulezite-otazky/krestanske-mandaly-odpoved-na-otazku.html
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-04-29
}}</ref>
 
== Mandala v náboženství ==
'''Mandala'''V ([[sanskrt]]skynáboženském ''मण्डल'' „kruh“)kontextu je mandala [[symbol]]ický obrazec tvořící posvěcený prostor. vV [[Indická náboženství|indických náboženstvích]], kterýpak symbolizuje [[náboženská kosmologie|vesmír]] obklopující božstvo. Člověk, který do ní při [[rituál]]u či [[meditace|meditaci]] proniká, spatřuje božstvo a stává se součástí mandaly – kosmu. Mandaly jsou užívány především v [[Hinduismus|hinduistické]] [[Tantra|tantře]] a [[Vadžrajána|vadžrajáně]], zvané také tibetský či tantrický buddhismus, z kterého proniklo užívání mandal také do [[Čína|Číny]] a [[Japonsko|Japonska]]. Ačkoliv jsou nejznámější mandaly kruhové nebo tvořené čtvercem vepsaným do kruhu, můžou být také prostě čtvercové, trojúhelníkovité, polokruhové nebo kosočtvercové – tedy ve tvaru [[jóni]]. Jsou vytvářeny z různých materiálů: barevných prášků, drahokamů, plodů ovoce, listů nebo různých vonných látek. Vznikají pro různé slavnostní příležitosti (''[[vrata (rituál)|vrata]]'') a především pro potřeby tantrického [[Iniciace|zasvěcení]] (''[[dikša]]''), v kterém je mandala centrálním prvkem, nebo také jako prostředek získání magických sil (''[[siddhi]]''). MůžouMandaly takémohou sloužit také jako zobrazení [[panteon]]u božstev určité tradice či školy a jeho vnitřní hierarchie.<ref name="Gudrun">{{Citace monografie
| příjmení = Bühnemann
| jméno = Gudrun
Řádek 56 ⟶ 99:
}}</ref>
 
== Etymologie a terminologie ==
V západní kultuře byly mandaly popularizovány především psychiatrem [[Carl Gustav Jung|C. G. Jungem]], který mandaly interpretoval jako symboly universálního [[archetyp]]u [[Bytostné Já|bytostného Já]]. V tomto duchu shledával tento symbol jako existující ve všech kulturách a ve všech časech, v důsledku toho však ignoroval specifickou symboliku a kontext mandal.<ref name="Albanese">{{Citace periodika
| příjmení = Albanese
| jméno = Catherine L.
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = The Multi-Dimensional Mandala: A Study in the Interiorization of Sacred Space
| periodikum = Numen
| odkaz na periodikum =
| rok vydání = 1977
| měsíc vydání =
| ročník = 24
| číslo = 1
| strany = 1-25
| url =
| issn =
| jazyk =
}}</ref> Mezi obrazce které jsou k mandalám přirovnávány patří například [[pískové kresby]] [[Domorodí Američané|domorodých Američanů]],<ref name="Brita"/> nebo křesťanská [[Rozeta (architektura)|rozetová okna]], [[labyrint]]y, barokní [[kopule]]<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Gaudingová
| jméno = Madonna
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Mandaly od A do Z
| vydání =
| vydavatel = Metafora
| místo =
| rok vydání = 2012
| počet stran = 400
| strany =
| isbn = 978-80-7359-322-3
}}</ref> a to i přesto, že někteří křesťanští duchovní toto označení pro křesťanské kruhové ornamenty odmítají.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = s.r.o.
| jméno = NETservis
| titul = Křesťanské mandaly? (odpověď na otázku) - P. Vojtěch Kodet ThD. O.Carm
| periodikum = www.vojtechkodet.cz
| url = http://www.vojtechkodet.cz/dulezite-otazky/krestanske-mandaly-odpoved-na-otazku.html
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-04-29
}}</ref>
 
Sanskrtský výraz ''मण्डल maṇḍala'' je zpravidla překládán jako „kruh, kolo, okruh“, ale jeho význam je komplexnější: může také znamenat „oblast, území, panství“ nebo „shromáždění, skupina“, čímž je naznačen význam posvátného prostoru. [[Lidová etymologie|Lidové etymologie]] vev tantrické literatuře, jako je například [[Tantráloka]], vykládají výraz mandala také jako spojení slov ''manda'' „podstata, esence“ a ''la'' „uchopení“.<ref name="Gudrun"/><ref name="Albanese"/>
== Etymologie a terminologie ==
 
V pozdní sanskrské literatuře je vedle výrazu mandala užíváno také slovo ''[[jantra]]'' „stroj, zařízení“ a ''[[čakra]]'' „kolo, kruh“.
 
Vedle výrazu mandala je užíváno také slovo ''[[jantra]]'' „stroj, zařízení“ a ''[[čakra]]'' „kolo, kruh“ jako synonymum a to jak v západní tak v pozdní sanskrské literatuře. Často je uváděno, že mandaly jsou buddhistické, zatímco jantry hinduistické – oba výrazy jsou však užívány v obou náboženstvích. D. J. Hoens zase uvádí, že jantry jsou určeny spíše k uctívání a dosažení světských cílů, zatímco mandaly spíše k meditaci,. jsou jejímje cílem světské cíle či duchovní osvobození, podle [[Peter Gaeffke|Petera Gaeffkeho]] zase žejsou mandaly jsou určenyurčené pro veřejné rituály, jsou větší a zobrazují celý vesmír, zatímco jantry jsou určeny pro každodenní zbožnost a, jsou menší a jednodušší.<ref name="Gudrun" />
Sanskrtský výraz ''मण्डल maṇḍala'' je zpravidla překládán jako „kruh, kolo, okruh“, ale jeho význam je komplexnější: může také znamenat „oblast, území, panství“ nebo „shromáždění, skupina“, čímž je naznačen význam posvátného prostoru. [[Lidová etymologie|Lidové etymologie]] ve tantrické literatuře, jako je například [[Tantráloka]], vykládají výraz mandala také jako spojení slov ''manda'' „podstata, esence“ a ''la'' „uchopení“.<ref name="Gudrun"/><ref name="Albanese"/>
 
C. G. Jung začal během své praxe slovo mandala používat jako synonymum pro kruhové kresby symbolizující duši.<ref name=":2" /> Díky tomu se toto slovo rozšířilo i na západ a jeho význam se posunul označení jakýchkoliv kruhových ornamentů. Dnes se tedy s pojmem mandala setkáváme nejen ve výše zmíněném náboženském kontextu, ale také jako s označením pro relaxační omalovánky, kruhové dekorační předměty, rozetová okna, labyrinty atd.<ref name=":0" />
Vedle výrazu mandala je užíváno také slovo ''[[jantra]]'' „stroj, zařízení“ a ''[[čakra]]'' „kolo, kruh“ jako synonymum a to jak v západní tak v pozdní sanskrské literatuře. Často je uváděno že mandaly jsou buddhistické, zatímco jantry hinduistické – oba výrazy jsou však užívány v obou náboženstvích. D. J. Hoens zase uvádí že jantry jsou určeny spíše k uctívání a dosažení světských cílů, zatímco mandaly spíše k meditaci, ať už jsou jejím cílem světské cíle či duchovní osvobození, [[Peter Gaeffke]] zase že mandaly jsou určeny pro veřejné rituály, jsou větší a zobrazují celý vesmír, zatímco jantry jsou určeny pro každodenní zbožnost a jsou menší a jednodušší.<ref name="Gudrun"/>
 
== Psychoanalýza ==
 
V západní kultuře byly mandaly popularizovány především psychiatrem C. G. Jungem, který stakto nimizačal ztotožniloznačovat malé kruhové obrazce - „[[Magický kruh|magické kruhy]]“, jež kreslil on sám i jeho pacienti během hledání své duševní celistvosti (tzv. individuace). V důsledku toho tvrdil, že mandala je kruhem ježsymbolicky představuje celistvost archetypu [[Bytostné Já|bytostného Já]], který je sdílen v kolektivním nevědomí jednotlivců v různých kulturách i dobách. V důsledku toho nalezl mandaly také v egyptském starověku, díle [[Jakob Böhme|Jakoba Böhma]] nebo pískových kresbách [[Navahové|Navahů]], ač. [[Tibetská mandala|tibetskéTibetské mandaly]] považoval za nejkrásnější. Přestože všaka byl Jung s tibetskými mandalaminimi dobře seznámen, neboť zmiňuje například jejich rituální účel, nebo symboliku čtverce, který obsahují,. veVe svých závěrech tyto skutečnosti nijak nereflektoval a rozdíly mezi nimi a obrazci svých pacientů ignoroval. Jung taktéž považoval mandaly nikoliv za produkt buddhismu, respektive hinduismu, ale za symbol pramenící přímo ze snů a vizí vycházejících z [[Nevědomí|kolektivního nevědomí]] – tím však pomíjel dlouhý a složitý historický vývoj mandal v jejich současné podobě. Religionistka Catherine L. Albanese v důsledku toho odmítá Jungovo ztotožnění mezi mandalami a obrazci jeho pacientů, ač připouští, že jsou do jisté míry analogické.<ref name="Albanese"/>
 
== Význam a působení ==
 
Ačkoliv se mandala vyskytuje v mnoha rozdílných kulturách, její použití je velmi podobné. Kromě dekoračních předmětů je používána jako symbol Boha, bohůduše činebo něčeho co nás přesahuje a je prostředkem pro komunikaci s touto silou. Nejdůležitějším místem mandaly je její střed, ve kterém lze nalést osvícení, Boha, sebe sama (záleží na kulturním kontextu).<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Mandala - cesta k sobě (e-book)
| periodikum = Centrum Mandala
Řádek 117 ⟶ 124:
 
=== Prostředek k relaxaci ===
To, že mandala působí na lidskou psychiku relaxačně, dokázal ve své odborné studii už na konci osmdesátých let dvacátého století M. H. Slegelis. Zjistil, že kruh naši mysl zklidní více než jakýkoliv jiný tvarytvar.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Slegelis
| jméno = Maralynn Hagood
Řádek 164 ⟶ 171:
| url = https://doi.org/10.1080/07421656.2005.10129441
| datum přístupu = 2020-01-21
}}</ref> TohoTohoto efektu na lidskou psychiku využívají antistresové omalovánky nebo pracovní sešity s mandalami, které přinášejí, díky psychologickému podprahovému působení kruhu, relaxaci a jsou součástí duševní hygieny.
 
=== Terapie a diagnostika ===
Mandala je dále využívána jako prostor pro terapii a diagnostiku. V [[Arteterapie|arteterapii]] je využívána jako abstraktní prostor pro sebevyjádření a následné zpracování pocitů.<ref>Šicková-Fabrici, J., ''Základy arteterapie'', Portál, 2002</ref> Toho využíval při své práci už [[Carl Gustav Jung|C. G. Jung]], který používal mandaly nejprve pro své vlastní léčení a později i pro práci se svými pacienty.<ref>Jung, C. G., ''Snové symboly individuačního procesu'', Nakladatelství Tomáše Janečka, 1999</ref> Kombinoval mandalu, alchymistické symboly, ale také práci s [[archetyp]]y (pratypy)<ref name=":2">Jung, C. G., ''Mandaly: obrazy z nevědomí'', Nakladatelství Tomáše Janečka, 2004</ref>. Na práci Junga navázala americká terapeutka Joan Kellogg, která vytvořila [[Velký kruh mandaly]] a na něm postavený [[mandalový diagnostický test]][[Mandalový diagnostický test|.]] <ref>http://www.centrum-mandala.cz/blog/mandalovy-diagnosticky-test</ref> Test je založen na rozdělení mandal do dvanácti typů<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kellogg
| jméno = Joan