Bernie Sanders: Porovnání verzí

}}</ref> Kritizoval Spojené státy, že během studené války podporovaly nedemokratické pravicové režimy a [[Vojenská junta|vojenské junty]] v zemích jako [[Vojenská diktatura v Chile|Chile]], [[Írán]] nebo [[Salvador]].<ref>{{cite news |last=Detrow |first=Scott |date=21. září 2017 |title=Bernie Sanders Lays Out His Foreign Policy Vision|url=https://www.npr.org/2017/09/21/552671703/bernie-sanders-lays-out-his-foreign-policy-vision|publisher=NPR}}</ref> V roce 1972 před studenty ve Vermontu při projevu, během něhož kritizoval [[Válka ve Vietnamu|válku ve Vietnamu]], přirovnal americkou zahraniční politiku v souvislosti s jejím [[Politický intervencionismus|intervencionismem]] k agresivní politice [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]].<ref name="nbc" /> Během Gorbačovovy [[Perestrojka|perestrojky]] v roce 1988 navštívil Sovětský svaz a v roce 1989 navštívil Kubu, kde chválil bezplatnou zdravotní péči a bezplatné školství.<ref name="nbc" /> Byl odpůrcem [[Válka v Iráku|americké invaze do Iráku]] v roce 2003.<ref>{{Citace elektronického periodika

V roce 2018 důrazně zkritizoval průběh [[Vojenská intervence v Jemenu|války v Jemenu]] a intervenci vedenou [[Saúdská Arábie|Saúdskou Arábií]] a v Senátu vznesl návrh na ukončení americké podpory Saúdské Arábie. Jeho návrh získal pozornost zejména po vraždě [[Džamál Chášukdží|Džamála Chášukdžího]], kterou údajně nařídil saúdský korunní princ [[Mohamed bin Salmán]]. Po vypuknutí politické [[krize ve Venezuele]] prohlásil, žeodmítl neuznáváuznat venezuelského opozičního politika a předsedu Národního shromáždění [[Juan Guaidó|Juana Guaidá]] jako legitimního prezidenta [[Venezuela|Venezuely]]. Na dotaz novinářů, jestli [[Nicolás Maduro|Nicoláse Madura]] považuje za diktátora neodpověděl, přičemž však kritizoval jeho násilné potlačování demonstrací a vyslovil se pro svobodné volby, které se nicméně dle Sanderse musí konat bez americké [[Vojenská intervence|vojenské intervence]] jako se tomu v minulosti stalo v mnoha zemích [[Jižní Amerika|jižní]] a [[Latinská Amerika|latinské Ameriky]], například v [[Chile]], [[Brazílie|Brazílii]], [[Dominikánská republika|Dominikánské republice]] nebo [[Guatemala|Guatemale]].<ref>{{Citace elektronického periodika

Je horlivým stoupencem [[Všeobecná zdravotní péče|všeobecné zdravotní péče]]. Bez žádného zdravotního pojištění je totiž okolo 28 milionů Američanů a Sanders proto prosazuje Medicare„Medicare for AllAll“, tedy plošné [[zdravotní pojištění]] pro všechny Američany, podobné systému zdravotního pojištění v [[Evropa|evropských]] zemích.<ref name="ct24">{{Citace elektronického periodika

| titul = Témata primárek: nerovnost, zdravotní pojištění, dluh za školné a jak radikálně na ně

| periodikum = Česká televize

| datum_vydání = 3. února 2020

}}</ref> Je horlivým stoupencem [[Všeobecná zdravotní péče|všeobecné zdravotní péče]]. Obhajuje snížení nákladů na léky, které jsou vysoké, protože zůstávají pod patentem mnoho let. V roce 2012 představil zákon nabízející [[Farmacie|farmaceutickým]] společnostem velké finanční částky na rozvoj nových inovativních léků proti [[AIDS]]. V jeho koncepci je chápana zdravotní péče jako právo, nikoli [[privilegium]], stát z daní zajistí každému Američanu základní verzi léků pro každou oblast. Paralelně s tím mohou pro majetnější a náročnější pacienty existovat soukromé kliniky, péče, sanatoria atd. Stejnou pozornost podle Sanderse zasluhuje též [[Duševní zdraví|psychické zdraví]].

Je zastáncem [[Progresivní zdanění|progresivního zdanění]], tedy zvýšeni daní pro vysokopříjmové skupiny a mírného zvýšenísnížení pro [[Střední třída|střední třídu]]. SandersPodle navrhujeSandersova návrhu by se oproti současnému stavu výrazně snížily daně pro nejchudší a střední třídu a naopak by se radikálně zvýšily pro nejbohatší Američanyjedno zdanitprocento. sazbou,Sandersovy kteránávrhy by podle výpočtu ekonomů z univerzity v Berkeley dosahovalavedly výšev případě 400 nejbohatších Američanů k ''efektivnímu'' zdanění až 97,5&nbsp;procenta (v současném daňovém systému prosazeným [[Donald Trump|Donaldem Trumpem]] je těchto 400 nejbohatších Američanů zdaněno úplně nejméně ze všech příjmových skupin ve Spojených státech, tj. 23 procenty, přičemž pro srovnání, zdanění nejchudšího jednoho procenta představuje 28 procent – [https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-10-14/billionaires-could-face-tax-rates-up-to-97-5-under-sanders viz graf]).<ref>{{Citace elektronického periodika