Japonský císař: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0 |
|||
Řádek 38:
Vědci již vypracovali celou řadu teorií o počátcích japonského císařství. Teprve u císaře [[Kimmei]]e (vládl 539-571, 29. v pořadí podle ''Kodžiki'') ale panuje shoda v tom, že to je jednoznačně historická osobnost, protože je potvrzeno z korejských zdrojů, že za jeho vlády dorazilo do Japonska poselstvo od krále Songa z korejského království [[Päkče]], které Japonce seznámilo s buddhismem.<ref>JANOŠ, Jiří. ''Japonsko a Korea – dramatické sousedství''. 1. vyd. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1503-7. s. 57.</ref> Mnozí odbornici ale přiznávají historičnost již jeho otci [[Keitai]]ovi (vládl zřejmě 507-531, 26. v pořadí podle ''Kodžiki'') a tvrdí, že právě on mohl být opravdovým zakladatelem dnešní císařské dynastie. Jednoznačná shoda mezi historiky panuje pouze v tom, že nejméně prvních devět císařů včetně Džimmua je čistě legendárních.
Své stoupence má také teorie o třech dynastiích, podle níž první dynastii založenou [[Sudžin]]em (desátý podle Kodžiki) vyvrátili patnáctý [[Ódžin]] a jeho syn, šestnáctý [[Nintoku]]. Tato druhá dynastie by končila [[Burecu]]em (25. podle Kodžiki), jehož by nahradil [[Keitai]]. Zdá se být téměř jisté, že v době mezi přibližně třetím a šestým stoletím soupeřilo na japonských ostrovech o moc několik silných rodů a ověřené informace o této době neexistují. Císař [[Temmu]] (vládl 672-686) už ale byl jednoznačným zástupcem vítězů, a jako takový pak podle mnoha vědců nechal sepsat kroniku ''Kodžiki'' s jediným cílem: oslavit svůj rod a posunout začátek jeho vlády do 7. století před n.l.<ref>TOTMAN, Conrad: A history of Japan. 2. vydání. Oxford: Blackwell Publishing, 2005. ISBN 978-1-4051-2359-4</ref><ref>Imperial Household Agency – Ryobo. Dostupné online [http://www.kunaicho.go.jp/e-about/shisetsu/ryobo.html/] {{Wayback|url=http://www.kunaicho.go.jp/e-about/shisetsu/ryobo.html/ |date=20190423175823 }}</ref>
Se spory mezi vědci a císařským dvorem o reálnou existenci prvních císařů přirozeně souvisí pořadové číslo současného císaře Akihita v rámci celé dynastie. Bez zahrnutí prvních devíti nesporně mýtických císařů by byl Akihito na trůnu sto šestnáctý po Ódžinovi (první, který alespoň částečně připadá v úvahu). Kdyby byl za zakladatele dynastie uznán Keitai, byl by na trůnu přesně stý v pořadí. Politici na celém světě (včetně ČR) se ale v tomto sporu jednoznačně přiklonili ke stanovisku japonského císařského dvora. Akihito se označuje vždy jako 125. na trůnu po Džimmuovi a budoucí císař Naruhito má pořadové číslo 126.
| |||