František Gregor Emmert: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava překlepu značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Život: oprava překlepu značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 13:
Emmertův rod pochází ze severního [[Bavorsko|Bavorska]], kde je jeho historie doložena v tamních farních knihách až do počátku [[17. století]] (jeho předkové pocházeli z měst Weiden, Waldmünchen, Ippeheim, aj.). V Bavorsku se narodil ještě Emmertův otec Gregor. Rodina se přestěhovala do Čech až po [[První světová válka|první světové válce]]. Sám František Gregor Emmert se narodil v roce 1940 v Dvojhradí (místní část Mstišova, dnes součást města [[Dubí]]). Studovat odešel v roce 1954 do [[Praha|Prahy]], kde nejprve absolvoval Vyšší hudebně pedagogickou školu. Poté studoval klavír (u prof. Lva Esche) a soukromě kompozici na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]] (u [[Jan Zdeněk Bartoš|Jana Zdeňka Bartoše]]). Ve studiu skladby pokračoval na JAMU v Brně u prof. [[Jan Kapr|Jana Kapra]] a v rámci umělecké aspirantury u prof. [[Miloslav Ištvan|Miloslava Ištvana]]. Po skončení aspirantury byl přijat na JAMU jako odborný asistent pro hudební teorii, kde od roku 1975 vyučoval hlavní obor skladba.
Emmert nikdy nebyl členem [[Komunistická strana Československa|KSČ]], zároveň se jako [[Katolická církev|katolík]] držel stranou i proudu reformních intelektuálů 60. let a vždy si zachovával tvůrčí i názorovou nezávislost na autoritách. Emmert se dobral ke stylu tvořícímu jakousi alternativu k „brněnské kompoziční škole“ reprezentované zejména tvůrci racionálně či numericky komponované hudby ([[Alois Piňos]], [[Miloslav Ištvan]]) a hlásí se k němu jako ke svému vzoru nejvýznamnější tvůrci následující brněnské skladatelské generace ([[Pavel Zemek-Novák]]). V 70. letech se Emmert vyprofiloval také jako jeden z dvorních autorů scénické hudby pro brněnské [[Divadlo Husa na provázku]]. Vytvořil pro ně například hudbu k inscenaci [[Fjodor Dostojevskij|Dostojevského]] ''Běsů''. Emmert je také autorem hudby k několika filmům. Skladatelsky se prosadil především v oblasti symfonické, jeho dosavadních
Roku 1991 byl habilitován na docenta, v roce 2006 jmenován profesorem JAMU. Patří k nejúspěšnějším pedagogům kompozice, jeho kompoziční třídou prošla celá řada současných autorů artificiální hudby, například [[Mojmír Bártek]], [[Zoja Černovská]], [[Afrodité Katmeridu]], [[Pavel Malý]], [[Martin Štědroň]], [[Leoš Kuba]], [[Mário Buzzi]], [[Barbora Škrlová]], [[Lenka Foltýnová]], [[Ondřej Šárek]], [[Jana Bařinková]], [[Vojtěch Dlask]], [[Tomáš Lučivjanský]], [[Adrian Demoč]], [[Vratislav Zochr]], [[Jan Dobiáš (skladatel)|Jan Dobiáš]], [[Irena Franková]] či [[Martina Kachlová]], [[David Postránecký]], [[Tereza Zemanová]].
| |||