Preromantismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
/* Francouzská literatura |
|||
Řádek 62:
Nejvýznamnějším představitelem [[Francie|francouzského]] preromantismu je [[Jean-Jacques Rousseau]] ([[1712]]-[[1778]]), který vycházel z toho, že lidská povaha je dobrá, není-li nakažena civilizací, a žádal proto návrat k přírodě. Své myšlenky zachytil např. v milostném [[román]]u v dopisech ''Julie aneb Nová Heloisa'' ([[1761]], ''Julie, ou la nouvelle Héloïse''), v pedagogickém románu o přirozeném rozvoji člověka ''[[Emil aneb O výchově]]'' ([[1762]], ''Émile ou de l'éducation''), ve [[Filosofie|filozofickém]] pojednání ''O společenské smlouvě'' ([[1762]], ''Du contrat social ou principes du droit politique'') nebo ve svém posmrtně vydaném [[Autobiografie|autobiografickém]] ''Vyznání'' ([[1781]]-[[1788]], ''Confessions'').
K dalším představitelům patří [[Antoine François Prévost]] ([[1697]]-[[1763]]), autor románu ''[[Manon Lescaut (novela)|Manon Lescaut]]'' ([[1731]], ''Histoire du chevalier des Grieux et de Manon Lescaut''), v němž odhaluje peníze jako osudovou protisílu lásky, [[Jacques-Henri Bernardin de Saint-Pierre]] ([[1737]]-[[1814]]) známý především svým sentimentálním románem ''[[Paul a Virginie]]'' ([[1787]], ''Paul et Virginie''), [[Germaine de Staël|Madame de Staël]] ([[1766]]-[[1817]]), nadšená propagátorka rané německé romantiky, a básník [[André Chénier]] ([[1762]]-[[1794]]).
Obrazy rozporuplných hrdinů, které silně ovlivnili nastupující romantickou generaci podávali ve svých dílech prozaici: * [[François René de Chateaubriand]] ([[1768]]-[[1848]]), často řazený již k [[Romantismus|romantikům]]), který se obracel do minulosti, k náboženským mýtům i do exotické přírody * [[Étienne Pivert de Senancour]] (1770-1846), autor [[Román v dopisech|epistolárního románu]] ''Obermann'' (1804), obžaloby lidského osudu plné hořkosti a pesimismu, ve které autor srovnává lidskou malost s věčnou krásou a silou přírody.
<center>''Francouzští preromantičtí spisovatelé''
<gallery>
| |||