Ferdinand Bloch-Bauer: Porovnání verzí
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 21. 2. 2020, 14:45
Ferdinand Bloch-Bauer (16. srpna 1864, Praha - 13. listopadu 1945, Curych, narozen jako Ferdinand Bloch) byl česko-rakouský podnikatel židovského původu, cukrovarník a milovník umění.
| Ferdinand Bloch-Bauer | |
|---|---|
.jpg) | |
| Rodné jméno | Ferdinand Bloch |
| Narození | 16. července 1864 Praha |
| Úmrtí | 13. listopadu 1945 (ve věku 81 let) Curych |
| Místo pohřbení | Feuerhalle Simmering |
| Povolání | sběratel umění |
| Nábož. vyznání | judaismus |
| Choť | Adele Bloch-Bauerová |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mládí a vzdělání
Ferdinand Bloch se narodil roku 1864 v Praze jako syn pražského židovského cukrovarníka Davida Blocha (1819–1892). V Praze také navštěvoval obchodní akademii a poté pracoval v rodinné firmě, která za jeho vedení silně expandovala, až na podnik evropského významu.
Sňatek s Adele Bauerová a přátelství s Klimtem
Roku 1899 ve věku 35 let se Ferdinand Bloch seznámil s 18letou Adele Bauerovou, dcerou Moritze Bauera (1840–1905), generálního ředitele Vídeňského bankovního spolku (Wiener Bankverein) a prezidetna Orientálních drah. Ještě v prosinci téhož roku uzavřeli manželství a dohodli se na společném příjmení Bloch-Bauer. Manželství však zůstalo bezdětné, poté, co Adele dvakrát potratila a třetí dítě zemřelo dva dny po narození.
Ferdinand Bloch-Bauer a jeho žena byli respektované osobnosti vídeňského fin de siècle a období počátku rakouské první republiky. V jejich příbytku na Schwindgasse č. 10 ve 4. vídeňském městském okrese Wieden a později na Elisabethstraße č. 18 v okrese Vnitřnín Město se setkávaly osobnosti z oblastí politiky, kultury či eknomie, jako např. Karl Renner, Julius Tandler či Stefan Zweig, s nimiž intulektuálně velmi aktivní Adele Bloch-Bauerová se sympatiemi k sociální demokracii udržovala intenzivní kontakty.
Zvláště osobní vztah pak měli manželé s malířem Gustavem Klimtem, jemuž Adele často stávala modelem, a jehož Ferdinand finančně podporoval. V rodinném paláci Bloch-Bauerových na Elisabethstraße bývaly rozvěženy Klimtovy obrazy, jako Zlatá Adele (Adele Bloch-Bauer I) či Jabloň I (Apfelbaum I), vytvořené na zakázku pro Ferdinanda Blocha-Bauera.
Roku 1909 Bloch-Bauer koupil dolní zámek na panství Panenské Břežany u Prahy, kde svou sbírku umění. Po rozbití Rakouska-Uherska si v roce 1918/19 zažádal o československé občanství a panství uvedl jako své hlavní bydliště.
Po smrti Adele
24. ledna 1925 zemřela Adele Bloch-Bauerová na zánět mozkových blan a ve své závěti prosila manžela, aby po její smrti odkázal Klimtovy obrazy Rakouské státní galerii. Po roce 1945 si na základě této pasáže Rakouská republika činila nároky na vlastnictví. Bloch-Bauer ovšem v probačním řízení za svou ženu uvedl, že uvedené obrazy jsou fakticky jeho majetkem, nikoli jeho manželky.
Ferdinand Bloch-Bauer částečně splnil Adelino přání a několik obrazů před svou smrtí rozdal. V roce 1927 Blocha jednu malbu a sbírku kreseb věnoval Severočeskému muzeu v Liberci.
Externí odkazy
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand Bloch-Bauer na německé Wikipedii.