Jaroslav Heyrovský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána vnučka značka: editace z Vizuálního editoru |
→Objev polarografie: "metodou" nahrazeno "elektrodou" značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 126:
=== Objev polarografie ===
[[Soubor:Heyrovského polarograf 1.jpg|náhled|vpravo|Heyrovského polarograf]]
Koncem roku 1921 napadlo Heyrovského měřit proud, který prochází kapkovou [[Elektroda|elektrodou]].<ref name="kvitek"/> První závislosti (polarografické křivky) zaznamenal [[10. únor|10. února]] [[1922]] při [[Elektrolýza|elektrolýze]] roztoku [[Chlorid sodný|chloridu sodného]].<ref name="jaroslav"/> Začátkem roku 1922 mezi kapkovou elektrodu a [[potenciometr]] zařadil [[galvanometr]].<ref name="kvitek"/> Metoda byla objevena při zkoumání elektrolýzy se rtuťovou kapkovou [[Katoda|katodou]], kterou byly při objevu z roztoku deponovány [[alkalické kovy]].<ref>Jindra. S. 12.</ref> V říjnovém čísle roku 1922 časopisu [[Chemické listy]] se objevil článek o tomto objevu nazvaný ''Elektrolýza s rtuťovou kapkovou
V roce 1924 spolu se svým japonským spolupracovníkem sestavil originální přístroj pro automatický záznam křivek závislosti proudu na napětí, přístroj nazvali polarograf.<ref name="klimek"/> Název vybral spolu s Šikatou podle toho, že při vkládání [[Elektrické napětí|elektrického napětí]] se kapková elektroda [[Elektrochemie|elektrochemicky]] polarizuje.<ref>Koryta. Kapitola Polarograf. S. 38–39.</ref> Sestavili ho pro urychlení ručního záznamu polarizačních křivek.<ref name="obory"/> Podle návrhu jej vyrobili mechanici fyzikálního ústavu Univerzity Karlovy Innemann a Peták.<ref name="oboryi">Jindra. S. 31.</ref> Od roku 1929 se u nás začal polarograf vyrábět komerčně, od 30. let se do výroby zapojily i zahraniční firmy.<ref name="oboryi"/> Heyrovský polarografii vybudoval a nasměroval i pro praktické využití v chemické analýze.<ref>{{Citace monografie
| |||