České aerolinie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: odstraněna reference editace z Vizuálního editoru |
m wiki |
||
Řádek 45:
== Historie ==
=== Založení ===
[[Soubor:FarmanGoliathCSA.jpg
ČSA byly založeny [[6. říjen|6. října]] [[1923]] československou vládou jako [[Československé státní aerolinie]], v čele s velitelem [[Československé letectvo|československého letectva]] [[Karel Huppner|Karlem Huppnerem]], který se stal prvním ředitelem ČSA. Jejich domovským letištěm se stalo [[letiště Praha-Kbely]]. Dvacet tři dní po založení se uskutečnil první let z [[Praha|Prahy]] do [[Bratislava|Bratislavy]]. Vzdálenost 320 kilometrů tehdy překonal šéfpilot Karel Brabenec s prvním cestujícím, redaktorem [[Lidové noviny|Lidových novin]] [[Václav König|Václavem Königem]], upraveným vojenským strojem [[Aero A-14]].<ref name=":14">{{Citace elektronického periodika
| titul = V padesátých letech boj se škůdcem vyhrávaly, teď čelí úpadku. Příběh ČSA
Řádek 63:
=== 1929–1937, IATA ===
[[Soubor:OK-XDM Douglas DC-3 Ceskoslovenske Aerolinie (7723836838).jpg|náhled|[[Douglas DC-3]] (OK-XDM) ČSA, který byl vystaven na ruzyňském letišti]]
V roce 1929 se společnost stala členem Mezinárodní sdružení leteckých dopravců, což byl předchůdce dnešní organizace [[International Air Transport Association|IATA]] založené v roce 1945. Místo dosavadní poznávací značky L tak přijala kód OK. Označení OK získaly Československé aerolinie kuriózním způsobem. Československá delegace, která měla za úkol se dostavit na sjezd členů IATA, dorazila pozdě a bylo již zabrané předem dohodnuté označení CS (vybrali si ho Portugalci na počest krále [[Karel I. Portugalský|Carlose]]). Jelikož byl vedoucím delegace Otakar Koudelka, někdo navrhl jeho iniciály použít jako IATA označení, návrh byl přijat.<ref>{{Citace periodika|příjmení=|jméno=|titul=Proč mají česká letadla označení OK|periodikum=eknihy|datum=|ročník=|číslo=|strany=|url=http://www.e-kniha.com/proc-ceska-letadla-maji-oznaceni-ok.html|datum přístupu=2016-11-26}}</ref> V této době nemělo „[[OK (souhlas)|ok]]" takový význam jako získalo později.
Řádek 79 ⟶ 80:
=== 1937–1957 ===
=== ČSA jako národní podnik ===
[[Soubor:
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-F0905-0001-013, Leipzig, Flughafen, Flugzeug.jpg|náhled|[[Tupolev Tu-104|Tupolev Tu-104A]] (OK-NDD) ČSA na [[Letiště Lipsko/Halle|letišti Lipsko/Halle]] v [[NDR]], 1967]]
Od roku 1951 do roku 1953 byly Československé aerolinie po [[Únor 1948|únoru 1948]] zapsány v obchodním rejstříku jako [[národní podnik]], zřízený ke dni 1. ledna 1949 zákonem č. 311/1948 Sb., vyhláškou č. 122/1949 Sb., vládním nařízením č. 128/1949 Sb. a zákonem č. 148/1950 Sb. Vymazán byl po zrušení podle § 13 odst. 7 vládního nařízení 34/1952 Sb. K 1. srpnu 1956 byly České aerolinie zapsány jako [[státní podnik]], zřízený listinou ministra dopravy ze dne 25. července 1956. Ten byl k 30. červnu 1989 vymazán pro zrušení bez likvidace podle rozhodnutí ministra dopravy a spojů ČSSR ze dne 27. června 1989. K 1. červenci 1989 byl zakládací listinou vydanou rozhodnutím ministra dopravy a spojů ČSSR čj. 12271/1989-350 ze dne 27. června 1989 založen nový [[státní podnik]] Československé aerolinie. Ten byl v srpnu 1992 transformován na [[akciová společnost|akciovou společnost]] se základním kapitálem 2,7 miliardy korun.<ref name="rejstrik">Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 45795908</ref>[[Soubor:Ilyushin Il-12 OK-DBN CSA Orly 27.05.57.jpg|náhled|[[Iljušin Il-12]] ČSA na [[Letiště Paříž-Orly|letišti Orly]] u [[Paříž|Paříže]], 1957|vlevo]]Dne 2. listopadu 1957 přistálo na letišti v [[Ruzyně|Ruzyni]] první proudové dopravní letadlo [[Tupolev Tu-104]] [[Imatrikulace (letectví)|imatrikulace]] OK-LDA. Důvody koupě ruského letadla byly kromě technické pokročilosti také politické, ruská strana chtěla tento letoun propagovat i v západním světě.<ref>{{Citace elektronického periodika▼
[[Soubor:Ilyushin Il-62, CSA - Ceskoslovenske Aerolinie AN1063691.jpg|náhled|[[Iljušin Il-62]] ČSA před odletem z [[Letiště London Heathrow|londýnského Heathrow]], 1981]]
[[Soubor:Ilyushin Il-18D, CSA - Ceskoslovenske Aerolinie AN0196761.jpg|náhled|[[Iljušin Il-18|Iljušin Il-18D]] Československých aerolinií v září 1988 na [[Letiště Václava Havla Praha|letišti Ruzyně]] v Praze]]
▲Od roku 1951 do roku 1953 byly Československé aerolinie po [[Únor 1948|únoru 1948]] zapsány v obchodním rejstříku jako [[národní podnik]], zřízený ke dni 1. ledna 1949 zákonem č. 311/1948 Sb., vyhláškou č. 122/1949 Sb., vládním nařízením č. 128/1949 Sb. a zákonem č. 148/1950 Sb. Vymazán byl po zrušení podle § 13 odst. 7 vládního nařízení 34/1952 Sb. K 1. srpnu 1956 byly České aerolinie zapsány jako [[státní podnik]], zřízený listinou ministra dopravy ze dne 25. července 1956. Ten byl k 30. červnu 1989 vymazán pro zrušení bez likvidace podle rozhodnutí ministra dopravy a spojů ČSSR ze dne 27. června 1989. K 1. červenci 1989 byl zakládací listinou vydanou rozhodnutím ministra dopravy a spojů ČSSR čj. 12271/1989-350 ze dne 27. června 1989 založen nový [[státní podnik]] Československé aerolinie. Ten byl v srpnu 1992 transformován na [[akciová společnost|akciovou společnost]] se základním kapitálem 2,7 miliardy korun.<ref name="rejstrik">Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 45795908</ref>
| titul = Revoluce v ČSA: letadlo, které vyjíždělo z dráhy a přistávalo s padákem
| periodikum = iDNES.cz
Řádek 100 ⟶ 104:
}}</ref> Po roce 1960 začala společnost používat letadla značky [[Iljušin]] s až 110 místy. Dne 13. února 1962 zahájily ČSA provoz na první [[Transatlantický let|transatlantické]] lince směřující z Prahy do [[Havana|Havany]], na které létalo čtyřmotorové turbovrtulové letadlo [[Bristol Britannia]], které bylo pronajaté od [[Kuba|kubánské]] letecké společnosti [[Cubana de Aviación|Cubana]].
V roce 1967 byly podle statistiky [[International Air Transport Association|IATA]] jednou ze 34 leteckých společností na světě, která přepravila více než milion cestujících. Zaujímaly 29. příčku světového žebříčku a 10. místo mezi evropskými společnostmi; ve vytěžování letadel jim patřilo 10. místo na světě (činilo 63,3 %), v Evropě byly na prvním místě.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Švící - historie ČSA|periodikum=svici.sweb.cz|url=http://svici.sweb.cz/csa_historie.htm|datum přístupu=2016-10-08}}</ref> Ve flotile měly celkem 75 letounů, což bylo nejvíce v historii.<ref name=":20">{{Citace elektronického periodika
|