Akrotiri (archeologické naleziště): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Rozšíření textu - pokračování. značka: editace z Vizuálního editoru |
Další rozšíření textu - pokračování. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 10:
=== Spyridon Marinatos ===
V roce 1939 zkoumal řecký archeolog Spyridon Marinatos vrstvy hornin z vykopávek jedné vily v [[Amnisos|Amnisosu]] na Krétě a jako první vyslovil tezi, že tamější pemza může pocházet z výbuchu sopky na Santorini. Přílivová vlna pak podle něho způsobila na Krétě zkázu tamější mínojské kultury. Spatřoval v této katastrofě jádro legendy o [[Atlantida|Atlantidě]].
O necelých třicet let později, po druhé světové válce a po ukončení občanské řecké války, kdy se stal profesorem archeologie na athénské univerzitě, se mu naskytla příležitost hledat důkazy pro svoji tezi při plošném archeologickém výzkumu přímo na Santorini. Již v roce 1966 pátral na různých místech ostrova po stopách osídlení z doby bronzové James Watt Mavor jun., nebyl však příliš úspěšný. Marinatova myšlenka o zatopené Atlantidě ho zaujala, oslovil ho a setkali se v roce 1967 přímo na Santorini. Marinatos pak na sebe převzal odpovědnost za veškeré vykopávky na ostrově.
Řádek 16:
Shodou okolností se krátce poté Marinatos dozvěděl o zedníkovi, který několik let předtím poblíž Akrotiri objevil dutinu, odkud se dalo vstoupit do podzemních prostor. Marinatos s Mavorem místo prozkoumali a zjistili, že odtud pocházejí velké kamenné [[Hmoždíř|hmoždíře]], které místní obyvatelé využívají jako koryta ke krmení zvířat. Místo odpovídalo představám antických autorů, jakými byli [[Strabón]] a [[Pindaros]], o osídlení položeném na planině u mořského pobřeží, které bylo kromě toho orientováno k jihu, směrem k předpokládanému kulturnímu centru na Krétě.
Podmínky pro výkopové práce byly příznivé, neboť vrstva pemzy zde byla díky vysoké erozi zeslabena na méně než 15 m. Dne 25. května 1967 bylo poprvé kopnuto. Již v hloubce čtyř metrů byly nalezeny nádoby z [[Doba bronzová|doby bronzové]]. Druhý den narazili na místnost se zásobami, část dvoupodlažní budovy – místo, které je dnes označeno jako sektor Alfa. První výkopová sezóna přinesla neobvyklé výsledky. Marinatos a jeho tým nalezli sice město z doby bronzové, které vykazovalo blízkost
Na místě vykopávek přišel Spyridon Marinatos 1. října 1974 o život. Spadl naznak ze zdi, ze které pozoroval výkop, a hlavou narazil na kámen, zraněním později podlehl. Poblíž místa neštěstí byl pohřben, připomíná ho tu náhrobní deska. Po jeho smrti byly výkopové práce přerušeny jen nakrátko a pokračují dodnes, a to pod vedením jeho tehdejšího asistenta Christose Doumase, který se mezitím stal profesorem archeologie na athénské univerzitě. Úspěch vykopávek u vesnice Akrotiri nebyl Marinatovou smrtí snížen, jeho teze o zničení krétské mínojské kultury v důsledku výbuchu sopky na Santorini však vzhledem k pozdějším výsledkům archeologického výzkumu na Knossu ztratila platnost.
Řádek 23:
Po čtyřiceti letech soustavného výzkumu jsou odkryty zhruba dva hektary z předpokládaného mnohem většího města. V době zkázy se jednalo o sídliště z poloviny druhého tisíciletí před Kristem, přičemž toto datování není zcela jisté. Ranější [[Stratigrafie|stratigrafické]] vrstvy jsou prozkoumány jen zčásti, v místech, kam byly zasazeny podpěry střechy. Zde byly objeveny keramické střepy a jiné artefakty pocházející z období od [[Neolit|mladší doby kamenné]] přes raná stádia [[Doba bronzová|doby bronzové]] až po nálezy příslušející kykladské kultuře.
Zatímco nad dosavadními nálezy byla vybudována střecha na ocelových pilotech a lze si je prohlédnout, na okraji areálu vykopávky pokračují. Nálezy byly zakryty střechou hned krátce po svém objevení, bylo třeba je ochránit před výkyvy počasí a intenzivním slunečním zářením. V letech 2002 až 2005 se dosavadní zakrytí postupně nahrazovalo novou konstrukcí, kterou požadovala Evropská unie. V září 2005 došlo k neštěstí, kdy se část nové střechy bezprostředně před dokončením zřítila, jednoho turistu zabila a šest dalších zranila. Kvůli pochybnostem o stabilitě střechy bylo naleziště uzavřeno. V době přerušení vykopávek se archeologové věnovali vyhodnocování dosavadních nálezů, zejména z hlubších šachet, a získávali nové poznatky o prehistorii města. V letech 2009 až 2011 byla vybudována nad nalezištěm nová střecha, odpovídající nejnovějším standardům. V průběhu roku 2011 byly obnoveny výkopové práce a od dubna 2012 je archeologické naleziště opět přístupné turistům.<br />
== Akrotiri doby bronzové ==
Vykopaná část města leží na svahu vzdáleném zhruba 200 m od dnešní linie mořského pobřeží. Nejstarší nálezy odkazují na období mladší doby kamenné z 5. tisíciletí před Kristem. Nejstarší keramické nálezy jsou příbuzné těm, které byly nalezeny také na jiných [[Kyklady|kykladských ostrovech]] ([[Naxos (ostrov)|Naxos]] a Saligalos). Podrobnosti v dekoru je pak řadí do blízkosti nálezů z [[Dodekany|Dodekanských ostrovů]], zejména z ostrova [[Rhodos]]. V tomto okruhu byly také nalezeny keramické střepy z období rané a střední [[Kykladská civilizace|kykladské kultury]].
Rozvoj zdejšího osídlení je kladen do období rané kykladské kultury, zhruba 3000 let před Kristem, svědčí o tom založení hřbitova v této době. Zpracování kovů lze doložit od cca 2500 let před n. l. Z porovnání stylů lze soudit, že nová technologie dorazila na ostrov ze severu a z východu.Svého největšího rozkvětu dosáhlo město v období střední kykladské kultury po r. 2000 před n. l., kdy se
=== Město ===
Řádek 40 ⟶ 39:
Jediná zatím delší odkrytá ulice směřuje v mírném stoupání od jihu k severu. Vzhledem k tomu, že v přízemí jednoho zdejšího domu byla objevena kovodílna, začali ji nazývat ulicí Telchinů. V řecké mytologii to byl prastarý národ, jehož členové uměli dovedně pracovat s kovy (údajně vyrobili trojzubec pro [[Poseidón|Poseidóna]]). Ulice se vícekrát lomí kolem rohů jednotlivých budov, je široká 2 až 2,5 m a několikrát se rozšiřuje v různě velké rozlehlejší prostory, o kterých se lze domnívat, že tu při dobrém počasí pracovali pod širým nebem řemeslníci, jejichž dílny ulici lemovaly. Tato náměstíčka byla jedinými otevřenými prostory ve městě, nejsou tu žádné soukromé zahrady či dvorky.
Domy měly dvě až tři podlaží, stavěly se z nepřitesaných [[Tuf|tufových]] bloků, které byly spojeny hlínou, někdy smíchanou se slámou, Dřevěné trámy nesly stropy, zpevňovaly okna a dveře. Dnes po nich zbyly jenom stopy, kvůli zajištění stability budov byly nahrazeny kovovými či betonovými překlady. Opracované kameny tvořily rohy budov, objevovaly se na fasádách řady domů, stavěly se z nich schodiště apod
U dosud odkrytých domů lze
• Většina budov má v přízemí či v suterénu umístěny dílny, hospodářské či
• Atypické domy, označované někdy jako „panské“, mají v přízemí kromě hospodářských prostor ještě jednu bohatě zdobenou místnost, do které měla patrně přístup veřejnost. Tyto domy stojí vždy osamoceně. Dům označovaný jako ''Xesti 3'' sloužil pravděpodobně jako místo iniciačních obřadů, dům ''Xesti 4'' měl zřejmě správní funkci.
Každá dosud odkrytá budova má vchod umístěný poblíž rohové hrany domu a vedle něho je malé okénko, které umožňovalo identifikovat osobu přede dveřmi a zároveň osvětlovalo vnitřní prostor. Za nimi se nacházelo hlavní schodiště budovy. Velké prostory měly uprostřed pilíř tvořený dřevěným trámem, který spočíval na kovovém soklu. Stěny v horních podlažích byly slabší, často je tvořily – podle
V dolním podlaží byly umístěny v řadě vedle sebe dílny, obchody a skladové prostory. U typického domu se poblíž budovy se schodištěm nacházela řada prostor, kde se připravovalo jídlo. Byly zde nalezeny mlýnské kameny, nádrže na vodu i tzv. ''[[Pithos|pithoi]]'', do podlahy či do lavice vsazené velké nádoby se zásobami potravin. Stranou se nacházelo ohniště i další místa pro otevřený oheň, což vedlo ke spekulacím, že jídla byla ve veřejně přístupných prostorách připravována společně. Z některých místností vedla velká okna do ulice, u nich se předpokládá, že sloužila k obchodování.
Podlahy byly běžně z udusané hlíny, prostory určené k ceremoniím jsou naproti tomu dlážděny břidlicovými deskami, případně ozdobeny jednoduchou mozaikou z kamenů a mušlí. Vnitřní stěny byly opatřeny [[Omítka|omítkou]], dílny a skladové prostory hliněnou, obytné prostory
Stavby prokazují vysokou úroveň tehdejší civilizace. Domy mají v horním podlaží koupelnu, která je napojena odpadní rourou na kanalizaci. Nejprve je vedena po stěně, v přízemí pak prochází stěnou a před domem ústí pod zemí do kanalizační stoky.
Řádek 69 ⟶ 68:
Významnou roli mělo [[košíkářství]], zhotovovaly se různé koše a rohože, a to jak velké koše, ve kterých se dopravovaly hrozny k lisům, tak i středně velké koše, v nichž byly nalezeny zbytky vápence, o němž není známo, k čemu tehdy sloužil.
Není rovněž jasné, jakým způsobem si obstarávali obyvatelé vodu. Nebyly tu žádné [[Cisterna|cisterny]]. Dešťová voda se sváděla do ulic a do kanalizace. Jedna z fresek ukazuje nízkou stavbu se dvěma džbány a dvě ženy, které mají stejné džbány na hlavách. Kromě toho zde byl nalezen krátký úsek keramického vedení, který by mohl ukazovat na rozvod vody z nějakého blízkého [[Pramen|pramene]]
=== Kultura a náboženství ===
K čemu sloužila místnost s freskami, která se vyskytuje v domech vždy minimálně jednou, není zcela jasné. Nápadně často se nacházely v těchto prostorách předměty, které se používaly k přípravě pokrmů. Také tu byla, nikoli zřídka a
V jihozápadní části vykopávek byly objeveny dosud nejvýznamnější nálezy s [[Liturgie|liturgickým]] či náboženským obsahem. Při hloubení šachty základů pro podpěrný pilíř střechy uvnitř „domu s lavicemi“ byly nalezeny početné rohy skotu a koz, včetně jednoho páru jeleního [[Parohy|paroží]]. Západně od nich byla nalezena malá hliněná schránka, zvaná též ''larnax,'' se zvířecí [[Modla|modlou]], idolem kozy, zhotovenou ze [[Zlato|zlata.]] Figurka je 11 cm dlouhá, 9 cm vysoká a váží 180 gramů. Hlava a tělo byly odlity za pomoci voskové formy, nohy, krk a pravoúhlá podložka byly připevněny bronzem. Modla kozy byla původně ještě vložena do červeně malované dřevěné schránky, otisky a zbytky barvy se na vnitřku ''larnaxu'' zachovaly. V budově ''Xesti 3,'' která se nachází severovýchodně odtud, byl nalezen vyhloubený prostor, který byl původně považován za místo pro očistnou lázeň, po důkladnějším zkoumání se jeho funkce nyní klade do souvislosti s ''adytonem'' a měl tedy odlišné využití. Podobná místa jsou zatím známa pouze z Kréty. V této budově ''Xesti 3 se'' našly rovněž nástěnné malby, mezi ně patří freska se sběračkou [[Šafrán|šafránu]]. Na východní straně se zachovala nika, jejíž stěny jsou zdobeny stylizovanými „kultovními rohy“, jak je nazval [[Arthur Evans]] a které měly v mínojské kultuře blíže neznámý význam.
Řádek 87 ⟶ 86:
V roce 1990 byly vykopány artefakty, které vypovídají o obchodních aktivitách obyvatel města. V jednom z „panských domů“ se nalezly zlomky hliněných tabulek s lineárním písmem typu A, které vypovídají o tom, že Akrotiřané ve střední době bronzové obchodovali ve velkém s ovčí vlnou a olivovým oleje. Protože se na ostrově vzhledem k jeho podmínkám nedařilo chovat jakýkoli skot, lze i podle nálezů závaží k tkalcovským stavům a zbytků textilních barev soudit, že Akrotiri bylo místem, kde se vlna a len, které se sem dovážely ze severu, zpracovávaly, tkaly se z nich látky, které se zde barvily, a ty pak byly dodávány do jiných obchodních center, pravděpodobně zejména na Krétu. Takováto dělba práce se v předmonetárním období vyskytovala jen ojediněle.
Olivy se na [[Egejské moře|Egejských ostrovech]] pěstovaly ve větší míře než dnes. V prvním období pozdní kykladské kultury pocházela právě ze Santorini téměř polovina všech nalezených nádob na olej a víno z kykladské oblasti, včetně [[Kréta|Kréty]] a [[Kypr|Kypru]]
Zemědělství na ostrově spočívalo na rozptýlených malých dvorcích, z nich byly dosud objeveny jen tři. Ve dvou případech je tvořila stavba z kamene o jedné místnosti (třetí statek měl tyto místnosti dvě), obezděný dvůr a sklad či stáj. Osídlení ostrova je kvůli lávové vrstvě probádáno jen málo, kromě zmíněných dvorců byly na různých místech objeveny zbytky zdí a keramické střepy z doby existence Akrotiri.
Řádek 93 ⟶ 92:
V devadesátých letech 20. století byla objevena sbírka několika tuctu [[Pečeť|pečetních otisků]]. O jejich funkci není nic známo. Malé keramické disky se týkají 15 témat, mohly to být obchodní značky, nebyly ale přivěšeny k žádnému zboží.
Z nástěnných maleb lze odvodit dílčí poznatky o sociální struktuře města. Každý dům měl alespoň jeden vyzdobený prostor. Z některých fresek lze usoudit na povolání či původ jeho obyvatel. Majitel „Západního domu“ tak byl podle námořních motivů nejspíše námořní kapitán nebo obchodník. Je možné, že v této části města žili příslušníci jedné jediné městské vrstvy. Z Kréty víme, že na začátku pozdního mínojského období neexistovala ještě rozvrstvená společnost, ale lidé si dávali dary a vykonávali si navzájem laskavosti, jejich postavení ve společnosti se
=== Fresky ===
Dokladem vysokého životního standardu obyvatel Akrotiri jsou četné fresky. Jejich náplň sahá od geometrických vzorů přes obrazy z všedního života, námořní výjevy a zemědělství až po sportovní a kultovní scény. Zobrazované krajiny ukazují svět rostlin a zvířat na Santorini, ale také exotické kraje, jako je [[Egypt]]. Užití barvy jako dekorativního prvku je známo již z Kréty v období [[Neolit|neolitu]], práce s [[Pigment|pigmenty]] a abstraktní motivy se tam objevují na počátku starého palácového období. S novým palácovým obdobím je spojeno na Krétě zpodobování figur.
Fresky na Akrotiri jsou sice silněji ovlivněny mínojskou kulturou než na jiných Kykladských ostrovech,
Barvy se začaly zprvu nanášet na vlhkou omítku, ale malování pokračovalo i na zaschlém podkladu, tak jak to bylo později zvykem u klasických fresek. Jejich trvanlivost není tedy na všech místech stejná.
Fresky v jednotlivých domech se liší tematikou i stylem. Jejich autory byli tedy různí umělci. Společná jim je pečlivost v zobrazených detailech a barevná škála, která je zde uplatněna. Kromě bílého vápenitého podkladu jsou to převážně tyto tři barevné tóny: okrová žluť a v jednotlivých případech [[jarosit]], temná okrová červeň a příležitostně [[hematit]], pro výraznou modrou byla využívána [[egyptská modř]], jednotlivě křemičitan [[Modrá břidlice|glaukofán]] či podle pozdějších analýz riebeckit. [[Grafit]] a směs velmi tmavé modročerné sloužily k vytažení kontur a ke zvýraznění detailů. Používaly se pouze čisté pigmenty, jejich směsi či odstíny byly nalezeny jen u několika nástěnných maleb a i tam jen omezeně. [[Malachitová zeleň]] se objevovala jen stopově, a to tam, kde se dala očekávat, u zobrazení rostlin.
Kromě dekorativních vzorů obsahují fresky scény a motivy ze života lidí a umožňují tak rozpoznat detaily ze života tehdejší společnosti.
==== Postavy ====
Několik mužů, kteří jsou patrně zpodobeni při nějakém rituálním obřadu, je oblečeno do bílého, pro egejskou kulturu nezvykle dlouhého oděvu, který je popsán v textech z Knossu a Kréty
Několik málo figur obojího pohlaví, představující zřejmě ceremoniáře, má na sobě oblečení, které známe z [[Blízký východ|Blízkého
Ženy – nepočítáme-li kněžky – mají na sobě buď sukni v délce ke kotníkům a blůzu s rukávy až k loktům, nebo šaty s krátkým rukávem, jejichž přední část je vykrojena až pod prsa. Oblečení je z tkané látky a často je zdobeno pruhy.
Jednotlivé figury či malé skupiny jsou zpodobeny téměř v každém domě, naproti tomu nástěnná malba v ''Západním domě'' představuje rozsáhlou masovou scénu s 370 osobami, které se tu
Nahota se tu ukazuje ve dvou kontextech. Umírající při ztroskotání lodi jsou zpodobeni nazí, aby byla zdůrazněna jejich zranitelnost. A pak je tu několik figurálních zobrazení v téměř životní velikosti, které slouží k výzdobě prostoru a kde se rovněž ukazuje nahota.
Bojovníci mají [[meč]], [[kopí]], štít a [[Přilba|helmu]]. Bronzové meče byly drahé, vzácné a jen málo účinné. Nosily se jako bodná zbraň, v boji se používaly ale jen málo. Hlavní zbraní bylo kopí, které se dalo uplatnit také při lovu. Délka kopí je na freskách ve srovnání s těly groteskně zvětšena. Musely by mít více než 4 metry, zatímco reálně odpovídala jejich délka přibližně výšce člověka. Z doby bronzové jsou známy v Řecku dva typy štítů – forma pravoúhlá a ve tvaru osmičky. Oba tyto typy lze nalézt na vyobrazeních v [[Mykény|Mykénách]]. V Akrotiri se objevuje na malbách pouze první z nich. Tento typ štítu byl příliš těžký, aby mohl být nesen jenom v ruce, proto je ještě zavěšen na řemenu. Hlavu chránily plstěné čepice s koženými řemínky. Významní bojovníci měli helmy s kančími zuby a kly, které byly přichyceny na koženém podkladu. Homér popisuje takový typ helmy v [[Ilias|Iliadě]].
==== Lodě ====
Většina zobrazených lodí je opatřena vesly. [[Lodní plachta|Plachta]] se používala jen málo, protože se dala uplatnit jenom omezeně při větrném počasí. Velké lodě na freskách v Akrotiri mají 5 až 24 vesel. Podle dané perspektivy musí být stejný počet vesel počítán i na druhé straně lodi. Tyto čluny byly určeny k plavbě na moři a dosahovaly bez problémů i vzdálenějších cílů. Na zádi a částečně i v přední části se nacházely stanové přístřešky pro
==== Města a budovy ====
Vlys nalezený v ''Západním domě'' zpodobuje dvě města ve skalnaté krajině se sporou vegetací a jejich propojení cestou po moři. Jednotlivé domy jsou zobrazeny za sebou i proti sobě a jejich fasády jsou vyvedeny do detailů. Lze rozlišit stěny z neopracovaných kamenů, omítnuté fasády a několik málo stěn je postaveno také z [[Cihla|cihel]]. Omítnuté stěny jsou modré nebo okrové, jedná stěna svítí červení. Domy mají velká okna a ploché převislé střechy. Několik domů ve větším městě má na střeše ještě nastaveno cosi, co tvarem připomíná šišky [[Borovice pinie|pinie]]. Kromě toho je jeden z domů opatřen kultovními rohy, známými z mínojské kultury a z některých kykladských sídel. Je proto považován za [[Svatyně|svatyni]].
Stejnými kultovními rohy je opatřena stavba za městem na místě považovaném za ''temenos'' (τεμενος). Tato část malby není dnes už dostatečně zřetelná a nelze rozeznat její detaily. Poblíž je zobrazena ještě jedna menší, sloupová stavba s kultovními rohy, patrně může jít o posvátný [[pramen]].
Na jedné z fresek se vyskytuje stavba, kterou lze považovat za část přístavu. Několik komor na pobřeží mohlo sloužit jako úkryt pro lodě před nepříznivým počasím během zimní sezóny.
==== Krajina ====
Malby krajiny byly nalezeny zatím především v ''Západním domě''. Jde o následující formy:
Krajinu při pobřeží charakterizují skaliska a vulkanický kámen, tak jak je typické pro Kyklady a zejména pro Santorini, a odpovídají tomu, jak vypadala linie pobřeží v tehdejší době.
Moře je vyznačeno kresbami zvířat a rostlin: vyskytují se zde [[Delfínovití|delfíni]], [[ryby]], [[měkkýši]], [[hvězdice]] a [[mořské řasy]].
Řeky se objevují na řeckých freskách doby bronzové jen zřídka. Kromě jedné jediné malby v Akrotiri se vyskytuje kresba vodního toku pouze na dýce z Mykén. Rytinu na [[Hřeben|hřebenu]], který byl nalezen v [[Pylos (město)|Pylosu]] ([[Peloponés]]), lze také pravděpodobně považovat za řeku. Všechny tyto řeky jsou zpodobeny horizontálně, s typickými nepravidelnými zákruty i se zvířaty a rostlinami na jejích březích.
==== Zvířata ====
Většina zvířat je věrně zpodobena jak tvarem, tak v pohybu. Jejich barevné provedení ale často neodpovídá přírodě, ale záměru ilustrátora, který usiluje o kontrast barevných ploch. Je pozoruhodné, že se tu na stěnách vyskytují detailní malby zvířat, které na Santorini nikdy nežili. Podle všeho byli tito umělci seznámeni s egyptskou [[Ikonografie|ikonografií]], neboť jsou zde k vidění severoafrická zvířata jako divoké kočky, [[Antilopa|antilopy]] a [[opice]], stejně jako mytologická zvířata, např. [[gryf]].
Na březích již zmíněné řeky jsou vymalovány zvířecí lovecké scény. V zářivé modři vyvedená kočka se plíží pobřežní vegetací za vodním ptactvem. Tvar těla a skvrny připomínají [[Serval|servala]], africkou kočkovitou šelmu. Tato interpretace ale není zcela jistá, také se může jednat o domestikovanou egyptskou kočku nebo o [[Kočka plavá|divokou kočku plavou]]. Zatím se ale nenašla v Akrotiri malba [[Lev|lva]], jaké jsou známy z Kyklad či příbuzných nalezišť. Stylizovaný lev zdobí pouze tělo jedné z lodí, kterou lze s ozbrojenci na palubě považovat na loď válečnou.
Nikterak neobvyklé pro kykladské kultury je zpodobení gryfa, mýtického zvířete s tělem lva a s křídly, který zde útočí na jelena.
| |||