Nebe na zemi: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Ivogusa (diskuse | příspěvky)
m oprava pořadí her V+W
Ivogusa (diskuse | příspěvky)
Přidání nové hry Osvobozeného divadla
Řádek 1:
'''''Nebe na zemi''''', Osvobozené divadlo o prologu a jedenácti obrazech je 23. [[divadlo|divadelní]] hra autorů [[Jan Werich|Jana Wericha]] a [[Jiří Voskovec|Jiřího Voskovce]] s hudbou [[Jaroslav Ježek|Jaroslava Ježka]], v [[Osvobozené divadlo|Osvobozeném divadle]]. Premiéra byla [[23. září]] [[1936]]. Režie [[Jindřich Honzl]], hudba [[Jaroslav Ježek]], choreografie [[Saša Machov]], výprava a kostýmy [[František Zelenka]].
'''''Nebe na zemi''''' je 23. [[divadlo|divadelní]] hra, kterou napsali [[Jiří Voskovec]] a [[Jan Werich]].
 
Ve hře zazní balet ''Metamorfosy'', ''Nebe na zemi'', ''Vousatý svět'', operní parodie ''Buďte blahořečený''
Hra měla premiéru v roce [[1936]] v [[Osvobozené divadlo|Osvobozeném divadle]] v [[Praha|Praze]]. Inspirací autorům byl motiv staroanglické hry [[Francis Beaumont|Francise Beaumonta]] a [[John Fletcher|Johna Fletchera]] – ''Španělský kněz''. Děj však přenesli do [[Mytologie|mytologicko]]-[[Renesance|renesanční]] atmosféry. Hra se odehrává na [[Olymp]]u a v malém městě kdekoliv a kdykoliv je Vám libo, neboť jak říká bůh [[Merkur (mytologie)|Merkur]] ve hře „Nezáleží na jménu obce, lidi, lidi ti jsou všude stejní …“
 
Hra měla premiéru v roce [[1936]] v [[Osvobozené divadlo|Osvobozeném divadle]] v [[Praha|Praze]]. Inspirací autorům byl motiv staroanglické hry [[Francis Beaumont|Francise Beaumonta]] a [[John Fletcher|Johna Fletchera]] – ''Španělský kněz''. Děj však přenesli do [[Mytologie|mytologicko]]-[[Renesance|renesanční]] atmosféry. Hra se odehrává na [[Olymp]]u a v malém městě kdekoliv a kdykoliv je Vám libo, neboť jak říká bůh [[Merkur (mytologie)|Merkur]] ve hře „Nezáleží na jménu obce, lidi, lidi ti jsou všude stejní …“
 
== Charakteristika ==
 
V početném repertoáru Osvobozeného divadla z péra Jana Wericha a Jiřího Voskovce zaujímá zvláštní místo trojice her, které jsou adaptací cizích předloh. V+W sahali patrně po cizím vzoru, když bylo potřeba rychle nasadit novinku a když se sami ještě rozmýšleli nad svou další vlastní hrou. V roce 1935 navštívil Jan Werich a Jaroslavem Ježkem [[Moskva|Moskvu]], kde viděli Fletcherovu hru ''Španělský kněz'' a hned je v tom upoutalo, že má dvě postavy, kněze a kostelníka, které by se dobře hodily pro V+W. Když se vrátili do Prahy, požádali [[Julius Fučík|Julia Fučíka]], aby jim opatřil ruský překlad této hry a pomohl jim vyhledat i [[překladatel]]e.
Touto hrou se Osvobození vrátili zpět na jeviště Osvobozeného divadla ve Vodičkově ulici po jednoročním odskoku na malou scénu [[divadlo Rokoko|divadla Rokoko]], kde hráli odbojnou hru [[Balada z hadrů]] pod hlavičkou [[Spotané divadlo|Spoutaného divadla]].
 
Nebe na zemi ožilo znovu 5. června 1951 v [[Karlínské divadlo|Divadle čs.filmu v Karlíně]]. Text nově upravil Jan Werich s [[Jan Rychlík (skladatel)|Janem Rychlíkem]], hudbu Jaroslava Ježka doplnil [[Václav Trojan]]. V režii [[Jiří Frejka|Jiřího Frejky]] navrhl dekorace a kostýmy [[Jiří Trnka]]. Horácia Dardu hrál [[Vlasta Burian]]
 
== Osoby a premiérové obsazení ==
{| class="wikitable"
 
| Jupiter || [[Vladimír Šmeral|V. Šmeral]]
|-
| Juno || [[Marie Zieglerová|M. Zieglerová]]
|-
| Merkur || [[Saša Machov|S. Machov]]
|-
| Vittorio Bartolus, notář || [[Jindřich Plachta|J. Plachta]]
|-
| Amaranta, jeho žena || E. Adamová
|-
| Caverna, velkostatkář || [[František Filipovský|F. Filipovský]]
|-
| Catastrofa, jeho žena || J. Švabíková
|-
| Camilio, jeho mladší bratr || [[Bohuš Záhorský|B. Záhorský]]
|-
| Horacio Darda, kněz Jupiterův || [[Jan Werich|J. Werich]]
|-
| Scipio Calaber, kostelník chrámu Jupiterova|| [[Jiří Voskovec|J. Voskovec]]
|-
| Rakvář|| [[František Černý|F. Černý]]
|-
| První sousedka|| I. Lechnýřová
|-
| Druhá sousedka|| J. Černá
|-
| Komorná|| Z. Rubínová
|-
| Starý farník|| J. Malec
|}
 
Děje se na Olympu a v malém městě, kdekoliv je vám libo
== Děj ==
{{Spoiler}}
Pařížský bonviván Maurice Ferdinand je ve svých čtyřiceti letech finančně na dně. Jediným možným řešením je pro něj sňatek s nezkušenou, avšak zazobanou Helenkou, dcerou zelináře Nonancourta. Ve svatební den se Ferdinand naposledy v lesíku sejde se svou milenkou. Jeho kůň nedopatřením sežere slaměný klobouk jiné dámy, Louise, která je tu se svým milencem, poručíkem Emilem. Protože Anais se ke svému žárlivému manželovi nemůže vrátit bez klobouku, požaduje Emil na Ferdinandovi okamžitou nápravu. Dokonce kvůli tomu i s Louisou dorazí do Ferdinandova bytu. A tady začne kolotoč zmatků a nedorozumění. Ferdinand neví, zda se nejdřív věnovat nevěstě a jejímu početnému příbuzenstvu, nebo rozzuřenému Emilovi. Ani jedni nechtějí čekat, a hlavně je zde kardinální otázka: kde v celém městě sehnat přesně stejný slaměný klobouk?
{{Endspoiler}}
 
[[kategorie:České divadelní hry]]
[[Kategorie:Divadelní hry z roku 1934]]
[[Kategorie:Hry Osvobozeného divadla]]
 
== Externí odkazy ==