|
| commonscat = Chad
}}
<br />{{Afrika}}
'''Čad''' ([[Arabština|arabsky]]: تشاد – ''Tšād''; [[Francouzština|francouzsky]]: ''Tchad''), oficiálně '''Čadská republika''' je [[vnitrozemský stát]] ležící v oblasti [[Sahara|Sahary]] a [[Sahel]]u ve [[Střední Afrika|střední]] [[Afrika|Africe]]. Jeho sousedy jsou [[Libye]] (sever), [[Súdán]] (východ), [[Středoafrická republika]] (jih), [[Kamerun]] (jihozápad), [[Nigérie]] (krátký úsek přes [[Čadské jezero]]) a [[Niger]] (západ). Úředními jazyky jsou [[arabština]] a [[francouzština]], mírnou většinu obyvatel tvoří [[muslim]]ové. Název státu je odvozen od [[Čadské jezero|Čadského jezera]], které na jeho území svou značnou částí zasahuje.
== Dějiny ==
{{viz též|Dějiny Čadu}}
=== Předkoloniální období ===
Čad představuje velkou směsici národností a kultur. Na jeho území se hovoří více než stovkou různých jazyků a dialektů. Země byla osídlena již brzy po vzniku moderního člověka. Na území Čadu byly dokonce zachyceny pozůstatky nejstaršího známého [[Hominini|hominina]] druhu ''[[Sahelanthropus|Sahelanthropus tchadensis]]'',<ref>{{citace periodika|příjmení=Brunet|jméno=M.|spoluautoři=GUY, F., PILBEAM, D., MACKAY, H. T., LIKIUS, A., DJIMBOUMALBAYE, A. et al.|titul=A new hominid from the upper Miocene of Chad, central Africa|periodikum=Nature|rok=2002|ročník=418|strany=145 - 151}}</ref> později se zde vyskytoval také ''[[Australopithecus bahrelghazali]]''.<ref name="Brunet1996">{{citace periodika|příjmení=Brunet|jméno=M.|spoluautoři=BEAUVILAIN, A., COPPENS, Y., HEINTZ, E., MOUTAYE, A. H. E., PILBEAM, D.|titul=Australopithecus bahrelghazali, une nouvelle espèce d’Hominidé ancien de la région de Koro Toro (Tchad)|periodikum=Comptes rendus de l'Académie des sciences IIa|rok=1996|ročník=322|strany=907 - 913}}</ref>
První stát Kánem-Borno vznik na území Čadu v 9. století. V 15. století začíná arabská expanze a [[islám|islamizace]] země a v 16. století vzniká království Wadaj, které v období své největší moci ovládalo hlavní stezku vedoucí do [[Libye]] a [[Středomoří]] z jihu Afriky. Muslimští obchodníci obchodovali s místním černošským obyvatelstvem a avizovali tak budoucí velké problémy mezi černošským jihem a arabským severem země.
=== Koloniální období ===
V 19. století se stalo území francouzskou kolonií a Francouzi ji přičlenili k [[Francouzská rovníková Afrika|Francouzské rovníkové Africe]]. Dnešní hranice dostala země v roce [[1891]]. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] kolonie odmítla kolaborantskou vládu Francie ve [[Vichy]] a spojila se s [[Svobodná Francie|Svobodnou Francii]] generála [[Charles de Gaulle|de Gaulla]]. Po válce země získala autonomii a v roce [[1960]] úplnou nezávislost.
=== Nezávislost ===
Prvním prezidentem se stal [[Francois Tombalbaye]] a dokonce byla sepsána ústava. V roce [[1966]] však v zemi vypukla [[Občanská válka v Čadu|občanská válka]], ve které se angažovala [[Libye]] podporující muslimský sever země. V roce [[1975]] povolal Tombalbaye na pomoc do země vojáky z Francie. Zanedlouho potom byl však při převratu zavražděn. Severní část země, tzv. [[Pásmo Aouzou|Aouzou]], kde se nacházejí bohatá naleziště [[uran]]u, si přivlastnila Libye a boj mezi různými frakcemi pokračoval do roku [[1984]]. V tomto roce se s pomocí francouzské armády stal prezidentem [[Hissé Habré]]. Prezident stabilizoval zemi a vyhnal libyjské vojáky ze severu země. V roce 1989 byla podepsána smlouva mezi Čadem a Libyí o území Auozou (ovšem definitivně byl spor rozřešen až r. [[1994]]). Prezident Habré vyhrál i volby v roce 1990, ale po půl roce byl sesazen Vlasteneckým hnutím spásy pod vedením generála Idrisse Déby.
=== Novodobé dějiny ===
Déby usmířil rozeštvanou zemi a přinesl mír. V roce [[1996]] a [[2001]] byl opět zvolen prezidentem. Od roku [[2003]] se začala v Čadu těžit [[ropa]] a země měla velmi dobré předpoklady pro období prosperity. Ovšem spory v zemi vedly k obnovení občanské války. Déby přes odpor veřejného mínění a opozičních stran pozměnil ústavu, kde stálo, že prezident může vládnout jen dvě volební období. V roce [[2006]] se stal Déby potřetí prezidentem ve volbách, které opozice bojkotovala. Od roku [[2005]] je Čad ve válce se [[Súdán]]em. Súdánská vláda obviňuje Čad, že poskytuje své území rebelům bojujícím v Dárfúru proti centrální vládě. [[Organizace spojených národů|OSN]] se začala zabývat situací ve východním Čadu, který leží přímo vedle súdánského [[Dárfúr]]u. Podle OSN se konflikt z Dárfúru rozšířil i do Čadu a [[genocida]] v oblasti byla srovnávána s dárfúrskou. Napjatou a nestabilní situaci v zemi dokládají dva neúspěšné puče z let [[2006]] a [[2008]], kdy rebelové obklíčili hlavní město a pokusili se svrhnout vládu. Čadská vláda obvinila z podpory povstalců sousední Súdán. Do Čadu uprchlo asi 200 000 uprchlíků z [[Dárfúr]]u. V roce [[2013]] čadská vláda zmařila pokus o státní převrat.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1101279-v-cadu-pry-zmarili-pokus-o-prevrat-mezi-zatcenymi-jsou-opozicni-poslanci V Čadu prý zmařili pokus o převrat, mezi zatčenými jsou opoziční poslanci]. Česká televize. 2. května 2013.</ref>
== Geografie ==
{{viz též|Geografie Čadu}}
[[Soubor:Acacia Trees (24227057806).jpg|náhled|vlevo|Náhorní plošina Ennedi]]
[[Soubor:Mapa Čadu.png|náhled|130px|Mapa Čadu]]
Čad se nachází hluboko ve vnitrozemí Afriky, nejkratší vzdálenost ke [[Guinejský záliv|Guinejskému zálivu]] i ke [[Středozemní moře|Středozemnímu moři]] činí asi 800 km. Státní hranice jsou v severní (saharské) části převážně umělé (geometrické), v jižní části zhusta vedené po vodních tocích. Povrch Čadu se všeobecně svažuje ze severu, východu a jihu do kotliny [[Čadské jezero|Čadského jezera]] při západní hranici a zejména do suché kotliny [[Bodélé]] severovýchodně od něj. V ní se nachází nejnižší bod státu (155 metrů [[nadmořská výška|nad mořem]]), zatímco Čadské jezero leží asi o 85 metrů výše. Nejvyšším pohořím státu je na severu [[Tibesti]] s několika třítisícovými vrcholy (nejvyšší [[Emi Koussi]] 3415 m). Na východě se zvedá nižší pohoří [[Ennedi]] (Hadjar Mornou 1310 m) a na jihovýchodě [[Ouaddaï]] s nejvyšším masivem Guèra (1800 m).
Stálé vodní toky se vyskytují pouze v jižní polovině státu, nejvýznamnější řekou je [[Šari]] s přítokem [[Logone]], zajišťující 90 % přítoku do Čadského jezera. Od východu k Čadskému jezeru míří řeka [[Batha (řeka)|Batha]], ale její tok končí v jezeře [[Fitri]]. Do kotliny Bodélé ústí pouze řada [[vádí]], z nichž největší [[Bahr el Ghazal]] je suchým kanálem vedoucím od Čadského jezera. Naprostá většina Čadu leží v [[bezodtoká oblast|bezodtoké oblasti]], pouze okrajová část území na jihozápadě patří do povodí řeky [[Benue]] (úmoří [[Atlantský oceán|Atlantiku]]).
Klima v centrální části země je polopouštní (tropické [[step]]ní), na severu pouštní, v pohoří [[Tibesti]] suché horské, a v rovinách a plošinách jihozápadně od [[Čadské jezero|Čadského jezera]] tropické [[savana|savanové]]. Zde leží většina obdělávatelné půdy v zemi. Na začátku [[20. století]] bývalo Čadské jezero druhým největším v Africe. Ještě v 60. letech mělo rozlohu 26 000 km², v roce 2000 však jeho rozloha klesla na méně než 1 500 km². Je možné, že v horizontu několika desetiletí jezero zmizí úplně. Zemi silně ohrožuje [[dezertifikace]].
=== Významná města ===
Největšími městy jsou hlavní město [[N'Djamena]] (na soutoku řek Šari a Logone), dále pak na jihu [[Moundou]], [[Sarh]], [[Bongor]], [[Doba (město)|Doba]] a na východě [[Abéché]].
== Demografie ==
{{viz též|Demografie Čadu}}
{| class="wikitable" style="float: right; margin-left: 10px"
! colspan="4" style="text-align:center; background:#cfb;"| Populace Čadu<ref>"[http://www.un.org/esa/population/publications/wpp2000/annex-tables.pdf Table 2. Total population by country, 1950, 2000, 2015, 2025 and 2050 (medium-variant)]". (PDF). United Nations Department of Economic and Social Affairs/Population Division. s.27.</ref>
|-
! style="background:#cfb;"| Rok
! style="background:#cfb;"| Miliony
|-
| style="text-align:left;"| 1950 || style="text-align:right;"| 2,6
|-
| style="text-align:left;"| 2000 || style="text-align:right;"| 7,9
|-
| style="text-align:left;"| 2015 || style="text-align:right;"| 12,4
|}
Obyvatelstvo je z 25.9% [[Sárové]], z 12.6% [[Arabové]]. Zbytek obyvatelstva je rozdělen do mnoha etnik mezi které patří například [[Tedové]], [[Mbumové]], [[Masalitové]], [[Fulbové]] či [[Mabové]].
=== Náboženství ===
Přes polovinu všech obyvatel tvoří [[muslim]]ové (53%). Pětina obyvatel jsou [[katolíci]] (20%), o něco méně je [[protestanti|protestantů]] (14%). Zbytek tvoří [[animisté]] (7%), [[ateisté]] (3%) a různá další a nezjištěná náboženství (3%).
[[Soubor:Chadian delegation.jpg|náhled|Obyvatelé Čadu]]
== Ekonomika ==
{{viz též|Ekonomika Čadu}}
Po dlouholeté občanské válce patřil [[Hrubý domácí produkt|HDP]] Čadu mezi nejnižší na světě a čadská ekonomika byla závislá na zahraniční rozvojové pomoci. Po objevení a začátku využívání zásob [[ropa|ropy]] na jihu země se situace začíná zlepšovat. Americké konsorcium za pomoci [[Světová banka|Světové banky]] postavilo ropovod na pobřeží Kamerunu. 80 procent obyvatel zaměstnává [[zemědělství]], ale obdělává se jen 3 % rozlohy Čadu. Vyváží se [[bavlna]], [[dobytek]], [[podzemnice olejná]] a ropa, zejména do [[Spojené státy americké|USA]], [[Čínská republika|Tchaj-wanu]] a [[Portugalsko|Portugalska]]. Dovážet se musí prakticky veškeré spotřební zboží, hlavně z Francie a Kamerunu.
== Politika ==
=== Hlavy nezávislého státu ===
11.8.1960-23.4.1962 – (François) N´Garta Tombalbaye – hlava státu; PPT<br>
23.4.1962-13.4.1975 – (François) N´Garta Tombalbaye – prezident; PPT, MNRCS<br>
13.4.1975-15.4.1975 – Noël Milarew Odingar – prozatímní hlava státu; voj.<br>
15.4.1975-12.5.1975 – Félix Malloum N'Gakoutou – předseda Vyšší vojenské rady; voj<br>
12.5.1975-29.8.1978 – Félix Malloum N'Gakoutou – hlava státu; voj.<br>
29.8.1978-23.3.1979 – Félix Malloum N'Gakoutou – prezident; voj.<br>
23.3.1979-29.4.1979 – Goukouni Oueddei – předseda Prozatímní státní rady; FROLIANT-FAP<br>
29.4.1979-3.9.1979 – Lol Mahamat (Mohamed) Choua (Shawa) – předseda Přechodné vlády národní jednoty; MPLT<br>
3.9.1979-10.11.1979 – Goukouni Oueddei – předseda Prozatímního administrativního výboru; FROLIANT-FAP<br>
10.11.1979-7.6.1982 – Goukouni Oueddei – předseda Přechodné vlády národní jednoty; FROLIANT-FAP<br>[[Soubor:Le-nouvel-ambassadeur-du-niger-au-tchad-a-présenté-ses-lettres-de-créance-au-président-tchadien.jpg|náhled|[[Idriss Déby]] (vpravo) vládne v Čadu od roku 1990]]
7.6.1982-19.6.1982 – Hissène Habré – předseda Rady velení armádních sil severu; FAN<br>
19.6.1982-21.10.1982 – Hissène Habré – předseda státní rady; FAN<br>
21.10.1982-1.12.1990 – Hissène Habré – prezident; FAN, UNIR<br>
1.12.1990-2.12.1990 – Jean Alingué Bawoyeu – úřadující prezident; UDR<br>
2.12.1990-4.12.1990 – Idriss Déby Itno – předseda Vlasteneckého hnutí spásy; MPS<br>
4.12.1990-4.3.1991 – Idriss Déby Itno – hlava státu; MPS<br>
od 4.3.1991 – Idriss Déby Itno – prezident; MPS<br>
== Zajímavosti ==
Od roku 1991 se Čad soudí s [[Rumunsko|Rumunskem]] o podobu státní vlajky, která je totožná.
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=Čad}}
* {{Wikizprávy|kategorie=Čad}}
* {{cs}} [https://web.archive.org/web/20100117162426/http://zemepis.com/Cad.php o Čadu na www.zemepis.com]
* {{Citace elektronické monografie
| titul = Chad - Amnesty International Report 2011
| url = http://www.amnesty.org/en/region/chad/report-2011
| datum přístupu = 2011-08-18
| vydavatel = [[Amnesty International]]
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| titul = Chad (2011)
| url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8014
| datum přístupu = 2011-08-18
| vydavatel = [[Freedom House]]
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| korporace = Bertelsmann Stiftung
| titul = BTI 2010 — Chad Country Report
| url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/WCA/Chad.pdf
| datum vydání = 2009
| datum přístupu = 2011-08-18
| vydavatel = Bertelsmann Stiftung
| místo = Gütersloh
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110521053817/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/WCA/Chad.pdf
| datum archivace = 2011-05-21
| nedostupné = ano
}}
* {{Citace elektronické monografie
| korporace = Bureau of African Affairs
| titul = Background Note: Chad
| url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/37992.htm
| datum vydání = 2010-12-06
| datum přístupu = 2011-08-18
| vydavatel = U.S. Department of State
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| korporace = CIA
| odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency
| titul = The World Factbook - Chad
| url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/cd.html
| datum aktualizace = 2011-07-12
| datum přístupu = 2011-08-18
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| korporace = Zastupitelský úřad ČR v Abuji
| titul = Souhrnná teritoriální informace: Čad
| url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/cad-2011-06-18.pdf
| datum vydání = 2011-06-18
| datum přístupu = 2011-08-18
| vydavatel = Businessinfo.cz
| jazyk = česky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20120111073902/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/cad-2011-06-18.pdf
| datum archivace = 2012-01-11
| nedostupné = ano
}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Grove
| jméno = Alfred Thomas
| příjmení2 = Jones
| jméno2 = Douglas Henry
| titul = Chad
| url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/104144/Chad
| datum přístupu = 2011-08-18
| vydavatel = Encyclopaedia Britannica
| jazyk = anglicky
}}
{{Navboxes
| title = Členství v mezinárodních organizacích
| list = {{Organizace islámské spolupráce}}
{{AU}}
}}
{{Afrika}}
{{Autoritní data}}
| 