Slaměný klobouk (divadelní hra): Porovnání verzí

m
(doplnění o stejnojmenný film)
== Charakteristika ==
 
V početném repertoáru Osvobozeného divadla z péra Jana Wericha a Jiřího Voskovce zaujímá zvláštní místo trojice her, které jsou adaptací cizích předloh. V+W sahali patrně po cizím vzoru, když bylo potřebípotřeba rychle nasadit novinku a když se sami ještě rozmýšleli nad svou další vlastní hrou. Labiche a Martin napsali tuto skvěle konstruovanou situační komedii ''Chapeau de paille d´Italie'' již v roce 1850. V+W ji nasadili do repertoáru po mimořádném úspěchu předešlé komedie [[Osel a stín]] zřejmě jako oddech po něm a jako tvůrčí výdech před další časovou hrou, kterou bude [[Kat a blázen]]. Jednalo se jim v první řadě o vzkříšení secesní atmosféry roku 1900 a teprve potom o Slaměný klobouk. Na tuto hru je jistě přivedl i jiskřivý a ironicky úsměvný film [[René Clair|René Claira]]. Slaměný klobouk se už na českém jevišti objevil v roce 1924, kde ho ve [[Stavovské divadlo|stavovském divadle]] nastudoval [[Vojta Novák]] s výpravou [[Josef Čapek|Josefa Čapka]]. Ředitel [[Karel Hugo Hilar]] pozval k pohostinskému účinkování [[Vlasta Burian|Vlastu Buriana]], který hrál Ferdinanda.
 
V roce 1957 přepsal Werich obnovení Slaměného klobouku pro [[Divadlo satiry]] pod názvem [[Helenka je ráda]] a v roce 1971 natočil [[Oldřich Lipský]] film [[Slaměný klobouk (film)|SlaměnnýSlaměný klobouk]]
 
== Osoby a premiérové obsazení ==