Božena Němcová: Porovnání verzí

Starší životopisná literatura o Boženě Němcové nezpochybňovala Terezii a Johanna Panklovy jako rodiče, ani 4. &nbsp;únor 1820 jako datum jejího narození. Za matku byla původně považována mladší dcera MagdalényMagdaleny Novotné, Johanna Barbara Terezie (které by bylo v &nbsp;době narození Barbory 14 &nbsp;let).<ref>{{Citace monografie

V roce 1973 vyšla publikace ''Pravda o matce Boženy Němcové'', ve které autoři prokázalidovozovali, že matkou (odpovídající údajům v &nbsp;matrice) byla starší dcera Magdaleny Novotné, Marie Magdalena Terezie, které bylo v &nbsp;roce 1820 již 22 &nbsp;let.<ref>{{Citace monografie

| vydavatel = Památník národního písemnictví v Praze a Muzeum Boženy Němcové v &nbsp;České skalici

Podle údajů ve školních matrikách, i podle její vlastní korespondence, je dnesvšak téměř prokázáno, že se Božena Němcová narodila dříve než v&nbsp;roce 1820, a&nbsp;to někdy v &nbsp;letech 1816–1818.<ref name="sobkova">{{Citace monografie

}}</ref><ref name=":3" /> Badatel Jaroslav Šúla vyslovuje hypotézu, že ve skutečnosti se Božena Němcová narodila na dosud neznámém místě, pravděpodobně ve Slezsku, 2. &nbsp;května 1818; z &nbsp;neznámých důvodů na ni Panklovi podle něj převedli identitu jiného dítěte, křtěného ve Vídni 5. &nbsp;února 1820. Rodičovství Panklových je tedy velmi sporné.<ref name="sulašůla">[http://www.muzeumbn.cz/sula-dvoji-svatba-panklovych/ Muzeum Boženy Němcové: PhDr. Jaroslav ŠŮLA, CSc.: Dvojí svatba manželů Panklových].</ref>

Objevily se i teorie o tom, že Božena Němcová byla šlechtického původu. Poprvé tuto domněnku vyslovil Karel Pleskač,<ref>{{Citace monografie

}}</ref>, po něm [[Jarmil Krecar]].<ref>{{Citace monografie

}}</ref> Hypotéza, že Božena Němcová byla nemanželskou dcerou [[Vévoda|vévodkyně]] [[Kateřina Vilemína Zaháňská|Kateřiny Zaháňské]], však byla posléze odmítnuta (zejména proto, že vévodkyně zůstala po těžkém porodu nemanželského dítěte trvale neplodná).<ref name="sobkova" /><ref name="sulašůla" /> Někteří badatelé, zejména [[Helena Sobková]], však zastávají názor, že se mohlo jednat o dceru mladší sestry Kateřiny Zaháňské, [[Dorothea von Biron|Dorothey von Biron]], později hraběnky [[Talleyrand-Périgordové|de Talleyrand-Périgord]]<ref name="sobkova" /><ref group="p">Jako indicie, že ''BN'' byla dcerou Dorothey, jsou uváděny nejen vzhledová a&nbsp;do jisté míry i&nbsp;povahová podobnost možné matky s&nbsp;dcerou, ale také nezvykle dobrý vztah vévodkyně Kateřiny Zaháňské k&nbsp;Barboře Panklové i&nbsp;k&nbsp;jejím (adoptivním) rodičům, a&nbsp;naopak nepříliš dobrý vztah Barbory k&nbsp;Terezii Panklové. Dále lze uvést i&nbsp;pravděpodobně vyšší věk dívky Barbory, než by to odpovídalo jejímu běžně udávanému roku narození 1820. (Uvádí se alternativní rok narození 1816–1818.) Podle těchto úvah byla dívka dána do opatrování manželům Panklovým, služebníkům vévodkyně Kateřiny Zaháňské, kteří byli posláni sloužit na ratibořickém panství.</ref>. Z jejího vztahu s hrabětem [[Karel Jan Clam-Martinic|Karlem Janem Clam-Martinicem]] (1792–1840) se skutečně ve francouzských lázních Bourbon-l'Archambault, kam odešla na podzim roku 1816 po rozchodu s Martinicem, narodila nemanželská dcera, kterou Dorothea neuznala za vlastní, a nechala ji do matriky města Bourbon-l’Archambault zanést pod jménem Marie-Henriette Dessalles.<ref>WILLMS, Johannes. „Talleyrand: Virtuose der Macht“, C.H. Beck, [[Mnichov]] 2011, str.&nbsp;226. O&nbsp;dalších osudech dítěte se Willms nezmiňuje.</ref> Badatel [[Miroslav Ivanov]] však iani tuto teorii vyvrátil:nepovažuje za správnou. Podle jeho výzkumu prožila Marie-Henriette Dessalles prožila celý svůj život ve Francii a zde&nbsp;tam také zemřela v &nbsp;roce 1905.<ref name=":3" />