Zátiší (fotografie): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
Robot: Opravuji 2 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0
Řádek 17:
[[Soubor:Daguerre kynzvart.jpg|thumb|[[Kynžvartská daguerrotypie]] – zátiší z doby před rokem 1839]]
 
První zátiší začali pořizovat [[daguerrotypie|daguerrotypisté]] společně s [[fotografie krajiny|fotografiemi krajin]] na počátku 19. století – nevadily jim dlouhé expoziční časy. Jedna z prvních dochovaných fotografií byla v podstatě zátiší, jehož autorem byl Francouz [[Joseph Nicéphore Niépce]]. Niépceho scénu aranžoval na jídelním stole v období mezi rokem 1823 a 1825, pojmenoval ji ''Prostřený stůl'' a má velikost 7×11,7 cm.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.niepce.com/pages/page-inv.html |datum přístupu=2009-12-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090918195620/http://www.niepce.com/pages/page-inv.html |datum archivace=2009-09-18 |nedostupné=ano }}</ref> Originál této heliografie na skle se však ztratil při převozu k restaurování.<ref>http://www.fotoart.gr/photography/history/firstphotos/index.htm</ref> Na fotografii je nůž, lžíce, sklenice, číše, miska, láhev, váza a kávová konvice. Expozice tohoto snímku trvala pravděpodobně 4 hodiny (tolik bylo potřeba času při věrné rekonstrukci v roce 2004).<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.niepce.com/pagus/evus1.html |datum přístupu=2009-12-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080706041644/http://www.niepce.com/pagus/evus1.html |datum archivace=2008-07-06 |nedostupné=ano }}</ref>
 
Nejstarší dochovaná [[daguerrotypie]] z&nbsp;roku [[1837]] zobrazuje shodou okolností také zátiší, a je z&nbsp;[[Louis Daguerre|Daguerrova]] [[fotografický ateliér|ateliéru]]. Daguerre osobně věnoval jedno své zátiší z roku 1839 s motivem uměleckého ateliéru a s vlastnoručním věnováním [[kancléř]]i [[Metternich]]ovi, a které je dnes majetkem zámku [[Kynžvart]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.kynzvart.cz/story/storyC08.html |datum přístupu=2009-12-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100825102814/http://www.kynzvart.cz/story/storyC08.html |datum archivace=2010-08-25 |nedostupné=ano }}</ref> Jedná se o [[Kynžvartská daguerrotypie|Kynžvartskou daguerrotypii]], která byla v roce 2006 zařazena na seznam movitých národních kulturních památek.<ref>http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=NP%2C207 Nařízení vlády č. 422/2005 Sb. ze dne 29. září 2005 o prohlášení Horského hotelu a televizního vysílače Ještěd u Liberce a některých movitých kulturních památek za národní kulturní památky a o změně některých dalších předpisů. Nařízení vlády č.422/2005 Sb.: Daguerrotypie zátiší ateliéru umělce z doby krátce před rokem 1839.</ref> Daguerre při snímání nepoužil zrcadla, neboť nápis na štítku u zavěšeného obrazu v pozadí je stranově převrácený. Podle používané tradice velikostí štítků na rámech starých pláten je možné spočítat, že socha stojící postavy je přibližně 160 cm vysoká. Národní technické muzeum se zabývalo otázkou stáří této daguerrotypie: pokud ji Metternich vlastnil a v roce 1839 svému archiváři sděloval, že ji obdržel před vyhlášením vynálezu, měla by být tato dagguerotypie data staršího. Pokud je pravdou, že je rozeslal tehdy nejvýznamnějším postavám v té době a mělo by jich být přibližně 10 kusů. Rudolf Jung se přiklání k názoru, že je posílal všechny najednou, tedy i tuto do Kynžvartu. Pak by bylo nutné hovořit tak, že tato patří mezi 10 nejstarších a zachovaných fotografií, respektive daguerrotypií, na světě. Každopádně tuto Jung považuje za jednu z nejzdařilejších.