Země (Česko): Porovnání verzí

Odebráno 32 bajtů ,  před 1 rokem
ešče menší faktická opravička (ČK byla souč. SŘŘ)
m
(ešče menší faktická opravička (ČK byla souč. SŘŘ))
Do poloviny [[18. století]], formálně do roku [[1918]], tvořily tyto země nejvyšší [[samospráva|samosprávné]] celky Koruny (spojené v určitých obdobích pouze osobou krále), později byly [[korunní země (Habsburská monarchie)|korunními zeměmi habsburské monarchie]] a následného [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]], resp. [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. Každá z korunních zemí měla v čele [[stavovství|stavovský]] zemský sněm (až od roku [[1861]] začali být do něj poslanci voleni), který vytvářel zemské [[zákon]]y a v dobách od konce husitské revoluce do [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé hoře]] (spolu)volil i [[panovník]]a. Od roku [[1850]] bylo v každé ze tří českých zemí zřízeno zemské místodržitelství (jakožto orgán státní správy působící vedle zemských sněmů), v jehož čele stál vládou jmenovaný zemský místodržitel, podléhající říšským ministerstvům. Po vzniku [[Československo|Československa]] tvořily „historické země“ – v podobě [[země Česká|země České]], [[země Moravská|země Moravské]] a [[Země Slezská (1918–1928)|země Slezské]] – tři z celkem pěti [[země Československé republiky|zemí československých]]). V roce 1928 však byla Morava a Slezsko sloučeny do jednoho správního celku, [[země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]] a k [[1. leden|1. lednu]] 1949 bylo zemské zřízení zrušeno [[komunistický režim v Československu|komunistickým režimem]] a znovu vytvořeny kraje, avšak nyní jako nejvyšší článek správy. Na krajské zřízení pak, i přes [[Moravisté|velké snahy o návrat k zemskému uspořádání]] po roce 1989, navázalo i novodobé Česko.
 
Jednotlivé české země měly v různých historických dobách různou míru [[autonomie]]. Samotná Koruna česká byla součástí vyššíchvyššího politickýchpolitického celkůcelku jako[[Svatá např.:říše římská|Svaté říše římské národa německého, Habsburské monarchie atd]]. Nejvyšší autonomii měly jednitlivéjednotlivé české země v krátkém období od roku [[1619]] do bitvy na Bílé hoře v listopadu [[1620]], kdy se český stát přetvářel ve volnou [[Česká konfederace|Českou konfederaci]] pěti zemí.<ref>[http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/ceska-ustava-z-roku-1619-ceska-konfederace Česká ústava z roku 1619]</ref>. Spojení Moravy a Čech bylo v historii několikrát přerušeno a Morava i Slezsko měly jiného panovníka. Jednalo se o krátká období na skloncích vlád [[Jiřího z Poděbrad]] a [[Rudolf II.|Rudolfa II]]. Po bitvě na Bílé hoře [[Habsburkové]] zemskou autonomii vydáním [[obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]] (1627/28) omezili a omezovali ji i později během svojí vlády, nikdy ji však úplně nezrušili. Po vzniku Československa roku 1918 zůstaly všechny tři země ještě deset let správními celky, jejich zemské sněmy však byly zcela odstraněny a zůstala jim jen velice omezená [[samospráva]]. Nejvyššími orgány zemí se nyní vedle [[zemská správa politická|zemských správ politických]] (zemské úřady jednotlivých zemí, vzniklé přeměnou bývalých [[zemská místodržitelství|zemských místodržitelství]]) staly zemský správní výbor (v [[země Česká|Čechách]]), zemský výbor (na [[země Moravská|Moravě]]) a zemská správní komise (ve [[České Slezsko|Slezsku]]). Jednalo se však o orgány, jejichž členy jmenovala československá vláda a nebyli tudíž voleni obyvatelstvem, jako tomu bylo v případě zrušených zemských sněmů. V čele zemských správ politických stáli československou vládou jmenovaní [[prezident zemské správy politické|prezidenti]].
 
== Země ==