Země (Česko): Porovnání verzí

Odebráno 128 bajtů ,  před 1 rokem
a ještě mapky v jiném (časovém) pořadí, přičemž poslední z nich vyměněna; oprava tří nesprávných formulací (Česká konfederace NEbyla v rámci Habsburské monarchie, postavila se proti ní!; Moravskoslezské gubernium neznamenalo splynutí obou zemí, alébrž sloučení správního orgánu těch zemí, jejichž existence i stavovské instituce však zůstaly zachovány; zemští místodržitelé neměli „dalekosáhlé“ kompetence – vždyť byli nástrojem státní správy, podléhali ministrům a neměli zákonodárné právo)
(Verze 18112303 uživatele Pavel Fric (diskuse) zrušena fascinující je, jaké „argumenty“ moravisté nevyplodí, aby všelikými způsoby odstranili cokoliv českého z věcí týkajících se Moravy nebo Slezska – „používaná výčtová řada“ :o :D :D Jenže alespoň v úvodu musí být ujasněno, že jde o český malý díl (konkrétně cca 11 %) z celého historického Slezska)
značka: vrácení zpět
(a ještě mapky v jiném (časovém) pořadí, přičemž poslední z nich vyměněna; oprava tří nesprávných formulací (Česká konfederace NEbyla v rámci Habsburské monarchie, postavila se proti ní!; Moravskoslezské gubernium neznamenalo splynutí obou zemí, alébrž sloučení správního orgánu těch zemí, jejichž existence i stavovské instituce však zůstaly zachovány; zemští místodržitelé neměli „dalekosáhlé“ kompetence – vždyť byli nástrojem státní správy, podléhali ministrům a neměli zákonodárné právo))
[[Soubor:Böhmen Mähren Österreich Schlesien.jpg|thumb|[[Čechy]], [[Morava]], [[Rakouské Slezsko]] (včetně celého [[Těšínské knížectví|Těšínska]]) k roku [[1892]], tehdy části [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]]]
[[Soubor:Ceska republika - Historicke zeme a soucasne kraje.png|thumb|Historické země moderní České republiky se současným zakreslením [[Kraje v Česku|krajů]], které jejich hranice nerespektují]]
[[Soubor:Böhmen Mähren Österreich Schlesien.jpg|thumb|[[Čechy]], [[Morava]], [[Rakouské Slezsko]] – [[1892]], tehdy části [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]]]
[[Soubor:Republika československá.jpg|thumb|[[země Československé republiky|Československé země]] do roku [[1928]]]]
[[Soubor:Czech kraje and historic regions.svg|thumb|Historické země na mapě ČR se zakreslenými moderními [[Kraje v Česku|kraji]] (od roku [[2000]]), jejichž hranice se od historických zemských výrazně liší]]
'''Země''' byly od středověku do roku [[1948]] nejvyšší samosprávné celky, na které se území dnešní [[Česko|České republiky]] členilo. V historické literatuře se o těchto celcích často hovoří jako o '''historických zemích'''. Tyto celky také tvořily od roku [[1348]] do roku [[1918]] jádro zemí [[země Koruny české|zemí Koruny české]]. Související termín '''České„české zemězemě“''' pak představuje souhrnné označení [[České království|Českého království]], [[Moravské markrabství|Moravského markrabství]] a pozdějšího [[Vévodství slezské]]ho, v dnešní době souhrnné označení [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[České Slezsko|Českého Slezska]]. I po zrušení zemského uspořádání ([[1949]]) jsou jednotlivé české země stále vnímány jako historicko-kulturní celky. Současná podoba vnitřního politicko-geografického členění České republiky historickým zemím neodpovídá a hranice jednotlivých krajů staré zemské hranice nerespektují. Na řadě míst jsou zemské hranice překročeny hranicemi současných [[obec|obcí]] či [[katastrální území|katastrálních území]].
 
Do poloviny [[18. století]], formálně do roku [[1918]], tvořily tyto země nejvyšší [[samospráva|samosprávné]] celky zemí Koruny české,(spojené potév dourčitých rokuobdobích [[1918]]pouze osobou krále), později byly [[korunní země (Habsburská monarchie)|korunníkorunními zemězeměmi habsburské monarchie]] a poténásledného [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]], resp. [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. Každá z korunních zemí měla v čele [[stavovství|stavovský]] zemský sněm (až od roku [[1861]] začali být do něj poslanci voleni), který vytvářel zemské [[zákon]]y a v dobách od konce husitské revoluce do [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé hoře]] (spolu)volil i [[panovník]]a. Od roku [[1850]] bylo v každé ze tří českých zemí zřízeno zemské místodržitelství (jakožto orgán státní správy působící vedle zemských sněmů), v jehož čele stál vládou jmenovaný zemský místodržitel, podléhající říšským ministerstvům. Po vzniku [[Československo|Československa]] tvořily „historické země“ – v podobě [[země Česká|země České]], [[země Moravská|země Moravské]] a [[Země Slezská (1918–1928)|země Slezské]] - třítři z celkem pěti [[země Československé republiky|zemí československých]]) [[Československo|Československa]]. V roce 1928 však byla Morava a Slezsko opětovně (první sloučení proběhlo mezi lety [[1782]] až [[1849]]) sloučeny do jednoho správního celku, [[země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]], a k [[1. leden|1. lednu]] [[1949]] bylo zemské zřízení zrušeno [[komunistický režim v Československu|komunistickým režimem]] a znovu vytvořeny kraje., Poavšak zrušení zemského uspořádání jsou jednotlivé české země vnímánynyní jako historickénejvyšší ačlánek kulturní celkysprávy. SoučasnáNa podobakrajské vnitřníhozřízení politicko-geografickéhopak, členěníi Česképřes republiky[[Moravisté|velké historickýmsnahy zemímo neodpovídánávrat ak hranicezemskému jednotlivýchuspořádání]] krajůpo historickéroce hranice Čech1989, Moravynavázalo ai Slezskanovodobé nerespektují. Na řadě míst již nejsou zemské hranice respektovány ani hranicemi současných [[obec|obcí]] či [[katastrální území|katastrálních území]]Česko.
 
Jednotlivé české země měly v různých historických dobách různou míru [[autonomie]]. Samotná Koruna česká byla součástí vyšších politických celků jako např.: Svaté říše římské národa německého, Habsburské monarchie atd. Nejvyšší autonomii měly jednitlivé české země v krátkém období od roku [[1619]] do bitvy na Bílé hoře v listopadu [[1620]], kdy se český stát přetvářel ve volnou [[Česká konfederace|Českou konfederaci]] pěti zemí.<ref>[http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/ceska-ustava-z-roku-1619-ceska-konfederace Česká ústava z roku 1619]</ref>. Spojení Moravy a Čech bylo v historii několikrát přerušeno a Morava i Slezsko měly jiného panovníka. Jednalo se o krátká období na skloncích vlád [[Jiřího z Poděbrad]] a [[Rudolf II.|Rudolfa II]]. Po bitvě na Bílé hoře [[Habsburkové]] zemskou autonomii vydáním [[obnovené zřízení zemské|obnovenéhoObnoveného zřízení zemského]] (1627/28) omezili a omezovali ji i později během svojí vlády, nikdy ji však úplně nezrušili. Po vzniku Československa roku 1918 zůstaly všechny tři země ještě deset let správními celky, jejich zemské sněmy však byly zcela odstraněny a zůstala jim jen velice omezená [[samospráva]]. Nejvyššími orgány zemí se nyní vedle [[zemská správa politická|zemských správ politických]] (zemské úřady jednotlivých zemí, vzniklé přeměnou bývalých [[zemská místodržitelství|zemských místodržitelství]]) staly zemský správní výbor ''(v [[země Česká|Čechách]])'', zemský výbor ''(na [[země Moravská|Moravě]])'', a zemská správní komise ''(ve [[České Slezsko|Slezsku]])''. Jednalo se však o orgány, jejichž členy jmenovala československá vláda a nebyli tudíž voleni obyvatelstvem, jako tomu bylo v případě zrušených zemských sněmů. V čele zemských správ politických stáli československou vládou jmenovaní [[prezident zemské správy politické|prezidenti]].
Formálně od roku 1348 do vzniku [[Československo|Československa]] tvořily české země a další přidružené země (spojeny v určitých obdobích pouze osobou panovníka) politický celek zvaný [[země Koruny české]] a měly v čele [[stavovství|stavovské]] [[Zemský sněm (historický)|zemské sněmy]] (od druhé poloviny [[19. století]] již volené), které vytvářely zemské [[zákon]]y a od doby pozdního středověku do [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé hoře]] volily [[panovník]]a. Od roku [[1850]] bylo v každé z těchto tří zemí zřízeno zemské místodržitelství, v jehož čele stál jmenovaný [[zemský místodržitel]]. Tento úřad měl dalekosáhlé kompetence a byl zodpovědný i za vydávání zemských zákoníků.
 
== Autonomie ==
Jednotlivé české země měly v různých historických dobách různou míru [[autonomie]]. Samotné země Koruny české byly součástí vyšších politických celků jako např.: Svaté říše římské národa německého, Habsburské monarchie atd. Nejvyšší autonomii v rámci Habsburské monarchie měly české země v krátkém období od roku 1619 do bitvy na Bílé hoře v listopadu 1620, kdy se český stát přetvářel ve volnou [[federace|federaci]] pěti zemí.<ref>[http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/ceska-ustava-z-roku-1619-ceska-konfederace Česká ústava z roku 1619]</ref>. Spojení Moravy a Čech bylo v historii několikrát přerušeno a Morava měla jiného panovníka. Jednalo se o krátká období na skloncích vlád Jiřího z Poděbrad, Matyáše Korvína a Rudolfa II. Morava měla i jiného panovníka než Čechy během okupace švédskými [[Lennart Torstenson|Torstensonovými]] vojáky. Okupace Moravy trvala téměř 20 let. V současnosti se jedná o jednotný stát, mnohdy chybně označován pouze jako "Čechy", ale v letech 1618-1621 se jednalo kupř. o volnou konfederaci.
Po bitvě na Bílé hoře [[Habsburkové]] zemskou autonomii vydáním [[obnovené zřízení zemské|obnoveného zřízení zemského]] omezili a omezovali ji i později během svojí vlády, nikdy ji však úplně nezrušili. Po vzniku Československa roku 1918 zůstaly všechny tři země ještě deset let správními celky, jejich zemské sněmy však byly zcela odstraněny a zůstala jim jen velice omezená [[samospráva]]. Nejvyššími orgány zemí se nyní vedle [[zemská správa politická|zemských správ politických]] (zemské úřady jednotlivých zemí, vzniklé přeměnou bývalých [[zemská místodržitelství|zemských místodržitelství]]) staly zemský správní výbor ''(v [[země Česká|Čechách]])'', zemský výbor ''(na [[země Moravská|Moravě]])'', a zemská správní komise ''(ve [[České Slezsko|Slezsku]])''. Jednalo se však o orgány, jejichž členy jmenovala československá vláda a nebyli tudíž voleni obyvatelstvem jako tomu bylo v případě zrušených zemských sněmů. V čele zemských správ politických stáli československou vládou jmenovaní [[prezident zemské správy politické|prezidenti]].
 
== Země ==
Počet, [[rozloha]] a hranice jednotlivých historických českých zemí se prakticky ustálily v [[18. století]] po začlenění [[Chebsko|Chebska]] do [[Čechy|Čech]] a odstoupení [[Kladské hrabství|Kladska]] a většiny [[Slezsko|Slezska]] [[Prusko|Prusku]]. Od té doby se jako '''historické Českéčeské země''' označují:
* '''[[Čechy]]'''
* '''[[Morava]]'''
* '''[[České Slezsko|Slezsko]]''' (České Slezsko)
Vedle výše uvedených tří historických zemí ovšem pojem Českéčeské země v průběhu historie zahrnoval i další území mimo dnešní Česko – jako [[Lužice]], [[Slezsko]] nebo [[BraniborskéNové markrabství|BraniborskoČechy]].
 
{{Viz též|Země Československé republiky}}
Roku [[1920]] byly k Československu připojeny malé části [[Rakousko|rakouské]] země [[Dolní Rakousy|Dolní Rakousko]], z toho k Čechám Západní Vitorazsko ''(dnes nazývané '''[[Vitorazsko]]''')'', a k Moravě [[Valticko]] a [[Dyjský trojúhelník]]. Ke Slezsku bylo téhož roku od [[Pruské Slezsko|Pruského Slezska]] připojeno [[Hlučínsko]], nicméně samo Slezsko přišlo ve prospěch [[Polsko|Polska]] o polovinu [[Těšínsko|Těšínska]]. Ve velkém státním znaku byly jednotlivé země zastoupeny svými zemskými [[znak (heraldika)|znaky]]. Po vzniku Československa zároveň začali především politici z [[Čechy|Čech]] usilovat i o úplné zrušení těchto zemí jako správních celků, a jejich nahrazení podstatně menšími župami, čehož důsledkem bylo dne [[29. únor]]a [[1920]] schválení [[zákon]]a „o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé“,<ref>{{Citace monografie | rok = 1920 |titul = Zákony Československé republiky | vydavatel = Československý Kompas | místo = Praha | svazek = II. Číslo 3 | url = http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:e3ec2960-398b-11e4-8e0d-005056827e51 | počet stran = 68 | kapitola = Zákon ze dne 29. února 1920 o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé | typ kapitoly = Část | url kapitoly = http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:fa58b4f0-50f3-11e4-b281-005056825209 | strany = 3-57 }}</ref> který však na území Čech, Moravy a Slezska pro značný odpor veřejnosti nakonec nebyl vůbec realizován. Přesto i hranice těchto žup měly i nadále plně respektovat historickou zemskou hranici Čech a Moravy. Hranice Moravy a Českého Slezska by naopak již respektována nebyla.
 
Roku [[1927]] bylo nakonec od župního zřízení upuštěno a zákonem č. 125/1927 Sb. „o organisaci politické správy“ <ref>[[s:Zákon o organisaci politické správy|zákon ze dne 14. června 1927, č. 125/1927 Sb. z. a n., „o organisaci politické správy“]]</ref> ze dne [[14. červenec|14. července]] [[1927]], který začal platit dne [[1. prosinec|1. prosince]] [[1928]], došlo k modifikaci stávajícího zemského zřízení ve formě sloučení [[Země Moravská|Moravyzemě Moravské]] a [[Země Slezská (1918–1928)|země Slezské]] do jednotné [[země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]]. V Čechách a zemi Moravskoslezské byly zároveň ustaveny nová [[zemské zastupitelstvo|zemská zastupitelstva]], jež byla z části volena v přímých volbách a zčásti jmenována vládou, jejich výkonné orgány - [[zemský výbor|zemské výbory]], a zemské úřady.
 
== Reference ==