Javoříčské jeskyně: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
m Doplnění informace z publikace Jeskyně (edice Chráněná území ČR) str. 375. Ověřeno i v článku https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/80-let-od-objeveni-javoricskych-jeskyni
Řádek 40:
 
== Historie výzkumů ==
Od nepaměti byly na Špraňku známé a volně z povrchu přístupné prostory tzv. '''Svěcené díry''' a [[propast]] '''Zátvořice'''. Nejstarší písemná zmínka o Svěcené díře v časopise [[Světozor]] z roku [[1873]] pochází od anonymního autora z té doby je také vyobrazení Svěcené díry od [[František Chalupa (malíř)|Františka Chalupy]]. Ještě starší zmínka je v díle Friedricha Antona Kolenatiho z roku 1856, kde se zmiňuje o tom, že mu byli dodáni lesním geometrem Schrodtem netopýři "z vápencové jeskyně u Bouzova", čímž má na mysli nepochybně Svěcenou díru.
 
V roce [[1936]] se do javoříčské hájenky nastěhoval se svou ženou a třemi syny revírník Vilém Švec. Pocházel z nedaleké vísky [[Kadeřín]] a místní kraj velice dobře znal. Ten zahájil na základě informací o podzemních dutinách od svého syna Bedřicha se svou skupinou lesních dělníků nejdříve v Zátvořici a později ve Svěcené díře výkopové práce, které měly vést k objevení velkých jeskyní. Po šesti [[Týden|týdnech]] se jim opravdu pod vrstvou sedimentů a prokopáním sintrové přepážky otevřela 27 metrů hluboká [[propast]], na jejíž dno postupně sestoupili. Narazili na jeskynní chodbu, která pokračovala oběma směry. Po obtížném průniku prostorami tzv. '''Objevné cesty''' (součást středního patra) objevili badatelé dne [[14. duben|14. dubna]] [[1938]] mohutné prostory Dómu gigantů a z něj posléze i další prostory horního patra Javoříčských jeskyní. Brzy po objevu bylo v '''Suťovém dómu''' zaměřeno místo, z nějž byla prokopána [[chodba]] na [[Povrch Země|povrch]]. To umožnilo zahájení zpřístupňovacích prací a jeskyně byly dne [[15. květen|15. května]] [[1939]] otevřeny pro [[veřejnost]].