Hynek Krušina I. z Lichtenburka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
opr
Řádek 6:
'''Hynek Krušina I. z Lichtenburka''' (asi [[1260]] – okolo [[1315]]) byl český šlechtic z rodu [[Lichtenburkové|Lichtenburků]] z rozrodu [[Ronovci|Ronovců]] a zakladatel jedné z lichtenburských větví – [[Krušinové z Lichtenburka|Krušinů]].
 
Hynek se narodil jako syn [[Jindřich z Lichtenburka|Jindřicha z Lichtenburka]] [[Domaslava ze Strakonic|Domaslavy ze Strakonic]] přibližně v roce 1260. Mezi lety 1284 a 1286 byl Hynek svým otcem oženěn s neznámou dcerou [[Záviš z Falkenštejna|Záviše z Falkenštejna]], který tehdy fakticky vládl v Čechách místo nezletilého dědice trůnu Václava II. a jehož Lichtenburkové aktivně podporovali. Hynek byl tehdy zároveň jmenován do funkce purkrabího na nepříliš významném hradě ve středních Čechách [[Tetín (hrad)|Tetíně]]. Na jaře 1287 Hynek s [[Dětřich Švihovský ze Švihova|Dětřichem Švihovským ze Švihova]] a [[Zdeslav starší ze Šternberka|Zdeslavem ze Šternberka]] napadal a raboval statky pražského biskupa [[Tobiáš z Bechyně|Tobiáše z Bechyně]]. V roce 1287 se Hynek s otcem přidal do skupiny Závišových odpůrců a podílel se na jeho pádu. Hynek Krušina rodové statky příliš neudržoval, protože o ně se staral jeho otec, který svému synovi za sídlo určil zřejmě hrad [[Žleby (zámek)|Žleby]]. V roce 1294 Hynek v pramenech vystoupil jako purkrabí na významném hradě [[Loket (hrad)|Lokti]]. Když roku 1296 zemřel Jindřich z Lichtenburka, Hynek si lichtenburské panství se svými příbuznými rozdělil. Až do teď byl s ostatními Lichtenburky totiž v majetkovém [[nedíl]]u. Z rozsáhlých lichtenburských statků v [[Dolním Poohří]], ale především na [[Čáslav]]sku a Havlíčkobrodsku s centrem ve Smilově Brodě (dnešní [[Havlíčkův Brod]]), kde se těžilo stříbro, Hynek získal polovinu Brodu s jeho doly.
 
Koncem 13. století se Hynek zcela vytratil z pramenů. V roce 1305 se neúspěšně pokusil získat [[sepekov]]ské panství, které po popravě Záviše z Falkenštejna rozhodnutím zemského soudu spadlo na pražské biskupství. V roce 1307 se po vymření Přemyslovců smrtí krále [[Václav III.|Václava III.]] stal spolu se svým strýcem a přítelem Oldřichem z Lichtenburka stal horlivým přívržencem kandidatury [[Jindřich Korutanský|Jindřicha Korutanského]] na český trůn. Dne 24. července 1307 se Krušina podílel na vraždě vůdce prohabsburky orientovaných šlechticů a prelátů [[Dobeš z Bechyně|Dobeše z Bechyně]]. Jindřicha Korutanského podporoval až do roku 1310, kdy se přidal ke stoupencům kandidatury [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] na český trůn. Aktivně se poté podílel na pádu Jindřicha Korutanského a [[Nástup Lucemburků na český trůn|nástupu Jana Lucemburského na český trůn]]. Po roce 1312 se Hynek opět vytratil z pramenů a kolem roku 1315 zřejmě zemřel. Zanechal po sobě syna [[Jan Krušina I. z Lichtenburka|Jana Krušinu I.]] a [[Hynek Krušina II. z Lichtenburka|Hynka Krušinu II. z Lichtenburka]].
Řádek 30:
 
[[Soubor:Vaclav2Zbraslkron.jpg|náhled|Miniatura Václava II. ve Zbraslavské kronice|alt=Miniatura písmena R ve kterém sedí vousatý muž s korunou, žezlem a královským jablkem.]]
Hynek Krušina rodové statky příliš neudržoval, protože o ně se staral jeho otec. Po boku svého otce se v pramenech poprvé objevil roku 1289, když na hradě [[Ronovec|Ronovci]] spolu se svým mladším strýcem [[Rajmund z Lichtenburka|Rajmundem]] svědčil při propuštění vesnice [[Macourov]]a Jindřichem z Lichtenburka rychtáři Wernherovi do dědičného držení. Jindřich svému synovi za sídlo určil zřejmě hrad [[Žleby (zámek)|Žleby]], což dokazuje i to, že Hynek se po Žlebech v určité době psal. V roce 1294 se Hynek v pramenech připomíná jako purkrabí na [[Loket (hrad)|Lokti]], což svědčí o tom, že si udržoval důvěru a přízeň krále Václava II. Roku 1296 zemřel Jindřich z Lichtenburka a Hynek si lichtenburské panství se svými strýci rozdělil. Až do teď byl s ostatními Lichtenburky totiž v majetkovém [[nedíl]]u. Od Jindřichovy smrti byl Hynek v nedílu pouze se svými nedospělými bratry [[Václav Žlebský z Lichtenburka|Václavem]], [[Čeněk Žlebský z Ronovce|Čeňkem]] a [[Smil III. z Lichtenburka|Smilem]]. S nimi se dělil o polovinu Smilova Brodu (dnešní [[Havlíčkův Brod]]) s jeho doly, hrad [[Ronovec]] s městem [[Bělá (okres Havlíčkův Brod)|Bělou]], žlebské panství a území v [[Dolní Poohří|Dolním Poohří]] s hradem Klapým (dnešní [[Hazmburk]]). Do dalších pěti let, když jeho bratři dospěli, došlo k dělení majetku znovu. Hynkovi tentokrát zůstal pouze polovina Brodu s doly. Druhou polovinu totiž ovládal jeho ambiciozní strýc Rajmund z Lichtenburka. Na konci 13. století Hynek zcela zmizel z pramenů. V konsolidované situace totiž neměl příležitost se nějak projevit. Není však vyloučené, že se jako řada jiných šlechticů angažoval v expanzi krále Václava II. do Polska.<ref>Lichtenburkové, s. 204−205.</ref>
 
=== Boje o trůn ===
Řádek 112:
 
[[Soubor:Koudelova_kašna_(18.století)_02.jpg|vlevo|náhled|Havlíčkovo náměstí v Havlíčkově Brodu]]
Nejrozsáhlejší a nejvýznamnější majetky Hynek s ostatními Lichtenburky do roku 1296 vlastnil na [[Havlíčkův Brod|Havlíčkobrodsku]], což byla díky místním stříbrným dolům neobyčejně výnosná oblast. Centrum jejich dominia v této lokalitě tvořilo město Smilův Brod (dnešní Havlíčkův Brod). Ke Brodu
patřila řada vesnic a soustava dvorů a mlýnů. Stříbro se na Brodsku těžilo se především kolem samotného Brodu. Doly existovaly u [[Stříbrné Hory (okres Havlíčkův Brod)|Stříbrných Hor]], [[Simtany|Simtan]], [[Samotín]]a, Puchperku, [[Dlouhá Ves (okres Havlíčkův Brod)|Dlouhé Vsi]], Hohendorfu, [[Pohled (okres Havlíčkův Brod)|Pohledu]] a [[Utín]]a. Štoly se nacházely také u [[Bartoušov]]a a [[Macourov]]a. Poté co se tyto ložiska v 90. let 13. století vyčerpala, těžba pokračovala především v povodí potoků [[Šlapanka|Šlapanky]] a [[Žabinec (přítok Sázavy)|Žabince]], kde se štoly nacházely u [[Petrkov (Lípa)|Petrkova]], [[Svatý Kříž (Havlíčkův Brod)|Svatého Kříže]] a [[Vysoká (okres Havlíčkův Brod)|Vysoké]]. I přestože hornictví v okolí Brodu mělo vlastní správu překrývající se s městskou správou, výtěžek z těchto dolů si nárokovali Lichtenburkové, ačkoli kontrolu nad všemi doly měl mít formou [[Horní regál|horního regálu]] král. V Brodu se měla nacházet [[mincovna]], jež však byla začleněna do zemského správy a byla podřízena [[Mincmistr|královskému mincmistrovi]]. Není vyloučeno, že Lichtenburkové měli na tuto mincovnu velký vliv. Možná ale provozovali vlastní mincovnu, ve které razili vlastní peníze. Brodská mincovna zanikla za vlády Václava II., který všechny mincovny soustředil do [[Kutná Hora|Kutné Hory]].<ref>Lichtenburkové, s. 81−95.</ref>
 
Řádek 119:
Vedle horního brodského okrsku Hynkově společném majetku s ostatními Lichtenburky do roku 1297 nacházely další tři okrsky. Jednalo se o okrsek šlapanovský a bělský. Ke [[Šlapanov]]u přiléhaly možná vesnice Pfaffendorf, [[Kamenná (okres Jihlava)|Kamenná]], Vysoká, [[Květnov (Havlíčkův Brod)|Květnov]], [[Smilov (Štoky)|Smilov]], [[Okrouhlička]], [[Kochánov (okres Havlíčkův Brod)|Kochánov]], [[Lípa (okres Havlíčkův Brod)|Lípa]] a [[Suchá (Havlíčkův Brod)|Suchá]]. Některé tyto vsi ale rovněž mohly patřit k Brodu. Střediskem dalšího horního okrsku lichtenbuského panství byla [[Česká Bělá|Bělá]]. Rezidencí Lichtenburků při jejich pobytech v Brodě byl hrad [[Ronovec]], ke kterému patřilo zmíněné městečko Bělá, dále [[Dolní Krupá (okres Havlíčkův Brod)|Dolní Krupá]], [[Čachotín]], [[Horní Krupá|Horní Krupá]], [[Rozsochatec]], Cibotín a [[Kojetín]]. Doklady o těžbě v této lokalitě existují pouze o Kojetíně. Další državou Lichtenburků, která se nacházela poblíž Brodu, byla [[Chotěboř]] a její okolí, jež spadala pod lichtenburský hrad [[Lichnice|Lichnici]] (Lichtenburk). Lichtenburkové v jeho blízkosti možná vlastnili [[Svinný]], Nemojov, [[Dobkov]] a [[Břevnice|Břevnici]]. Z hradu Lichnice (Lichtenburk) se mimo Chotěbořska spravovaly také lichtenburské statky táhnoucí se od [[Čáslav]]y směrem na východ až k [[Železné hory|Železným horám]]. Zde Lichtenburkové vlastnili například dnes zaniklé Protivany a Stusyni nebo také možná [[Míčov]], [[Rudov]], [[Jetonice]] a [[Podhradí (Třemošnice)|Podhradí]]. Poblíž Lichtenburkům náležel také hrad [[Žleby (zámek)|Žleby]], ke kterému patřila [[Uhelná Příbram]], vesnice [[Žleby]], Skovice, [[Markovice (Žleby)|Markovice]], [[Biskupice (okres Chrudim)|Biskupice]], [[Zaříčany|Zaříčany]], [[Tři Dvory]], Koudelov, Ksiny a možná také [[Bílé Podolí]] tvořící spolu se Zaříčany nejsevernější lichtenburskou državu. Na hradu Žleby Hynek sídlil za života svého otce. Ke Žlebům náležely také [[Patronátní právo|patronátní práva]] ke kostelům ve [[Skuhrov (okres Havlíčkův Brod)|Skuhrově]], [[Lučice (okres Havlíčkův Brod)|Lučicích]] a Protivanech. V povodí říčky [[Sázava|Sázavy]] měli Lichtenburkové možná další nepříliš významný hrad [[Smrdov (hrad)|Smrdov]], ke kterému patřila vesnice [[Zboží (Habry)|Zboží]], [[Bačkov]], [[Lubno (Habry)|Lubno]], [[Štěpánov (Bezděkov)|Štěpanov]] a Vosičín. Podél potoka Žabince směrem k Jihlavě možná vlastnili [[Střítež (okres Jihlava)|Střítěž]], [[Štoky]], Zvonějov, [[Dobronín]], [[Ždírec (okres Jihlava)|Ždírec]], Dobešov, [[Heroltice (Jihlava)|Heroltice]] a [[Německý Šicndorf]]. Na Čáslavsku asi také [[Habry]] a [[Golčův Jeníkov|Jeníkov]]. Západně od Chotěboře pod lichtenburské dominium spadal možná i [[Krucemburk]]. Směrem na východ na Moravu mezi lichtenburské statky náležely [[Kotlasy]]. Okraj lichtenburského panství na Čáslavsku tvořila tříšť malých statků a sídel drobných feudálů, ze kterých mnoho leníky Lichtenburků. Lichtenburskými many mohli být majitelé [[Hostovlice|Hostolovlic]], Jeníkova, [[Bojmany|Bojman]], [[Markvartice (okres Jihlava)|Markvartic]], [[Licoměřice|Licoměřic]], [[Lipoltice|Lipoltic]], [[Tupadly (okres Kutná Hora)|Tupadel]], [[Lipka (Horní Bradlo)|Lipky]] a [[Frýdnava|Frýdnavy]].<ref>Lichtenburkové, s. 64, 595−116 a 205.</ref>
 
Když roku 1296 zemřel Hynkův otec Jindřich z Lichtenburka, Hynek si lichtenburské panství s dalšími Lichtenburky rozdělil. Od Jindřichovy smrti byl Hynek v nedílu pouze se svými nedospělými bratry [[Václav Žlebský z Lichtenburka|Václavem]], [[Čeněk Žlebský z Ronovce|Čeňkem]] a [[Smil III. z Lichtenburka|Smilem]], s nimiž se dělil o polovinu Smilova Brodu s jeho doly, hrad Ronovec s městem Bělou, žlebské panství a území v Dolním Poohří s hradem Klapým (dnešní Hazmburk). Podrobný popis těchto majetků je uveden výše. Do dalších pěti let, když Hynkovi bratři dospěli, došlo k dělení majetku znovu. Hynkovi tentokrát zůstala pouze polovina Brodu s jeho doly. Druhou polovinu totiž ovládal jeho ambiciozní strýc [[Rajmund z Lichtenburka]]. Na Brodu však menší podíly měli asi také Hynkovi bratři Čeněk a Václav. V dubnu 1310 Hynek vydal pro brodské měšťany privilegium, že vrchnost nemá právo rozhodovat o přestupcích měšťanů, a zároveň schválil povolení svého strýce a spoluvlastníka Brodu Rajmunda z března téhož roku, aby si Brod mohl vystavět kamenné hradby.<ref>Lichtenburkové, s. 205, 208.</ref>
 
Panství Hynka z Lichtenburka spravovali rychtáři jednotlivých měst a vesnic, na které dohlíželi vrchnostenští provinciální sudí.<ref>Lichtenburkové, s. 114.</ref>