Wikipedista:Khamul1/Pískoviště/9: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
+ |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
'''Václav Žlebský z Lichtenburka''' (asi mezi [[1285]] a [[1290]] − před [[1314]]) byl český šlechtic z větve rodu [[Lichtenburkové|Lichtenburků]] [[Žlebští z Lichtenburka|Žlebských]] a syn [[Jindřich z Lichtenburka|Jindřicha z Lichtenburka]].
Narodil se jako syn [[Jindřich z Lichtenburka|Jindřicha z Lichtenburka]] a [[Matylda ze Žleb|Matyldy ze Žleb]]. V roce 1302 se poprvé objevil v pramenech. Vlastnil statky v [[Dolní Poohří|Dolním Poohří]] s hradem Klapým (dnešní [[Hazmburk]]) a žlebské panství s hradem [[Žleby (zámek)|Žleby]].
== Život ==
[[Soubor:Henry_VI,_Duke_of_Carinthia.jpg|náhled|vlevo|Malba Jindřicha Korutanského na zdi ve Španělském sále na zámku v [[Ambras (zámek)|Ambrasu]] u [[Innsbruck]]u]]
Václav Žlebský z Lichtenburka se narodil asi mezi roky 1285 a 1290 jako nejstarší syn z druhé manželství [[Jindřich z Lichtenburka|Jindřicha z Lichtenburka]] s [[Matylda ze Žleb|Matyldou ze Žleb]]. Po smrti svého otce Jindřicha si [[Lichtenburkové]] dosud žijící v majetkovém [[nedíl]]u roku 1296 rozdělili své panství. Jindřichův dospělý syn z prvního manželství s [[Domaslava ze Strakonic|Domaslavou ze Strakonic]] Hynek Krušina I. z Lichtenburka a jeho nevlastní nezletilí bratři Václav Žlebský z Lichtenburka, [[Smil III. z Lichtenburka]] a [[Čeněk Žlebský z Ronovce]], z lichtenburského panství získal polovinu Smilova Brodu (dnešní [[Havlíčkův Brod]]) s jeho doly, hrad [[Ronovec]] s městem [[Bělá (okres Havlíčkův Brod)|Bělou]], [[Žleby (zámek)|žlebské]] panství a území v [[Dolní Poohří|Dolním Poohří]] s hradem Klapým (dnešní [[Hazmburk]]). K dalšímu dělení majetku mezi syny Jindřicha z Lichtenburka došlo do pěti let a to ve chvíli, kdy Václav dospěl. Z tohoto druhého dělení Václavovi zůstaly pouze s statky v Dolním Poohří a žlebské panství s hradem Žleby. Václav měl ale zřejmě také menší podíly z města Brodu a jeho okolí, jehož hlavním pánem byl Václavův nevlastní bratr Hynek Krušina a jeho strýc [[Rajmund z Lichtenburka]]. První zmínka o Václavovi v pramenech pochází z roku 1302, kdy vystoupil s predikátem „ze Žleb“. Václav měl pro vydávání listin zřejmě vlastní kancelář.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Urban | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Urban (historik) | titul = Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 585 | strany = 192−193, 364 | isbn = 80-7106-579-X | poznámka = [dále jen Lichtenburkové]}}</ref>
[[Soubor:Oldřich_z_Lichtenburka.jpg|náhled|Oldřicha z Lichtenburka (''Fiktivní portrét od [[Bartoloměj Paprocký z Hlohol a Paprocké Vůle|Bartoloměje Paprockého]], Diadochus'')]]
Václav i jeho bratr Čeněk se politicky přidržoval svého strýce [[Oldřich z Lichtenburka|Oldřicha z Lichtenburka]]. V lednu 1307 například svědčil při Oldřichově založení města [[Ronov nad Doubravou|Ronovu nad Doubravou]].<ref name=L193−194>Lichtenburkové, s. 193−194.</ref> Spolu s Oldřichem byl Václav i se svými bratry velkým přívržencem českého krále [[Jindřich Korutanský|Jindřicha Korutanského]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Spěváček | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Spěváček | titul = Jan Lucemburský a jeho doba 1296−1346. K prvnímu vstupu českých zemí do svazku se západní Evropou | vydavatel = Nakladatelství Svoboda | místo = Praha | rok = 1994 | počet stran = 658 | strany = 73−93 | isbn = 80-205-0291-2}}</ref> V březnu 1310 Václav s bratry figuroval na listině svého strýce Rajmunda, které povolovalo městě Bordu vystavět si kamenné hradby. V červenci 1310 byl Václav přítomen u složení přísahy věrnosti svým strýcem Oldřicha a jeho synem [[Jindřich II. z Lichtenburka|Jindřichem]] králi Jindřichu Korutanskému.<ref name=L193−194 /> Jindřich Korutanský byl však ještě téhož roku nakonec poražen a vyhnán z Čech [[Jan Lucemburský|Janem Lucemburským]], jenž se následně [[Nástup Lucemburků na český trůn|stal novým českým králem]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Šusta
| jméno = Josef
| odkaz na autora = Josef Šusta
| titul = České dějiny II./2. Král cizinec
| url = http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:4ef66200-1009-11e8-8485-5ef3fc9ae867?page=uuid:d8507d40-2bc7-11e8-b257-005056825209
| vydavatel = Jan Laichter
| místo = Praha
| rok = 1939
| počet stran = 602
| strany = 54−148
}}</ref> V roce 1312 se Václav naposledy objevil v pramenech a roku 1314 již byl po smrti. Zanechal po sobě syna [[Hynek Žlebský z Lichtenburka|Hynka Žlebského z Lichtenburka]], který však v době otcovy smrti ještě nebyl zletilým. Rodové statky místo něj proto spravovala Václavova matka Matylda ze Žleb, jež měla velký vliv i na své syny.<ref>Lichtenburkové, s. 194−195.</ref>
== Majetek ==
Po smrti Václavova otce Jindřicha z Lichtenburka si Lichtenburkové roku 1296 rozdělili své panství. Dosud totiž žili v majetkovém [[nedíl]]u. Václav se svými bratry z lichtenburského panství získal polovinu Smilova Brodu (dnešní [[Havlíčkův Brod]]) s jeho doly, hrad [[Ronovec]] s městem [[Bělá (okres Havlíčkův Brod)|Bělou]], [[Žleby (zámek)|žlebské]] panství a území v [[Dolní Poohří|Dolním Poohří]]). K dalšímu dělení majetku mezi syny Jindřicha z Lichtenburka došlo nejpozději do pěti let, když Václav dospěl. Václavovi po tomto druhém dělení zůstaly pouze s statky v Dolním Poohří a žlebské panství. Václav měl ale zřejmě také menší podíly z města Brodu a jeho okolí, jehož hlavním pánem byl Václavův nevlastní bratr Hynek Krušina a jeho strýc Rajmund z Lichtenburka.<ref>Lichtenburkové, s. 193.</ref>
Václav vlastnil některé majetky v Dolním Poohří. Nejednalo se však o souvislé panství, a není proto jisté co všechno mu zde patřilo. Tato oblast byla zřejmě poměrně lukrativní, protože byla velmi vhodná pro zemědělství a procházelo zde několik obchodních stezek. Lichtenburkové zde možná vlastnil hrad Klapý (dnešní [[Hazmburk]]). Hospodářským centrem dominia v Dolním Poohří byly zřejmě [[Libochovice]].<ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Somer
| jméno = Tomáš
| instituce = Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra historie
| titul = Smil, z Boží milosti pán z Lichtenburka. Dějiny osobnosti, osobnost v dějinách
| url = https://theses.cz/id/gzeaqm/00180485-714732553.pdf
| typ práce = Disertační práce
| vedoucí = David Papajík
| místo = Olomouc
| strany = 102−104 a 109−118
| počet stran = 258
| rok = 2012
}}</ref>
[[Soubor:Koudelova_kašna_(18.století)_02.jpg|vlevo|náhled|Havlíčkovo náměstí v Havlíčkově Brodu]]
Václav měl malý podíl zřejmě i na lichtenburském panství na [[Havlíčkův Brod|Havlíčkobrodsku]], což byla díky místním stříbrným dolům neobyčejně výnosná oblast. Centrum jejich dominia v této lokalitě tvořilo město Smilův Brod (dnešní Havlíčkův Brod). Ke Brodu patřila řada vesnic a soustava dvorů a mlýnů. Těžilo se zde především v povodí potoků [[Šlapanka|Šlapanky]] a [[Žabinec (přítok Sázavy)|Žabince]], kde se štoly nacházely u [[Petrkov (Lípa)|Petrkova]], [[Svatý Kříž (Havlíčkův Brod)|Svatého Kříže]] a [[Vysoká (okres Havlíčkův Brod)|Vysoké]]. I přestože hornictví v okolí Brodu mělo vlastní správu překrývající se s městskou správou, výtěžek z těchto dolů si nárokovali Lichtenburkové, ačkoli kontrolu nad všemi doly měl mít formou [[Horní regál|horního regálu]] král. Ložiska stříbra se za Václavova života však postupně vyčerpávala. Poblíž Brodu Václavovi náležel hrad [[Žleby (zámek)|Žleby]], ke kterému patřila [[Uhelná Příbram]], vesnice [[Žleby]], Skovice, [[Markovice (Žleby)|Markovice]], [[Biskupice (okres Chrudim)|Biskupice]], [[Zaříčany|Zaříčany]], [[Tři Dvory]], Koudelov, Ksiny a možná také [[Bílé Podolí]] tvořící spolu se Zaříčany nejsevernější lichtenburskou državu. Ke Žlebům náležely také [[Patronátní právo|patronátní práva]] ke kostelům ve [[Skuhrov (okres Havlíčkův Brod)|Skuhrově]], [[Lučice (okres Havlíčkův Brod)|Lučicích]] a Protivanech.<ref>Lichtenburkové, s. 81−93, 100−103.</ref>
Panství Václava Žlebského spravovali rychtáři jednotlivých měst a vesnic, na které dohlíželi vrchnostenští provinciální sudí.<ref>Lichtenburkové, s. 114.</ref>
== Pečeť ==
[[Soubor:Pečeť Václava Žlebského.jpg|náhled|upright|Pečeť Václava Žlebského z Lichtenburka]]
Pečeť Václava Žlebského z Lichtenburka se dochovala z roku 1302, 1307, 1310 a dále v roce 1314 a 1322, kdy byl Václav již po smrti a jeho pečetidlo využívala jeho matka Matylda. Tato pečeť byla okrouhlá s průměrem 51 milimetrů a byla vyrobená z přírodního vosku. Na listině byla přivěšená pergamenovým proužkem nebo bílo-červeno-fialovými niti. V poli měla gotický štít skloněný vpravo, v němž se nacházely zkřížené ostrve. Na štítě byl nízký kbelcový helm. V klenotu se nacházela paví kyta, jež byla přeložená rybou. Pole pečeti zdobily proražené routy oddělené perlovcem. Na pečeti gotickou [[Majuskule|majuskulou]] stál nápis +S. WENZESLAI.LVChTenBVRC.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Pátková | jméno = Hana | titul = Exkurz 2 Poznámky k heraldice a sfragistice pánů z Lichtenburka | příjmení sestavitele = Urban | jméno sestavitele = Jan | sborník = Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 585 | strany = 377 | isbn = 80-7106-579-X}}</ref>
== Potomci ==
1. manželství ∞ Anežka
* '''[[Hynek Žlebský z Lichtenburka]]''' (mezi [[1305]] a [[1310]] – [[1351]]) ∞ [[Anežka z Landštejna]]
* '''Neznámá dcera''' jeptiška v [[Pohled (zámek)#Historie Pohledu jako kláštera|Pohledu]]
== Odkazy ==
Řádek 19 ⟶ 58:
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | odkaz na autora = Lenka Bobková | titul = Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310-1402 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 694 | isbn = 80-7185-501-4}}
* {{Citace monografie | příjmení = Spěváček | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Spěváček | titul = Jan Lucemburský a jeho doba 1296−1346. K prvnímu vstupu českých zemí do svazku se západní Evropou | vydavatel = Nakladatelství Svoboda | místo = Praha | rok = 1994 | počet stran = 658 | isbn = 80-205-0291-2}}
* {{Citace monografie | příjmení = Šusta | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Šusta | titul = České dějiny II./2. Král cizinec | url = http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:4ef66200-1009-11e8-8485-5ef3fc9ae867?page=uuid:d8507d40-2bc7-11e8-b257-005056825209 | vydavatel = Jan Laichter | místo = Praha | rok = 1939 | počet stran = 602}}
* {{Citace monografie | příjmení = Šusta | jméno = Josef | titul = České dějiny II./I. Soumrak Přemyslovců a jejich dědictví | url = http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:8b6109b0-100a-11e8-8485-5ef3fc9ae867?page=uuid:39b3fcd0-3792-11e8-b001-5ef3fc9bb22f | vydavatel = Jan Laichter | místo = Praha | rok = 1935 | počet stran = 803}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Urban
| jméno = Jan
| odkaz na autora = Jan Urban (historik)
| titul = Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu
| vydavatel = Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2003
| isbn = 80-7106-579-X
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Vaníček | jméno = Vratislav | odkaz na autora = Vratislav Vaníček | titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250−1310 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 760 | isbn = 80-7185-433-6}}
* {{Citace monografie | příjmení = Žemlička | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Žemlička | titul = Do tří korun: Poslední rozmach Přemyslovců (1278—1301) | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2017 | počet stran = 592 | isbn = 978-80-7422-566-6}}
{{Portály|Lidé|Středověk}}
| |||