Alexandr Stoletov: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m řazení kat, odkaz
Ivas1950 (diskuse | příspěvky)
m Opravy interpunkce, doplněn název dizertační práce v originále + hora v Antarktidě.
Řádek 2:
'''Alexandr Grigorjevič Stoletov''', [[rusky]] ''Александр Григорьевич Столетов'' ([[10. srpen]] [[1839]], [[Vladimir]] – [[27. květen]] [[1896]], [[Moskva]]) byl [[Rusko|ruský]] [[fyzik]], profesor Moskevské univerzity. Zabýval se hlavně elektromagnetismem a objevil fotoelektrický jev.
 
Studoval [[fotoelektrický jev]] a jako první dokázal, že světelná energie se může měnit v elektřinu, když roku 1888 zpozoroval, že světelný paprsek, procházející síťkou a dopadající na [[Zinek|zinkový]] článek, vyvolává elektrickou energii. Tím de facto objevil princip fotobuňky.<ref>http://encyklopedie.vseved.cz/Stoletov</ref> Vytvořil také první [[fotočlánek]], tedy zařízení vyrábějící fotoelektrický proud, neboli elektrický proud protékající obvodem v důsledku dopadajícího světelného záření. Objevil, že tento proud je přímo úměrný intenzitě dopadajícího světla (tzv. [[Stoletův zákon]]), a že mezi ozářením a začátkem průtoku fotoelektrického proudu obvodem uplyne méně než jedna milisekunda.<ref>http://www.kof.zcu.cz/st/dp/martinaskova/martinaskova.pdf</ref> Zjistil také, že v případě, ževlnové světlodélky má vlnovou délkousvětla větší než 295 nm, fotoelektrický jev nenastává.
 
Významné byly rovněž jeho objevy v oblasti [[Feromagnetismus|feromagnetismu]]. Již ve své dizertační práci z roku 1872 ''Výzkumy o funkci magnetisace měkkého železa (Исследование о функции намагничивания желез'') určil jako první určil závislost magnetických vlastností železa na intenzitě magnetizujícího pole. Pro zkoumání magnetických vlastností látek jako prvnípoprvé použil balistickéhobalistický [[Galvanometr|galvanometrugalvanometr]].<ref>http://elektrika.cz/data/clanky/elektrina-zdroj-sily</ref> Jako první také změřil hysterezní křivku feromagnetika.<ref>http://www.kf.elf.stuba.sk/KrempaskyFyzika/29.pdf</ref>
 
Odvodil též vztahy, kterými se řídí elektrický výboj v plynech. Zabýval se rovněž optikou a molekulární fyzikou.
 
O jeho objevu [[fotobuňka|fotobuňky]] pojednává sovětský film ''Kouzelné oko''.<ref>http://www.csfd.cz/film/203674-kouzelne-oko/komentare/</ref> Je po něm pojmenována hora v Horách prince Charlese v [[Antarktida|Antarktidě]] (1 971 m n. m.; 73°22′0″ sev. š., 61°34′0″ vých. d.).
 
== Odkazy ==