Geert Hofstede: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8) |
změny v souv s úmrtím, es/cs |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
'''Geert Hofstede''' (
==
Geert Hofstede vystudoval technickou [[univerzita|univerzitu]] v [[Delft]]u, v roce [[1967]] pak získal doktorát ze sociální [[psychologie]] na univerzitě v Groningen.
V roce [[1955]] se oženil s Maaike van den Hoek, se kterou měl čtyři syny. V polovině 60. let nastoupil do [[IBM]], kde se věnoval výzkumu postojů a hodnot zaměstnanců. Na základě dat získaných v pobočkách IBM po celém světě identifikoval Hofstede kulturní dimenze. Své výsledky publikoval v roce 1980 v knize ''Culture's Consequences'', která ho proslavila po celém světě.▼
Během 80. a 90. let Hofstede přednášel na nizozemských i zahraničních univerzitách.
▲V polovině 60. let nastoupil do [[IBM]], kde se věnoval výzkumu postojů a hodnot zaměstnanců. Na základě dat získaných v pobočkách IBM po celém světě identifikoval Hofstede kulturní dimenze.
▲Během 80. a 90. let Hofstede přednášel na nizozemských i zahraničních univerzitách. V současné době je v důchodu.
== Kulturní dimenze ==
Hofstede identifikoval pět univerzálních kulturních dimenzí, kterými lze charakterizovat národní, regionální, komunitní, organizační a taky třídní kultury.
Čtyři z nich
Všechny dimenze jsou bipolární, jsou měřeny [[index (matematika)|indexy]], které mohou nabývat hodnot v rozmezí 0
=== Vztah k autoritě – vzdálenost moci (''Power distance, PDI'') ===
Řádek 20 ⟶ 17:
Ve společnostech, které preferují velkou vzdálenost moci, jsou nerovnosti považovány za přirozené a užitečné, jsou očekávány a požadovány. Je zde velká diferenciace příjmů, očekává se hromadění privilegií a okázalá prezentace vysokého postavení. Hranice mezi [[společenská vrstva|sociálními vrstvami]] jsou pevné, respektované a málo prostupné, [[sociální mobilita]] je tedy velmi slabá. [[Organizace]] jsou striktně hierarchicky uspořádány a autority jsou ctěny. Děti jsou vychovávány k úctě ke starším, k rodičům a k učitelům. Hofstede upozorňuje i na silnou potřebu [[závislost]]i.
Naopak ve společnostech, která preferuje malou vzdálenost moci, je kladen důraz na [[rovnost (právo)|rovnost]] a rovné příležitost pro všechny. Velmi často zde dochází k [[přerozdělování]] bohatství za účelem snížení nerovnosti. Ta je totiž chápána jako nespravedlivá a nežádoucí. V těchto společnostech většinou není příliš důležitý formální [[sociální status|status]], lidé si nepotrpí na tituly a jiné projevy své pozice. Potřeba závislosti je nízká, naopak je zde silný sklon k [[decentralizace|decentralizaci]]. Každé hromadění moci je považováno za škodlivé. Organizace mívají volnější struktury a není zde neobvyklé otevřeně odporovat svému nadřízenému. Děti jsou vychovávány spíše než k úctě, k nezávislosti a schopnosti postarat se o sebe co nejdříve. Ve společnostech s malou vzdáleností moci jsou početné střední [[sociální třída|třídy]], zatímco ve společnostech s velkou vzdáleností moci můžeme pozorovat velké třídní rozdíly. Hofstede upozorňuje také na souvislost vztahu k autoritě a politického uspořádání. [[politická strana|Politické strany]] jsou mnohem více polarizovány ve společnostech s velkou vzdáleností moci, oproti silným stranám středu v kulturách s nízkou vzdáleností moci.
=== Vztah k nejistotě – vyhýbání se nejistotě (''Uncertainty avoidance, UAI'') ===
Dimenze, kterou Hofstede nazval ''uncertainty avoidence'' – tedy vyhýbání se nejistotě, se zaměřuje na zacházení společností s neurčitostí, reakce na nejistotu a nebezpečí a interpretaci budoucnosti. Index vyhýbání se nejistotě vyjadřuje míru, v jaké jsou jednotlivé kultury ochotny tolerovat nejistotu a jakou mají potřebu předcházet a zabraňovat situacím, které nejistotu vyvolávají.
Společnosti s vysokou hodnotou tohoto indexu mají jen nízkou ochotu operovat s nejistotou. Takové společnosti mají potřebu vytvářet velké množství poměrně striktních pravidel, existuje zde množství [[zákon]]ů, kontrolních mechanismů a [[tabu]], a to jak formálních, tak neformálních. Lidé upřednostňují stabilní sociální vztahy a pevné [[norma|normy]], neboť stálost [[sociální strktura|struktury]] výrazně redukuje nejistotu. Společnost je tedy spíše [[konzervatismus|konzervativní]], s nedůvěrou vůči inovacím. Jsou zde častější projevy [[xenofobie]] a extremismu. Občané nemají pravomoci vůči autoritám a mají k nim nedůvěru. Je zde sklon k velkým [[teorie|teoriím]] ve vědě a filosofii. Společnosti s vysokou potřebou vyhýbání se nejistotě jsou úzkostnější, je v nich tedy více [[stres]]u. Ale je zde akceptovatelné veřejně ukazovat své [[emoce]].
Společnosti s opačným vztahem k nejistotě, s nízkými hodnotami indexu, jsou mnohem více soutěživé. [[Konflikt]] je zde přijímán jako běžná součást života a je všeobecně akceptován. Lidé jsou tolerantnější k odlišnostem, snadněji přijímají změny a jsou ochotni více riskovat. Emoce se skrývají. V těchto společnostech je méně stresu, neboť nejistota a nejasnost je brána jako běžná součást života, která nestresuje. Pravidla a zákony mají spíše obecný charakter a nesnaží se postihnout každou jednotlivou situaci, která může nastat.
Řádek 45 ⟶ 41:
== Nejvýznamnější publikace ==
* Hofstede, Geert: ''Culture's Consequences, Comparing Values, Behaviors, Institutions, and Organizations Across Nations''; Newbury Park, CA: Sage Publications; Second Edition; 2003 (přepracovaná a rozšířená původní studie z roku 1980)
* Hofstede, Geert & Gert Jan Hofstede: ''Cultures and Organizations: Software of the Mind: Intercultural Cooperation and Its Importance for Survival''. New York, McGraw-Hill 2004
* Hofstede, Geert, Hofstede, Gert Jan & Pedersen, Paul B.: ''Exploring Culture. Exercises, stories and sythetic cultures''. Yarmouth, Maine: Intercultural Press 2002
* Hofstede, Geert: ''Uncommon Sense about Organizations: Cases, Studies and Field Observations''. Thousand Oaks CA: Sage Publications, 1994
* Hofstede, Geert: ''Masculinity and Femininity: The Taboo Dimension of National Cultures''. Thousand Oaks CA: Sage Publications, 1998.
* Hofstede, Geert: ''Cultures and Organizations: Software of the Mind''. McGraw--Hill UK, London 1991. ([[čeština|česky]]: ''Kultury a organizace. Software lidské mysli''. [[Praha]]: [[Univerzita Karlova]], Filozofická fakulta, 1999. ISBN 80-85899-72-8)
* Hofstede, Geert: ''Culture's consequences: International differences in work-related values.'' Newbury Park, CA: Sage. 1980.
Řádek 61 ⟶ 51:
* {{NK ČR|mzk2006368372}}
* [http://www.geerthofstede.nl Oficiální osobní stránka]
* [http://www.itim.org
* [https://web.archive.org/web/20051214033742/http://www.itim.org/cv_geert.html životopis]
* Hofstedeho indexy pro jednotlivé země a jejich metodologie (anglicky) [http://www.geert-hofstede.com/ Professor Emeritus - Geert Hofstede]
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Nizozemsko|Sociologie}}
{{DEFAULTSORT:Hofstede, Geert}}
Řádek 71 ⟶ 63:
[[Kategorie:Narození 1928]]
[[Kategorie:Narození 2. října]]
[[Kategorie:
[[Kategorie:Úmrtí 12. února]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození v Haarlemu]]
| |||