Václav Poláček: Porovnání verzí

Přidáno 210 bajtů ,  před 1 měsícem
kolonie Baba, úroveň nadpisů
(revert dvou editací (User:Gampe), vše bylo předtím v pořádku, nyní dva parametry 2x a dva chybí)
(kolonie Baba, úroveň nadpisů)
 
}}</ref>
 
Byl jedním ze stavebníků v [[Osada Baba|kolonii funkcionalistických domů na Babě]] v [[Dejvice|Praze-Dejvicích]]. [[Dům Poláček|Jeho dům]] projektoval [[Jan E. Koula]].
== Družstevní práce (1922–1926) ==
 
== Činnost ==
=== Družstevní práce (1922–1926) ===
V roce 1922 byl jedním z iniciátorů a zakladatelů nakladatelství [[Družstevní práce]]. Zde pracoval do roku 1926, kdy pro názorové neshody nakladatelství opustil.
 
=== Aventinum ===
Pro neshody ve vedení nakladatelství [[Družstevní práce]] z něj na podzim 1926 odešel a nabídl své služby [[Otakar Štorch-Marien|Otakaru Štorch-Mariennovi]], majiteli nakladatelství [[Aventinum]]. Ten jej učinil svým tajemníkem. Během svého působení mimo jiné organizoval přestěhování nakladatelství z nevyhovujících prostorů na Žižkově do bývalého [[Palác Aventin|Zedwitzovského paláce]] v Purkyňově ulici na pražském Novém Městě.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Štorch-Marien
}}</ref> V roce 1927 se vrátil do nakladatelství Družstevní práce.
 
=== Družstevní práce (1927–1934) ===
Po roční přestávce se vrátil do Družstevní práce. Zde působil až do roku 1934, kdy se s tímto nakladatelstvím názorově rozešel definitivně.
 
=== Další zaměstnání ===
Václav Poláček nastoupil do nakladatelských a vydavatelských podniků [[Jaroslav Stránský|Jaroslava Stránského]]. Zde působil nejprve jako ředitel administrace [[Lidové noviny|Lidových novin]] v Brně. Od roku 1937 byl ředitelem knihkupectví. Po převzetí nakladatelství [[František Topič]] organizoval činnost Topičova salonu i nakladatelství. V suterénu domu zřídil Divadlko pro 99. K propagaci činnosti nakladatelství, salonu a divadla vydával časopis ''Tři týdny u Topičů'', později ''Tři týdny v umění''.
 
=== Vlastní nakladatelství ===
{{Podrobně|Pražské nakladatelství V. Poláčka}}
Začátkem května 1942 byl Václav Poláček propuštěn z arizovaných podniků [[Jaroslav Stránský|Jaroslava Stránského]]. Důvodem byla organizace výstavy ''Opuštěná paleta'' v [[Topičův salon|Topičově salonu]], kde byl připomenut i [[Herbert Masaryk]], a za nevhodnou výzdobu výkladních skříní při příležitosti narozenin [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]].
 
Na základě nakladatelské licence, kterou záskalzískal již v roce 1940, začal vydávat publikace o dějinách umění a o uměleckých památkách. Nejprve vydával knihy pod vlastním jménem, v roce 1946 přejmenoval nakladatelství na [[Pražské nakladatelství V. Poláčka]]. Jednalo se o první nakladatelství, které se systematicky věnovalo vydávání publikací o kulturních památkách, především pražských. Nakladatelství bylo rozhodnutím komunistické moci v roce 1949 převedeno pod pravomoc města Prahy a v roce 1951 zlikvidováno.<ref name="Poche">{{Citace sborníku
| příjmení = Poche
| odkaz na vydavatele = Orbis
}}</ref>
 
=== Spisy ===
* ''Nakladatel píše synovi'', V Praze : Svaz knihkupců a nakladatelů, 1941 (Česká grafická Unie) Rozsah: 140 s.
* ''Kniha a národ 1939–1945'', Původně připraveno pro vydání v roce 1949 pod názvem ''Persekuce čes. knihkupců a nakladatelů za druhé světové války''. Kniha byla již vysázena, ale na příkaz [[Komunistická strana Československa|komunistické]] moci byla sazba rozmetána a rukopis byl ztracen.<ref>{{Citace monografie