Jindřich z Lichtenburka: Porovnání verzí

Narodil se jako nejstarší syn [[Smil z Lichtenburka|Smila z Lichtenburka]] a jeho první neznámé manželky kolem roku 1235. Měl tři mladší bratry − [[Smil II. z Lichtenburka|Smila II.]], [[Oldřich z Lichtenburka|Oldřicha]] a [[Rajmund z Lichtenburka|Rajmunda z Lichtenburka]]. Otec Jindřicha přivedl naNa dvůr českého krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] Jindřicha přivedl jeho otec Smil. Mezi lety 1263 až 1267 zde Jindřich působil jako [[nejvyšší maršálek]]. Poté co jeho otec v roce 1269 zemřel, stal se Jindřich hlavou celého rodu. Jakkoli byl s ostatními bratry v majetkovém [[nedíl]]u, staral se o správu rodových statků. Ačkoli po smrti Jindřichova otce vztahy mezi Přemyslem Otakarem II. a Lichtenburky značně ochladly a Přemysl dokonce odebral některá privilegia lichtenburskému městu Smilově Brodu (dnešní [[Havlíčkův Brod]]), Jindřich se po boku svého krále v roce 1271 zúčastnil třetí česko-uherské války s uherským králem [[Štěpán V. Uherský|Štěpánem V.]] V roce 1272 po provdání své sestry za uherského magnáta a emigranta [[Jindřich z Kyseku|Jindřicha Kyseckého]] a jeho následném útěku zpět do Uher Jindřich definitivně odešel od královského dvora. I přesto však Přemyslovi roku 1276 zřejmě pomáhal v bitvě o alpské země proti římskoněmeckému králi [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfovi Habsburskému]] a o dva roky později svého krále patrně doprovázel do [[Bitva na Moravském poli|bitvy na Moravském poli]].

Jindřich z Lichtenburka se narodil jako prvorozený syn šlechtice [[Smil z Lichtenburka|Smila z Lichtenburka]] a jeho první neznámé manželky. Přesné datum Jindřichova narození není známé. Narodil se přibližně kolem roku 1235. Měl tři mladší bratry − [[Smil II. z Lichtenburka|Smila II.]], [[Oldřich z Lichtenburka|Oldřicha]] a [[Rajmund z Lichtenburka|Rajmunda z Lichtenburka]]. Jindřich se v pramenech poprvé objevil v roce 1251 jako nejmenovaný syn Smila z Lichtenburka.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Urban | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Urban (historik) | titul = Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 585 | strany = 72−74, 118 | isbn = 80-7106-579-X | poznámka = [dále jen Lichtenburkové]}}</ref> Roku 1256 se oženil s dcerou [[Bavor I. ze Strakonic|Bavora I. ze Strakonic]] [[Domoslava ze Strakonic|Domoslavou]]. Papež [[Alexandr IV.]] musel k tomuto sňatku udělit [[dispens]]. Domaslava byla s Jindřichem totiž ve čtvrtém nebo pátém stupni příbuzenství,. celouCelou záležitost kolem sňatku prošetřoval papežův pověřenec minorita Radlich.<ref>{{Citace monografie| příjmení = Svoboda | jméno = Miroslav | odkaz na autora = | titul = Páni ze Strakonic : vládci Prácheňska a dobrodinci johanitů | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2010 | strany = 45 | počet stran = 364 | isbn = 978-80-7422-034-0 | poznámka = [dále jen Páni ze Strakonic]}}</ref> Tento sňatek mohl být jakými rituálem smíření mezi rodem Lichtenburků a [[Bavorové ze Strakonic|Bavorů ze Strakonic]], protože oba rody při odboji kralevice Přemysla Otakara II. proti svému králi [[Václav I.|Václavovi I.]] stály proti sobě. Zatímco Bavor ze Strakonic totiž podporoval mladého Přemysla, Lichtenburkové stáli na straně „starého“ krále.<ref>{{Citace kvalifikační práce

}}</ref> Smil svého syna přivedl ke dvoru krále Přemysla Otakara II., v jehož listinách Jindřich figuruje od roku 1261, a to bez přídomku většinou jako „syn Smila z Lichtenburka“. Za otcova života v královských listinách vystoupil celkem 14x. Nejčastěji na nich svědčil roku 1261 (3x) a 1265 (4x), kdy s českým králem pobýval ve Vídni. Spolu s otcem se na královských listinách objevil šestkrát a spolu se svým strýcem [[Častolov z Ronova|Častolovem]] čtyřikrát.<ref>Lichtenburkové, s. 118 a 426.</ref> V roce 1263 Jindřich nahradil ve významné funkci [[Nejvyšší maršálek|nejvyššího maršálka]] zesnulého [[Vok I. z Rožmberka|Voka I. z Rožmberka]]. Na tomto postu Jindřich působil až do roku 1267, kdy se novým maršálkem stal [[Purkart z Janovic]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Vaníček | jméno = Vratislav | odkaz na autora = Vratislav Vaníček | titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250−1310 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2002 | strany = 221 | počet stran = 760 | isbn = 80-7185-433-6 | poznámka = [dále jen Velké dějiny III.]}}</ref> Ve stejném roce, kdy se Jindřich stal maršálkem byl Jindřichspolu s otcem přítomen u založení [[Klášter Zlatá Koruna|zlatokorunského kláštera]] Přemyslem Otakarem II.<ref>''Páni ze Strakonic'' s. 66.</ref> Jindřich za života svého otce patrně sídlil na hradu [[Žleby (zámek)|Žleby]], který za tímto účelem možná i sám postavil.<ref>Lichtenburkové, s. 64 a 205.</ref>

}}</ref> Nicméně Jindřich z Lichtenburka v tu dobu již pevně stál na straně Závišových odpůrců,<ref name=L130 /> což dokázal také podporou rakouského vévody [[Albrecht I. Habsburský|Albrechta I. Habsburského]],<ref>''ze Strakonic'' s. 92</ref> syna římskoněmeckého krále Rudolfa Habsburského, v jeho pohraniční válce s Vítkovci, která byla ukončena smírem uzavřeným 20. května 1288. Spolu s Purkartem z Janovic a pány z Benešova totiž válčil přímo na habsburské straně, a to v době kdy Záviš z Falkenštejna pobýval v Uhrách. V době, kdy Václav II. nechal zatknout Záviše z Falkenštejna, což se stalo zřejmě v lednu 1289,<ref>Soumrak Přemyslovců, s. 382−283, 396−397.</ref> Jindřich z Lichtenburka zcela jistě už stál na králově straně. Zda se Jindřich a ostatní Lichtenburkové zúčastnili následujícího potlačování odboje Vítkovců není jisté. Jediným nepřímým důkazem pro toto tvrzení je přítomnost Jindřichova bratra Oldřicha v družině vévody a nevlastního bratra českého krále [[Mikuláš I. Opavský|Mikuláše Opavského]],<ref>Lichtenburkové, s. 131.</ref> jenž v roce 1290 vedl proti Vítkovcům tažení do jižních Čech, při kterém před [[Hluboká (zámek)|Hlubokou]] vydal rozkaz Záviše z Falkenštejna popravit.<ref>Soumrak Přemyslovců, s. 413.</ref>