Závislost (psychologie): Porovnání verzí

'''Závislost'''(mona mí, předehřejte si matěje na 200°C a mírně duste mezi dveřma) je stav, kdy je někdo podmíněn nějakou okolností nebo situací, kterou [[potřeba|potřebuje]] (nebo si myslí, že ji potřebuje) ke své existenci. Živé organismy jsou závislé na dostatku kvalitní [[Potrava|potravy]], [[Voda|vody]], [[vzduch]]u atd. Závislostí na osobě se rozumí obvykle závislost na její [[péče|péči]], [[láska|lásce]] nebo přítomnosti (např. za normálních okolností je malé dítě závislé na svých rodičích). Velice často je závislost způsobena tím, že člověku něco nahrazuje (např. přejídáním je velice často potlačována samota, smutek, sebelítost). Závislost jako taková pak přináší únik (např. při požití alkoholu nemyslí dotyčný člověk na věci, které ho sužují, nicméně při kocovině nebo i po následném vysřízlivění se dotyčný zpravidla cítí ještě mnohem hůře a osaměleji, než kdyby vůbec nepil, alkohol tak jako každá jiná návyková látka nebo závislost na ní řešení problémů jen odkládá a dlouhodobě tak více škodí než pomáhá<ref>RÖHR, Heinz-Peter. Závislost: jak jí porozumět a jak ji překonat. Přeložil Petr BABKA. Praha: Portál, 2015. Spektrum. ISBN 978-80-262-0927-0.</ref>). Závislost na návykové látce nebo osobě zpravidla vzniká tak, že je člověk původně nezdravě závislý (nebo spoluzávislý, případně též ''zřetězeně závislý'' – podrobněji viz<ref>RÖHR, Heinz-Peter. Závislé vztahy: léčba a uzdravení závislé poruchy osobnosti. Praha: Portál, 2011. Spektrum. ISBN 978-80-7367-853-1.</ref>) na rodiči nebo rodičích, tuto závislost dosud nepřekonal a kompenzuje si ji návykovou látkou nebo nezdravou závislostí na jiné (náhradní) osobě (tzv. únik nebo útěk od řešení problému do vztahu), např. partnerovi nebo někom, kdo v jeho očích alespoň na počátku vztahu splňuje představu dobrého rodiče nebo osoby, která by mu dala to, co mu jeho rodiče neposkytli nebo neposkytují. Velmi nepříznivé pro vývoj dítěte je, když ho emočně nevyzrálá matka nebo otec, kteří sami zatím svou nezdravou závislost na svých rodičích nepřekonali a kteří o dítě pečují, udržují (podobně jako je jejich rodiče nebo jeden z rodičů) [[Výchovné styly matek#Styly výchovy matek podle H. Clouda a J. Townsenda|manipulativním způsobem výchovy]] v nezdravé závislosti na nich třeba až do jeho pozdní dospělosti. Podobně nezdravé je, když jeden z rodičů udržuje [[Manipulace|manipulativním]] způsobem v nezdravé závislosti druhého z rodičů a dítě později tento rodičovský model chápe jako "normální" a uplatňuje ho v dospělosti i ve své rodině, když se sám stane rodičem.<ref>RÖHR, Heinz-Peter. Závislost: jak jí porozumět a jak ji překonat. Přeložil Petr BABKA. Praha: Portál, 2015. Spektrum. ISBN 978-80-262-0927-0.</ref><ref>RÖHR, Heinz-Peter. Závislé vztahy: léčba a uzdravení závislé poruchy osobnosti. Praha: Portál, 2011. Spektrum. ISBN 978-80-7367-853-1.</ref><ref>NAZARE-AGA, Isabelle. ''Manipulativní rodiče: jak se s nimi vyrovnat''. Přeložil Šárka BELISOVÁ. Praha: Portál, 2016. ISBN 978-80-262-1018-4.</ref>