Brno-Židenice: Porovnání verzí

Odebráno 12 bajtů ,  před 9 měsíci
(testovací infobox)
* Od [[14. červen|14. června]] [[1964]] byl dosavadní městský obvod Brno VI-Židenice připojen k městskému obvodu [[Členění Brna#Městské obvody v letech 1976–1990|Brno IV]]. Až do roku [[1971]] zasahovaly na území moderní městské části Brno - Židenice také městské části '''Líšeň''' a '''Maloměřice'''.
 
Při druhé katastrální reforměreambulaci Brna v letech [[1966]] - [[1969]] došlo k výrazné úpravě hranic katastrálního území Židenice. K původnímu katastru byly připojeny původně líšeňské zahrádky na severovýchodním svahu Bílé hory, východní část katastrálního území Zábrdovice východně od železniční trasy Brno - Svitavy ohraničená [[Svitavská strouha|Svitavskou strouhou]], jihovýchodní část Zábrdovic severně od ulice Olomoucká, severní část katastrálního území [[Brno-Černovice|Černovic]] v prostoru Jeronýmovy ulice a jižně od židovského hřbitova, jakož i malá část katastrálního území [[Maloměřice]], jihovýchodně od železniční trasy Brno - Svitavy. Židenice naopak ztratily oblast [[Stránská skála|Stránské skály]] připojenou ke [[Slatina (Brno)|Slatině]] a zčásti též k Líšni, malou část katastru západně od železniční trasy Brno-Svitavy s ulicemi Vaničkovou, Tomáškovou, Šámalovou, Kuldovou, Krokovou, připojenou k Zábrdovicím, a domy na Baarově nábřeží a v ulicích Markéty Kuncové a Dolnopolní, připojené k Maloměřicím. K územním výměnám s Maloměřicemi došlo i podél současné hranice městských částí [[Brno-Maloměřice a Obřany]] a [[Brno-Vinohrady]]. Roku [[1971]] se součástí městského obvodu Brno IV staly i ty části moderní městské části, které předtím náležely k městským částem Líšeň a Maloměřice. Do&nbsp;[[31. červenec|31.&nbsp;července]] [[1976]]<ref>Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 4, č. 10/1976, str. 127</ref> náležela k městskému obvodu Brno&nbsp;IV i ta část moderního katastrálního území Zábrdovice, náležející nyní k městské části Brno - Židenice. Roku [[1979]] došlo v souvislosti s výstavbou sídliště Nová Líšeň k přesunu silnice do Ochoze a v souvislosti s tím i k další změně katastrální hranice Židenic a Líšně - hranice se posunula západním směrem. Poté až do roku [[1990]] toto území náleželo k městskému obvodu [[Členění Brna#Městské obvody v letech 1976 - 1990|Brno&nbsp;III]], zatímco celé katastrální území Židenice i nadále až do roku 1990 náleželo k městskému obvodu [[Členění Brna#Městské obvody v letech 1976 - 1990|Brno&nbsp;IV]].
 
Po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] pak [[24. listopad]]u [[1990]] vznikla na urbanisticky souvisejících částech moderních katastrů Zábrdovic a Židenic moderní městská část Brno - Židenice. Její radnice nejprve sídlila v budově bývalého obvodního národního výboru Brno IV. na Křenové ulici (tedy na území sousední městské části Brno-střed), od roku [[1991]] do roku [[2005]] sídlila v budově bývalé elektrárny na Šámalově 60, v níž se v letech [[1912]] - [[1919]] nacházel i židenický obecní úřad. Od [[1. červen|1. června]] [[2005]] sídlí radnice v budově tzv. Aeskulapu v Gajdošově ulici.
25 777

editací