Moravcův paradox: Porovnání verzí

Jak Moravec píše: „Ve velké, vysoce vyvinuté smyslové a motorické části lidského mozku je zakódována miliarda let zkušeností o povaze světa a o tom, jak v něm přežít. Vědomý proces, který nazýváme uvažováním, je, myslím, nejtenčí povrchová vrstva lidského myšlení, účinná pouze proto, že je podporována touto mnohem starší a mnohem silnější, i když obvykle nevědomou senzomotorickou znalostí. Všichni jsme hvězdní olympionici v percepční a motorické oblasti, tak dobří, že obtížné u nás vypadá jako snadné. Abstraktní myšlení je však nový trik, možná méně než 100 tisíc let starý. Ještě jsme ho nezvládli. Není sám o sobě tak složitý; jenom tak vypadá, když ho děláme.“{{Sfn |Moravec|1988|pp=15–16}}

Lingvista a kognitivní vědec [[Steven Pinker|Steven Pinker to]] považuje za hlavní lekci odhalenou výzkumníky AI. Ve své knize ''The Language Instinct z roku'' 1994 napsal:
:„Hlavní poučení ze třiceti pěti let výzkumu umělé inteligence je to, že obtížné problémy jsou snadné a snadné problémy jsou obtížné. Mentální schopnosti čtyřletého dítěte, které považujeme za samozřejmé - poznat něčí obličej, zvednout tužku, procházet se po místnosti, odpovědět na otázku - ve skutečnosti řeší některé z nejtěžších technických problémů, které kdy vznikly... Až se objeví nová generace inteligentních zařízení, budou to akcioví analytici a petrochemičtí inženýři a členové porot rozhodujících o podmíněném propuštění, komu hrozí, že budou nahrazeni stroji. Zahradníci, recepční a kuchaři jsou ve svých zaměstnáních v bezpečí na celá desetiletí dopředu.“{{sfn|Pinker|2007|pp= 190–91}}

<references />