Jiří II. Rákóczi: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: doplnění referencí; kosmetické úpravy |
m →Život: informace podstatná pro pochopení závěru této sekce |
||
Řádek 6:
== Život ==
Narodil se v [[Maďarsko|maďarském]] [[Sárospatak]]u (Šarišský potok). Ještě za vlády svého otce byl 19. února 1642 zvolen a od sultána uznán knížetem Sedmihradska. 3. února 1643 se oženil se [[Sofie Báthoryová|Sofií Báthoryovou]], kterou jeho matka donutila konvertovat z [[Katolická církev|katolictví]] ke [[Kalvinismus|kalvinismu]]. Jejich synem byl [[František I. Rákóczi]].
Po nástupu na trůn v říjnu 1648 se hned pokusil realizovat ambice svého otce v [[Polsko|Polsku]]. Proto se na začátku roku 1649 spojil s [[Kozáci|kozáckým]] [[Hejtman (vojenství)|hejtmanem]] [[Bohdan Chmelnický|Bohdanem Chmelnickým]] a [[hospodar]]y z [[Moldavské knížectví|Moldávie]] (Vasile Lupu) a [[Valašsko (Rumunsko)|Valašska]] (Matěj Basarab), ale aktivně tato spojenectví nevyužil. 6. prosince 1656 se [[Radnotská smlouva|Radnotskou smlouvou]] spojil také s švédským králem [[Karel X. Gustav|Karlem X. Gustavem]] proti polskému králi [[Jan Kazimír II. Vasa|Janu Kazimírovi II.]] Rákóczi měl obsadit [[Malopolsko]] a [[Mazovsko]], včetně bohatých solných dolů ve [[Wieliczka|Wieliczce]] a [[Bochnia|Bochnii]]. V roce 1657 napadl [[Polsko-litevská unie (1569–1795)|Polsko-litevskou unii]] během druhé severní války (1655–1660), také známé jako [[Potopa (polská historie)|Potopa]].
| |||