Charlotte Salomon: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m překlepy, čárky, styl, odkazy
Řádek 92:
 
== Životopis ==
Charlotte Salomon pocházela z bohaté [[berlín]]ské [[židé|židovské]] rodiny. Její rodiče se seznámili v průběhu [[První světová válka|první světové války]], kdy její otec Albert Salomon (1883–1976) pracoval jako vojenský chirurg ve válečné nemocnici, její matka Franziska Grunwald (1890–1926) pracovala ve stejné nemocnici jako zdravotní sestra.<ref name="Leonard Gold">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Gold
| jméno = Leonard
Řádek 140:
}}</ref> Když [[Převzetí moci nacisty|přišli v roce 1933 k moci nacisté]], bylo Charlottě šestnáct let. Na události reagovala tak, že odmítla dále chodit do školy a&nbsp;zůstala doma.
 
V době, kdy německé univerzity omezovaly podíl židovských studentů na&nbsp;1,5 % všech studentů, (nutným předpokladem bylo, že jejich otcové sloužili na frontě v&nbsp;první světové válce), byla Charlotte v&nbsp;roce&nbsp;1936 přijata na [[Vereinigte Staatsschulen für freie und angewandte Kunst]] (Spojené státní školy pro svobodná a užitá umění) v [[Charlottenburg]]u. Studovala tam dva roky malbu, ale v&nbsp;létě 1938 antisemitská politika [[Adolf Hitler|Hitlerovy]] [[Nacistické Německo|Třetí říše]] znamenala, že pro Charlotte bylo další studium příliš nebezpečné a&nbsp;to přesto, že za své studentské práce obdržela školní cenu. Do školy už se nevrátila.<ref name="Belinfante">{{Citace monografie
| příjmení = Belinfante
| jméno = Judith C. E.
Řádek 158:
[[Soubor:Charlotte grandparents.jpg|náhled|alt=Na černobílé fotografii na šířku je Charlotte se svými prarodiči. Jako mladá dívka stojí mezi ženou s bílými vlasy a černých šatech, která se na ni dívá. Napravo stojí dědeček se světlými vousy hledící šikmo dolů.|Charlotte se svými prarodiči, Villefranche-sur-Mer, 1939|vlevo]]
 
Charlottin otec byl v listopadu 1938 po [[Křišťálová noc|křišťálové noci]] krátce internován v&nbsp;[[Koncentrační tábor Sachsenhausen|koncentračním táboře Sachsenhausen]] a&nbsp;rodina Salomonů se rozhodla opustit Německo a&nbsp;odstěhovala se do Nizozemska. Charlotte byla poslána na jih Francie ke svým prarodičům, kteří našli útočiště ve [[Villefranche-sur-Mer]] nedaleko [[Nice]], kde. bydleliBydleli v&nbsp;domku v&nbsp;areálu luxusní vily ''L'Ermitage'' (nyní zbořená). ve vlastnictví bohaté Američanky německého původu [[Ottilie Moore]], která zachránila život několika židovských dětí. Charlotte posléze opustila se svými prarodiči vilu ''L'Ermitage'' a&nbsp;žila s&nbsp;nimi v&nbsp;bytě v&nbsp;Nice, kde se její babička pokusila o&nbsp;sebevraždu. Děd pak odhalil Charlottě pravdu o&nbsp;sebevraždě její matky a&nbsp;o&nbsp;sebevraždách její tety Charlotty, její prababičky a&nbsp;dalších příbuzných.
 
Krátce po vypuknutí [[Druhá světová válka|války]] v&nbsp;září 1939 se Charlottině babičce další pokus o&nbsp;sebevraždu zdařil. Charlotte a&nbsp;její dědeček byli jako příslušníci nepřátelského státu internováni francouzskými úřady v&nbsp;internačním táboře [[Internační tábor Camp de Gurs|Camp de Gurs]] v&nbsp;[[Pyreneje|Pyrenejích]]. Charlotte vzpomíná ve svém díle ''Život? nebo divadlo?'', že strávit noc v&nbsp;přeplněném vlaku je lepší než strávit noc se svým dědečkem: „Raději bych strávila deset dalších nocí, jako je tato, než jednu noc s&nbsp;ním“.<ref name="Bentley" /> Její dopis zveřejněný v&nbsp;roce 2015 odhaluje, že ji její dědeček sexuálně zneužíval. Pro dědovu churavost byli z&nbsp;tábora propuštěni a&nbsp;vrátili se do Nice a&nbsp;žili ve Villefranche. Charlotte se vzhledem k&nbsp;rodinným informacím a&nbsp;znechucení ze svého dědečka málem nervově zhroutila. Dědu považovala za největšího nepřítele, dokonce ještě před [[Adolf Hitler|Adolfem Hitlerem]].
 
Místní lékař, Dr. George MorridisMoridis, jí poradil, aby malovala své vzpomínky a&nbsp;problémy.<ref name="Bentley" /> Charlotte si pronajala pokoj v&nbsp;penzionu ''La Belle Aurore'' v&nbsp;[[Saint-Jean-Cap-Ferrat]], kde realizovala dílo, které přežilo její krátký život. Vytvořila sérii 769&nbsp;obrazů nazvanou ''Život? nebo divadlo?''. Uvádí, že byla vedena otázkou „zda si vzít vlastní život nebo podniknout něco neobvyklého“.
 
Během dvou let namalovala přes tisíc [[kvaš]]ů a&nbsp;pracovala s&nbsp;horečnou intenzitou. Přemalovávala své obrazy, upravovala je a&nbsp;přidávala k&nbsp;nim popisky a&nbsp;průsvitky s&nbsp;textovými komentáři. Během malby měla ve zvyku broukat si písničky.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 174:
}}</ref> Celé dílo je mírně fantastickou autobiografií, která zachovala hlavní události jejího života – smrt její matky, studium umění ve stínu Třetí říše, její vztah s&nbsp;prarodiči – ale měnila jména a&nbsp;využívala silný prvek fantazie. Charlotte také přidala poznámky o&nbsp;vhodné hudbě ke zvýšení dramatického efektu a&nbsp;nazvala své dílo ''Leben? oder Theater?: Ein Singespiel'' (''Život? nebo divadlo? hra se zpěvy, nebo lyrické drama'').
 
V roce 1942 dostala povolení k&nbsp;pobytu v&nbsp;Nice, pokud se zde bude starat o&nbsp;svého dědečka. Toho v únoru 1943 otrávila<ref group="p">PřpravilaPřipravila mu omeletu, do které přidala [[Barbital|VeronaVeronal]]<nowiki/>l.</ref> (zemřel dne 12. února 1943)<ref name=":3" />, nakreslila jeho portrét a&nbsp;napsala 35stránkový dopis svému bývalému milenci Alfredu Wolfsohnovi, který ale tento dopis nikdy nedostal.<ref name="Bentley" /><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Joubert
| jméno = Sophie
Řádek 204:
}}</ref>
 
V roce 1943, když nacisté zintenzivnili hledání Židů žijících na jihu Francie, svěřila své dílo do úschovy lékaři MorridisoviMoridisovi ve Villefranche a&nbsp;adresovala hojej Ottilii Moore – německo-americké milionářce a&nbsp;majitelce vily, kde se poslední léta skrývala. Údajně řekla doktorovi: „Ukryjte to v bezpečí, je to celý můj život“. Ottilie Moore předala v&nbsp;roce&nbsp;1947 balíček Charlottiným příbuzným, kteří přežili válku.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bolz
| jméno = Diane M.
Řádek 215:
}}</ref>
 
Dne 17. června 1943 se Charlotte Salomon provdala za německého židovského uprchlíka, Alexandra Naglera, který byl správcem vily Ottilie MoreMoore.<ref name=":3" /> V červenci 1943 došlo v rámci kampaně "[[Deportace na Zimní velodrom v Paříži|Rafle du Vélodrome d'Hiver]]" k přísnějšímu vyhledávání osob židovské národnosti v celé Francii. Dne 23. září 1943 byli Charlotte Salomon i Alexandr Nagler zatčeni,<ref name=":3" /> odvlečeni z&nbsp;domu v NIce a&nbsp;dopraveni železničním transportem do nacistického soustřeďovacího střediska v&nbsp;[[Koncentrační tábor Drancy|Drancy]] u&nbsp;Paříže.<ref name="JTA" /> Charlotte Salomon byla tehdy pět měsíců těhotná. Dne 7.&nbsp;října&nbsp;1943 byla odeslána transportem do [[Auschwitz|koncentračního tábora Auschwitz]] v Osvětimi, kde byla pravděpodobně v&nbsp;den svého příjezdu (10.&nbsp;října 1943) zavražděna v&nbsp;plynové komoře.<ref name="Stanley" /><ref name="To Paint Her Life">{{Citace monografie
| příjmení = Lowenthal Felstiner
| jméno = Mary
Řádek 611:
 
=== Ve výstavách a dějinách umění ===
Obrazy, ze souboru ''Život? nebo divadlo?'' začaly být vystavovány až v&nbsp;šedesátých letech dvacátého století. První kniha s&nbsp;80&nbsp;reprodukcemi byla publikována v&nbsp;roce 1963 a&nbsp;přinesla srovnání s&nbsp;příběhem [[Anne Franková|Anny Frankové]].<ref name="Felstiner 1994">{{Citace monografie
| vydání = 1
| titul = To paint her life : Charlotte Salomon in the Nazi era
Řádek 632:
Výstava na londýnské [[Royal Academy of Arts|Královské akademii]] v&nbsp;roce&nbsp;1998 byla nečekanou senzací, která pomohla vydání kompletního katalogu. Dílo Charlotte Salomon je stále poměrně málo známé, zčásti proto, že se její obrazy neobjevují na mezinárodním trhu s&nbsp;uměním, neboť celý archiv patří ochranné nadaci ''Charlotte Salomon Foundation,'' která sídlí rovněž v Joods Historisch Museum.
 
Historička umění [[Griselda Pollock]] věnovala Charlotte Salomon kapitolu ve své knize ''Virtuální muzeumfeministické feministkymuzeum'', vev kteréníž analyzuje její práci z&nbsp;hlediska současného umění, židovské historie a&nbsp;kulturní teorie.<ref>Griselda Pollock, ''Encounters in the Virtual Feminist Museum: Time, Space and the Archive''.</ref>
 
=== V literatuře ===
Řádek 696:
[[Soubor:Charlotte Salomon 4150-Peralta.jpg|náhled|alt=Záběr z operetního představení na šířku. Zobrazuje lidé ve třech místnostech. V první gestikuluje muž sedící na židli rukama, pozoruje ho žena. V druhé místnosti jsou tři postavy, muž sleduje ženu ležící na posteli a z druhé strany do dveří vstupuje další žena. Ve třetí místnosti s postelí se o stěnu opírá muž.|Opera ''[[Charlotte Salomon (opera)|Charlotte Salomon]]'', která vznikla na objednávku [[Salcburský festival|Salcburského festivalu]], 2014]]
 
Francouzský skladatel [[Marc-André Dalbavie]] věnoval památce umělkyně operu ''[[Charlotte Salomon (opera)|Charlotte Salomon]]'', která vznikla na objednávku [[Salcburský festival|Salcburského festivalu]]. [[Libreto]] [[Barbara Honigmann|Barbary Honigmann]] vychází z&nbsp;obrazů cyklu ''Život? nebo divadlo?'' a&nbsp;integruje je do představení ve formě projekce. Hlavní roli Charlotte hrají dvě umělkyně, herečka a&nbsp;zpěvačka. Většina zpívaných partů je ve francouzštině, zatímco mluvené části jsou v němčině. Světová premiéra se konala dne 28.&nbsp;července 2014 v&nbsp;salcburském [[Felsenreitschule]] na 30&nbsp;metrové30metrové panoramatické scéně pod taktovkou skladatele a&nbsp;v&nbsp;režii [[Luc Bondy]]ho. Dvojroli Charlotty Salomon mluvila německá herečka [[Johanna Wokalek]] a&nbsp;zpívala francouzská zpěvačka [[Marianne Crebassa]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Marc André Dalbavie: "Charlotte Salomon"
| url = https://oe1.orf.at/programm/20140728/355754
Řádek 859:
}}</ref>
 
Na domě Wielandstraße 15 v [[Charlottenburg|Berlíně-Charlottenburgu]], kde se Charlotte Salomon narodila a&nbsp;do roku&nbsp;1939 žila, je umístěna pamětní deska. Dne&nbsp;21.&nbsp;dubna 2012 byl před domem zasazen [[Stolpersteine|kámen zmizelého]] (Stolperstein).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 872:
}}</ref>
 
Dne 9. května 2015 byla umístěna pamětní deska na plotu již neexistující vily v ulici Rue de l’Ermitage ve [[Villefranche-sur-Mer]], kde malířka v letech 1939–1943 žila. Vzpomínkový obřad proběhl za přítomnosti starosty města Villefranche-sur-Mer, pana Christopha Trojani, a německého konzula, pana Gerda O. Ziegenfeutera, a dalších hostů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 891:
}}</ref>
<gallery>
Soubor:Stolperstein Wielandstr 15 (Charl) Charlotte Salomon.jpg|alt=Fotografie Kámen zmizelého, Berlín – Charlottenburg, Wielandstraße 15. Na fotografii je nápis Hier wohnte Charlotte Salomon - JG. 1917 - Flucht 1939 Frankreich - 1940 Lager Gurs - Interniert Drancy - Deportiert 1943 - Ermordet in Auschwitz |[[Stolpersteine|Kámen zmizelého]] před domem, kde se Charlotte Salomon narodila.
Soubor:Gedenktafel Wielandstr 15 Charlotte Salomon.JPG|alt=Pamětní deska na domě s adresou Berlín – Charlottenburg, Wielandstraße 15. Na fotografii je nápis: In diesem Hause lebte Charlotte Salomon - Von ihrer Geburt am 16. April 1917 bis zur Flucht aus Deutschland im Januar 1939 - 1943 wurde sie nach Auschwitz deportiert - Vergesst sie nicht - Landesjugendring Berlin|Pamětní deska na témže domě.
</gallery>