Vega: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
citace značka: editace z Vizuálního editoru |
typos |
||
Řádek 253:
| isbn2 = 978-0-395-93432-6
| oclc = 41137649
}}</ref> Ze středních šířek jižní polokoule ji lze spatřit nízko nad severním obzorem během zimy. S deklinací +38,78° nelze Vegu spatřit v zeměpisných šířkách jižně od 51. rovnoběžky. Nelze ji tedy spatřit v [[Antarktida|Antarktidě]] ani v nejjižnější části Jižní Ameriky, včetně [[Punta Arenas]], Chile (53 stupňů jižní šířky). V zeměpisných šířkách severně od 51. rovnoběžky zůstává Vega nepřetržitě nad obzorem jako [[cirkumpolární hvězda]]. Kolem 1. července je Vega o půlnoci v [[Zenit|zenitu]], když v té době překročí [[Meridián (astronomie)|meridián]].<ref name=":8">{{Citace monografie
| příjmení = Burnham, Robert, 1931-1993.
| jméno =
Řádek 348:
| isbn2 = 1-60206-086-X
| oclc = 180205965
}}</ref> Arabské jméno
| příjmení = Kunitzsch
| jméno = P.
Řádek 441:
V [[Zoroastrismus|zoroastrismu]] byla Vega někdy spojována s Vanantem, menším božstvem, jehož jméno znamená „dobyvatel“.
Domorodí obyvatelé [[Boorong|Boorongu]] na severozápadě australské [[Victoria (Austrálie)|Viktorie]] ji pojmenovali Neilloan
| příjmení = Hamacher
| jméno = Duane W.
Řádek 481:
}}</ref> „Venku na trávníku ležím v posteli / s nápadnou Vegou nad hlavou“.
Vega se stala první hvězdou, po níž pojmenovali auto, s řadou francouzských automobilů Facel Vega od roku 1954
| titul = Vega
| periodikum = www.esa.int
Řádek 497:
== Historie pozorování ==
[[Soubor:Vega by Stephen Rahn.jpg|vlevo|náhled|Astrofotografie Vegy]]
[[Astrofotografie]], [[Fotografie|fotografování]] nebeských objektů, začala v roce 1840, když [[John William Draper]] pořídil první snímek [[Měsíc]]e pomocí [[Daguerrotypie|daguerrotypického]] procesu. Dne 17. července 1850 se Vega se stala první hvězdou (jinou než Slunce), kterou vyfotografovali [[William Bond]] a [[John Adams Whipple]] na [[Harvard College Observatory]], také s využitím daguerrotypie.<ref name=":3" /><ref name=":1" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Holden
| jméno = Edward S.
Řádek 624:
}}</ref>
Fotometrický [[UBV systém]] měří velikost hvězd pomocí ultrafialového, modrého a žlutého filtru a vytváří hodnoty U, B a V. Když byl fotometrický systém představen v 50. letech 20. století, byla Vega jednou ze šesti hvězd A0V, použitých k nastavení počátečních průměrných hodnot
| příjmení = Johnson
| jméno = H. L.
Řádek 776:
== Fyzikální charakteristika ==
Vega má [[Spektrální klasifikace|spektrální třídu]] A0V, je modře zbarvená bílá hvězda [[Hlavní posloupnost|hlavní posloupnosti]], v jejímž
| příjmení = Mengel
| jméno = J. G.
Řádek 793:
| url = https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/1979ApJS...40..733M/abstract
| datum přístupu = 2020-02-07
}}</ref> Její současný věk je přibližně 455 milionů let,<ref name=":4" /> čili asi polovina její očekávané délky života v hlavní posloupnosti. Po opuštění hlavní posloupnosti se Vega stane [[Červený obr|červeným obrem]] třídy M a zbaví se velké části své hmoty, až se nakonec se stane [[Bílý trpaslík|bílým trpaslíkem]]. V současné době má Vega více než dvojnásobek hmoty Slunce a její [[zářivý výkon]] je asi 40krát větší než Slunce.<ref name=":0" /> Protože se rychle otáčí a ze Země
Většina energie produkované v
| příjmení = Salaris
| jméno = Maurizio
Řádek 802:
| vydavatel = Chichester, West Sussex, England ; Hoboken, NJ, USA : J. Wiley
| počet stran = 402
}}</ref> což je o něco víc než teplota
| příjmení = Browning
| jméno = Matthew K.
Řádek 820:
| url = https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2004ApJ...601..512B/abstract
| datum přístupu = 2020-02-07
}}</ref> která rovnoměrně
| příjmení = Padmanabhan, T. (Thanu), 1957-
| titul = Theoretical astrophysics
Řádek 901:
}}</ref>
Pomocí [[Polarimetrie|spektropolarimetrie]]
| příjmení = Lignières
| jméno = F.
Řádek 990:
=== Výskyt prvků ===
V astronomii se prvky s vyšším [[Protonové číslo|atomovým číslem]] než helium nazývají „kovy“. [[Metalicita]] [[Fotosféra|fotosféry]] Vegy dosahuje pouze 32 procent hojnosti těžkých prvků v atmosféře Slunce. Například Sirius má
| příjmení = Antia
| jméno = H. M.
Řádek 1 008:
}}</ref> ale jen 0,54 procent hmotnosti Vegy tvoří prvky těžší než helium.
Neobvykle nízká metalicita
| příjmení = Renson
| jméno = P.
Řádek 1 042:
| url = https://iopscience.iop.org/article/10.1086/319000/meta
| datum přístupu = 2020-01-28
}}</ref> Vznik a původ takových chemicky zvláštních hvězd spektrální třídy A0-F0 však zůstává nejasný. Jednou z možností je, že tato chemická zvláštnost může být výsledkem [[difuze]] nebo úbytku hmotnosti, ačkoli hvězdné modely ukazují, že k tomu by mělo dojít až na konci života hvězdy při fúzi vodíku. Další možností je, že hvězda se vytvořila z [[Mezihvězdné médium|mezihvězdného
| příjmení = Martinez
| jméno = Peter
Řádek 1 062:
}}</ref>
Pozorovaný poměr helia k vodíku u Vegy je 0,030±0,005, což je asi o 40 procent méně než u Slunce. To může být způsobeno vymizením konvektivní zóny helia v blízkosti povrchu. K přenosu energie místo toho dochází radiačním procesem,
| příjmení = Adelman
| jméno = Saul J.
Řádek 1 094:
}}</ref> Znaménko mínus označuje relativní pohyb směrem k Zemi.
Příčný pohyb po obloze způsobuje, že se poloha Vegy posunula vzhledem k vzdálenějším hvězdám pozadí. Pečlivé měření polohy hvězdy umožňuje vypočítat tento úhlový pohyb, známý jako [[vlastní pohyb]]. Vlastní pohyb Vegy je 202,03±0,63 milisekund za rok ve [[Rektascenze|rektascenzi]] - nebeském ekvivalentu délky - a 287,47±0,54
V [[Galaktické souřadnice|galaktickém souřadnicovém systému]] jsou složky prostorové rychlosti Vegy (U, V, W) = (−16,1± ,3, −6,3±0,8, −7,7± 0,3) km / s, pro prostorovou rychlost 19 km/s.<ref name=":7">{{Citace periodika
Řádek 1 108:
| url = https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/1998A&A...339..831B/abstract
| datum přístupu = 2020-01-29
}}</ref> Radiální složka této rychlosti je ve směru ke Slunci 13,9 km/s, zatímco příčná rychlost je 9,9 km/s. Přestože Vega je v současné době pouze pátou nejjasnější hvězdou na noční obloze,
| příjmení = Bailer-Jones
| jméno = C. a. L.
Řádek 1 123:
}}</ref>
Na základě kinematických vlastností této hvězdy se zdá, že patří do skupiny hvězd zvané [[Kastor]]ova pohybová skupina. Vega však může být mnohem starší než tato skupina, takže členství zůstává nejisté.<ref name=":4" /> Tato skupina obsahuje asi 16 hvězd, včetně [[Alfa Librae]], [[Alderamin|Alfa Cephei]], [[Kastor|Kastora]], [[Fomalhaut|Fomalhautu]] a Vegy. Všichni členové skupiny se pohybují téměř stejným směrem s podobnou rychlostí vesmírem. Členové skupiny mají společný původ v [[Otevřená hvězdokupa|otevřené hvězdokupě]],
== Možnost planetárního systému ==
Řádek 1 164:
}}</ref>
Následná měření u Vegy na vlnové délce 193 μm ukázala nižší než očekávaný tok hypotetických částic, což naznačuje, že jejich velikost musí být řádově 100 μm nebo méně. Pro udržení tohoto množství prachu na oběžné dráze kolem Vegy je zapotřebí nepřetržitého zdroje doplňování. Navrhovaným mechanismem pro udržování prachu byl disk
| příjmení = Dent
| jméno = W. R. F.
Řádek 1 184:
}}</ref>
Po objevení infračerveného přebytku kolem Vegy byly nalezeny další hvězdy
| příjmení = Song
| jméno = Inseok
Řádek 1 226:
}}</ref>
Vnitřní hranice disku prachu byla odhadnuta na 11″±2″ neboli 70–100 AU. Disk prachu vzniká, jak radiační tlak od Vegy tlačí trosky z kolizí větších
Pozorování, nejprve interferometrem Palomar Testbed od Davida Ciardiho a Gerarda van Belle v roce 2001<ref>{{Citace periodika
Řádek 1 285:
=== Možné planety ===
[[Soubor:Vega (star).jpg|náhled|Umělecká představa planety na oběžné dráze Vegy]]
Z pozorování dalekohledu [[James Clerk Maxwell Telescope]] v roce 1997 vyplynula „protáhlá světlá centrální oblast“, která vrcholila na 9″ (70 AU) na severovýchod od Vegy.
| příjmení = Holland
| jméno = Wayne S.
Řádek 1 335:
}}</ref>
V roce 2003 se předpokládalo, že tyto shluky
| příjmení = Wyatt
| jméno = M. C.
|