Klenotnice (antika): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m úprava úvodu byla provedena
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m odstranění balastu; různé úpravy; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Thesaurus (2005-04).jpg|odkaz=https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Thesaurus%20(2005-04).jpg|náhled|200x200pixelů|Klenotnice]]
'''Klenotnice (antika)''' byla ve [[Starověké Řecko|starověkém Řecku]] budova, do které se ukládaly cennosti. Klenoty se uchovávaly v domech, tzv. thesaurech, (od starověkých [[Řekové|Řeků]] ''θησαυρός ='' thesaurus, z kterého pochází i slovo trezor), v palácích nebo pevnostech. Termín se používá k označení malých náboženských budov v posvátném prostoru, kam byly dávány oběti pro božstvo. Tyto budovy měly tvar malého chrámu, obvykle to byl [[antentempel]].
 
== Funkce ==
[[Soubor:The_tholos_tomb_Treasury_of_Atreus_or_Tomb_of_Agamemnon_in_Mycenae.jpg|odkaz=https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:The_tholos_tomb_Treasury_of_Atreus_or_Tomb_of_Agamemnon_in_Mycenae.jpg|alt=|náhled|200x200pixelů|Vchod do Atreovy klenotnice v Mykénách]]
Klenotnice dříve sloužily k uchování pokladu [[Král|králekrál]]e nebo [[Stát|státustát]]u a dokonce i jako archiv jednoho nebo druhého. Podle tradice měly některé budovy v Řecku tuto funkci v hrdinském období. <ref group="pozn.">''Věk hrdinů'' je období, ve kterím byla činnost bohů více omezená. Poslední a nejvýznamnější z hrdinských legend je příběh Trójské války a událostí, které následovaly po ní.</ref> Byly v nich uloženy cennosti, zbraně a další hodnotné předměty. Například klenotnice [[Átreus|Atrea]] v [[Mykény|Mykénách]], která se zachovala v dobrém stavu. Zbytky klenotnic byly nalézány v různých částech Řecka a Itálie. V historických dobách býval veřejný poklad uložen v budově přilehlé k [[Agora|agóře]] nebo v [[Opistodom|opistodomuopistodom]]u nějakého chrámu.<ref>Smith, William (editor). «A Dictionary of Greek and Roman Antiquities». A: ''Ancientlibrary.com'' (en anglès), 1870.</ref>
 
== Svatyně klenotnic ==
Klenotnice se stavěly ve velkých [[Panhelénská svatyně|panhelénských svatyních]], a uchovávaly se v nich [[Socha|sochy]] a [[Votivní dar|votivvní dary]]. Mohly také být zasvěceny vládcům nebo městům, které do nich ukládaly své dary. Klenotnice, stejně jako chrámy, se stavěly v prostoru Božích svatyní ([[temmenos]]) a také vlastní budova klenotnice měla status oběti.<ref>Bruit Zaidman; Schmitt Pantel, 2003, s. 45.</ref>
[[Soubor:Metroon_(Olympia)_01.jpg|odkaz=https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Metroon_(Olympia)_01.jpg|alt=|náhled|200x200pixelů|Ruiny chrámu Metroon v Olympii]]
Klenotnice ve svatyních [[Delfy]] a [[Olympie]] byly postaveny mezi 7. a 5. stoletím před [[Kristus|Kristem]]. Svatyně Olympia měla třináct klenotnic, postavených v jedné linii na terase, severně od [[Metroon|Metroonu]]u (malý dórský chrám (10,62 m × 20,67 m<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Olympia, Metroon (Building)
| url = http://www.perseus.tufts.edu/hopper/artifact?name=Olympia,+Metroon&object=Building
| periodikum = www.perseus.tufts.edu
| datum přístupu = 2019-10-15
}}</ref> zasvěcený matce bohů Rei, později nazývané [[Kybelé]]). Jedna z nich byla postavena tyranem Gelou a další stavěli obyvatelé [[Megara|Megary]].<ref>Daremberg; Saglio, 1877-1919, s. 222.</ref> Ve svatyni Delfy se nachází několik klenotnic: [[Klenotnice Korinťanů v Delfách|klenotnice Korinťanů]], [[Pokladnice Sifnu v Delfách|klenotnice Sifnu]], [[Athénská klenotnice v Delfách|Athénská klenotnice]], klenotnice [[Théby|Théby,]], klenotnice [[Thesálie]] a klenotnice [[Kyréna|Kyrény]]. Klenotnice ve svatyni Delfy mají větší architektonickou rozmanitost než ve svatyni Olympie. Ve svatyni [[Délos]] byly také budovy s funkcí klenotnice, ale nazývaly se jednoduše ''Oikoi'' (domy).<ref>Daremberg; Saglio, 1877-1919, s. 223</ref>
 
== Poznámky ==
Řádek 33:
 
<br />
 
[[Kategorie:Starověká řecká architektura]]