Petr IV. z Rožmberka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Typografie |
m překlepy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 20:
Studoval na univerzitě v italské [[Bologna|Bologni]], kde se seznámil s [[Humanismus|humanismem]] a [[Renesance|renesancí]], kterou později uplatňoval na stavbách v [[Český Krumlov|Českém Krumlově]], včetně přestavby krumlovského hradu.
V roce 1483 se oženil s Alžbětou (uváděnou též jako Eliška) z Kravař, vdovou po Pertoldu mladším z Lipé a na Moravském Krumlově a nejmladší dcerou [[Jiří z Kravař a Strážnice|Jiřího z Kravař a Strážnice]]. Jednalo se o konfesně smíšený sňatek – Alžběta byla [[Utrakvismus|utrakvistka]], zatímco Petr katolík. Navíc nevěsta byla o více než 10 let starší než ženich. Na sjednání sňatku se podílel [[Vilém II. z Pernštejna]], který na základě sjednaných dohod vykonával poručnictví nad Alžbětinými dětmi z prvního manželství, Barborou a Pertoldem. K uzavření sňatku byl potřeba [[dispens]] [[papež]]e [[Sixtus IV.|Sixta IV]], kterým jim prominul spříznění ve čtvrtém stupni.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Němec | jméno = Bohumír | odkaz na autora = | titul = Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2001 | počet stran = 111 |strany=15-16| isbn = 80-903040-0-1}}</ref> Manželé uzavřeli smlouvu, která Alžbětě zaručovala její víru a Petrův závazek, že ji do stanovené doby ponechá ve vdovském stavu a pro případ své smrti přislíbil manželce 6000 zlatých. Alžběta do manželství přinesla panství [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnici]] a [[Bzenec]], na němž měla pojištěno 3000 zlatých věna.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Lavička | jméno = Roman | odkaz na autora = | příjmení2 = | jméno2 = Robert | odkaz na autora2 = | titul = Páni z Rožmberka 1250–1520 : jižní Čechy ve středověku : kulturněhistorický obraz šlechtického dominia ve středověkých Čechách | | vydavatel = | místo = České Budějovice
| rok vydání =
| počet stran = 356
| strany = 58
| isbn = 978-80-86829-70-8
| rok = 2011
}}</ref> Roku 1486 dali strážnické panství do zástavy [[Jan z Žerotína a z Fulneku|Janu z Žerotína a z Fulneku]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Historie Strážnice | vydavatel = Zámecké sklepy Strážnice | url = https://www.zameckesklepy.cz/straznice/historie-straznice/ | datum přístupu = 2017-02-20 | url archivu = https://web.archive.org/web/20170221110205/https://www.zameckesklepy.cz/straznice/historie-straznice/ | datum archivace = 2017-02-21 | nedostupné = ano }}</ref>
V roce 1493 po svém bratru [[Vok II. z Rožmberka|Vokovi II.]], který odstoupil ze zdravotních důvodů a uchýlil se do [[Třeboň|Třeboně]], převzal [[Vladař domu rožmberského|vladařství domu rožmberského]]. [[Vladislav Jagelonský|Vladislavem Jagelonským]] byl roku 1497 jmenován nejvyšším hejtmanem [[České království|Českého království]]. Po dvou letech se však úřadu vzdal kvůli vzrůstajícímu napětí mezi českou šlechtou a králem sídlícím v [[Budínský hrad|Budíně]], který odpovědnost za české země přenesl na hejtmana, ale udělil mu jen omezené pravomoci. Neměl zájem ani o jiné zemské úřady, čímž umožnil posílení politického vlivu [[Pernštejnové|Pernštejnům]], svým bohatstvím dohánějícím Rožmberky, a především [[Zdeněk Lev z Rožmitálu|Zdeňku Lvu z Rožmitálu]], který se jako nejvyšší purkrabí stal na několik let skutečným vládcem v zemi za stále nepřítomného krále. Petr IV. se zaměřil na hospodářský růst svého panství − zasloužil se o rozvoj rybníkářství. V jeho službách stál vynikající rybníkář [[Josef Štěpánek Netolický]]. Za jeho vlády se rozrostla těžba stříbra a zlata a došlo k celkovému hospodářskému rozkvětu rožmberského panství. Vydal také v roce 1515 pro svůj rudný revír první báňský řád v Čechách.<ref>{{Citace periodika | jméno = Jiří | příjmení = Bílek | titul = Vzlety a pády pánů z Růže (6) | periodikum = Naše rodina | vydavatel = JUDr. František Talián - FORTUNA | rok = 2011 | url = http://www.rodinaonline.cz/article.php?clanek=1145 | datum přístupu = 2017-02-20 | url archivu = https://web.archive.org/web/20170221110000/http://www.rodinaonline.cz/article.php?clanek=1145 | datum archivace = 2017-02-21 | nedostupné = ano }}</ref>
Po smrti své ženy Alžběty z Kravař († 1. května 1500) a dcery Barbory trpěl [[Duševní choroba|duševní chorobou]]. Právě kvůli svému zdravotnímu stavu se později často dostával do střetů se syny svého bratra Voka II., který zemřel v Třeboni 1. září 1505. V roce 1519 Petr IV. předal svým synovcům pouze východní část dominia s ústředím v [[Třeboň|Třeboni]] a ponechal si jeho větší západní část s centrem v Českém Krumlově. Poslední dva roky svého života již byl trvale připoután na lůžko a patrně v té době jej [[Zdeněk Lev z Rožmitálu]] přiměl ke změně závěti. Petr IV. majetek odkázal [[Katolická církev|katolické církvi]] a představitelům katolické šlechty Zdeňkovi Lvu z Rožmitálu, [[Jan ze Švamberka|Janu]] a [[Kryštof ze Švamberka|Kryštofu ze Švamberka]], [[Jan Holický ze Šternberka|Janu Holickému ze Šternberka]] a [[Hanuš z Hardeka|Hanuši z Hardeka]]. Podle některých pramenů tak chtěl smýt kletbu, která ležela na jeho rodu díky [[Konfiskace|konfiskacím]] [[církev]]ního majetku [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřichem II. z Rožmberka]]. Závětí ohrozil existenci rožmberského panství. Jeho synovcům [[Jošt III. z Rožmberka|Joštovi III.]], [[Petr V. z Rožmberka|Petrovi V.]] a [[Jindřich VII. z Rožmberka|
== Reference ==
Řádek 30 ⟶ 46:
== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Lavička
| jméno = Roman
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Šimůnek
| jméno2 = Robert
| odkaz na autora2 =
| titul = Páni z Rožmberka 1250–1520 : jižní Čechy ve středověku : kulturněhistorický obraz šlechtického dominia ve středověkých Čechách
| vydání =
| vydavatel = Veduta
| místo = České Budějovice
| rok vydání =
| rok = 2011
| počet stran = 356
| strany =
| isbn = 978-80-86829-70-8
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Němec | jméno = Bohumír | odkaz na autora = | titul = Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2001 | počet stran = 111 | isbn = 80-903040-0-1}}
| |||