Dudy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JE to lepší
Bez shrnutí editace
Řádek 3:
'''Dudy''' (také moldánky, na [[Morava|Moravě]] též ''gajdy'', na [[Chodsko|Chodsku]] ''pukl'') jsou prastarý lidový [[hudební nástroj]], užívaný v podobě historicky známé už v [[Starověké Řecko|antickém Řecku]]. Původně byly jednoduchým dechovým nástrojem, který pravděpodobně vznikl již před 4 000 lety v [[Egypt]]ě a v přední [[Asie|Asii]]. Odtud se postupně šířily s pastýři, ale především s četnými arabsko-tureckými nájezdy do [[Evropa|Evropy]], kde nacházíme nejvíce jejich forem a druhů – mnoho evropských národů má pro ně nejen vlastní jméno, ale i své vlastní modifikace nástroje.
 
Zvuk[[Soubor:Modern dudhuemmelchen.jpg|náhled|vlevo|upright|<center>Moderní jehümmelchen.</center>]]Dudy mečivýjsou a na přední píšťale (tzv[[aerofon]]. předničce) hrají české dudy pouze na osm tónů, cožFunkce dodávánásodává jejich hře jednotvárnosti. Dalším zvláštním rysem je přítomnost jedné nebo více zadních píšťal – tzv. huk neboli bordun, které nepřetržitě hrajou stále jeden o dvě oktávy hlubší tón, který se kombinuje s proměnlivými tóny na přední píšťale.
[[Soubor:Modern huemmelchen.jpg|náhled|vlevo|upright|<center>Moderní hümmelchen.</center>]]Dudy jsou [[aerofon]]. Funkce nástroje je založena na pumpování vzduchu pomocí koženého [[měch]]u, umístěného v levém podpaždí hudebníka do zásobního koženého [[měch]]u pod pravou rukou, odkud vzduch proudí přes strojek (tzv. piskor) s plátkem (plátky) do píšťaly s otvory. Rozechvíváním plátku(ů) vzniká zvuk a [[tón]] je tvořen odkrytím vždy jednoho otvoru (tzv. uzavřený prstoklad) píšťaly prsty, podobně jak je tomu např. u [[zobcová flétna|zobcové flétny]] (tak pracují např. dudy české). Nejčastěji jsou laděny v [[tónina|tónině]] Es dur, jsou také často používané dudy v ladění C dur (více na Moravě). Na poněkud jiném principu pracují [[Skotské dudy|dudy skotské]], kde se vzduch do měchu nástroje nevhání mechanicky, ale jen dofukuje ústy.
 
Zvuk dud je mečivý a na přední píšťale (tzv. předničce) hrají české dudy pouze na osm tónů, což dodává jejich hře jednotvárnosti. Dalším zvláštním rysem je přítomnost jedné nebo více zadních píšťal – tzv. huk neboli bordun, které nepřetržitě hrajou stále jeden o dvě oktávy hlubší tón, který se kombinuje s proměnlivými tóny na přední píšťale.
 
Dudy mají stále mnoho ctitelů. Nejvíce proslavili dudy [[Česko|čeští]] dudáci ze Strakonicka a Chodska. V [[Česko|Česku]] existuje několik kvalitních lidových souborů a ve [[Strakonice|Strakonicích]] se pořádá jednou za dva roky významný ''[[Mezinárodní dudácký festival]]''.