Laločník ostrozobý: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Literatura: doplněno místo k The Field Guide.. |
trocha copyeditingu úvodu |
||
Řádek 18:
| popisek mapy = Světle zeleně: původní rozšíření laločníka ostrozobého<br/>tmavě zelenými pruhy: rozsah druhu kolem roku 1840<br/>červený bod: poslední potvrzené pozorování<br/>žlutý bod: neověřená pozorování
}}
'''Laločník ostrozobý''' (''Heteralocha acutirostris''), [[maorština|maorsky]] nazývaný '''{{cizojazyčně|mi|huia}}''', je [[vyhynulý taxon|vyhynulý]] druh [[Callaeidae|laločníkovitého]] ptáka, který se [[endemit]]ně vyskytoval na [[Severní ostrov (Nový Zéland)|Severním ostrově]] [[Nový Zéland|Nového Zélandu]]. Poslední potvrzené pozorování laločníka ostrozobého se v literatuře nejčastěji uvádí na rok 1907 z pohoří [[Tararua Range|Tararua]], nicméně neověřené záznamy o jeho existenci pocházejí ještě ze začátku 60. let 20. století. Vyhynutí tohoto druhu mělo dvě hlavní příčiny. První příčinu představoval nadměrný lov pro okrasné peří a pro muzejní a soukromé sbírky. Druhou příčinou pak bylo rozsáhlé odlesňování Severního ostrova evropskými osadníky. Většinu z těchto oblastí navíc tvořily starobylé ekologicky
Laločník ostrozobý měl černě zbarvené peří se zelenavým kovovým nádechem a zářivě oranžové kulaté lícní laloky. Samci měřili asi 45 cm, samice kolem 48 cm. Druh je známý pro svůj neobvyklý [[pohlavní dimorfismus]], který se týkal tvaru a délky zobáku. Zobák samce byl krátký a robustní a výborně se hodil pro sekání a trhání vnějších vrstev rozpadajícího se dřeva, odkud pták získával larvy hmyzu. Samice naopak měla zobák dlouhý, úzký a zahnutý, podobně jako dnešní [[kolibříkovití]], díky čemuž mohla pronikat do chodbiček hmyzu v živých stromech, kam se samec nedostal. Laločníci ve svém přirozeném prostředí převzali úlohu [[Datlovití|datlovitých]], kteří nepronikli východně od [[Wallaceova linie|Wallaceovy linie]]. Mimo různých druhů členovců konzumovali také ovoce a představovali tak roznašeče semen.
Laločníci ostrozobí měli významné místo v kultuře domorodých [[Maorové|Maorů]]. Ti si velmi cenili peří těchto ptáků, které jako okrasu nosili vysoce postavení členové kmenů. Mezi jednotlivými kmeny představovala pera výměnný artikl za jiné cenné zboží, případně mohla posloužit i jako dar k utužování vzájemného přátelství a respektu. Maorové podle svých tradic peří ptáků získávali během května až července, zatímco po zbytek roku vyhlašovali takzvaný ''{{cizojazyčně|mi|rāhui}}'' – zákaz lovu.
== Systematika ==
| |||