Sen letní noci: Porovnání verzí

Jacques Offenbach otevřel své vlastní divadlo [[Théâtre des Bouffes-Parisiens]] brzy po začátku [[Světová výstava 1855|světové výstavy v Paříži roku 1855]]. Jeho malý sál se nacházel v přímé blízkosti centra výstavy, Průmyslového paláce, a první představení v něm bylo 5.&nbsp;července 1855. Po čtyřech kusech premiérového programu (z nichž největší úspěch měli ''[[Dva slepci]]'') jako první repertoár nového divadla na konci července obohatil právě ''Sen letní noci'', spíše charakteristický obraz než dramatické dílo, jehož téma přímo souviselo s výstavou.<ref name="Yon">Yon, c. d., s. 148.</ref> Libreto k němu napsal Offenbachův vrstevník Étienne Tréfeu (vlastním jménem Victor de Tréval), který se stal jedním ze skladatelových nejdůvěrnějších přátel a autorem řady libret, z nichž nejznámější se stala zřejmě ''[[Trebizondská princezna]]'' (''La Princesse de Trébizonde'', 1869).<ref>{{Citace elektronické monografie

Master John, Angličan na cestách po kontinentě, dorazil do Paříže a opěvuje její půvaby. Potkává svého krajana, kapitána Groga, a ten mu dává za pravdu. Na večerním plese v Mabillově zahradě potkávají Rositu, mladou, pohlednou a také protřelou Pařížanku, kterou hostí jídlem a šampaňským a se kterou rozprávějí o krásách Paříže a jejich obyvatel(ek).duet Není''Oh! jasnéPariss, kterému z obou ostrovanů dává dívka přednostPariss, a aby mezi sebou vyřešili otázku, komu bude patřit příští polka, dávají se Angličané do souboje spočívajícího ve vyprazdňování sklenic šampaňského. Dopadne to tak, že oba znaveni usnou; ale rozverná Rosita nelituje úsilí, aby je vzburcovala, a nakonec přece jen všichni společně tancují jako ve snu zaséjour pařížskévraiment letnícharmant''<ref>{{Citace noci.monografie