František Antonín Grimm: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
m odkaz na kapli značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 36:
Jeho první samostatná práce byla, když těsně před odjezdem do Říma dodává plány pro Dietrichsteinský [[Kupařovice (zámek)|zámek v Kupařovicích]], který je po jeho návratu v hrubé stavbě dokončen roku 1743, jeho výzdoba trvala až do 1748. V letech 1738–1748 se podle Grimma uskutečňují úpravy [[Salmův palác (Brno)|Dietrichsteinského hraběcího paláce]] v [[Brno|Brně]] na dnešní Masarykově ulici (stavba nezachována). Pro stejný rod realizuje [[Leopoldsruhe|zámek Leopoldsruhe]] u Pohořelic (1743–1746). V roce 1743 staví u [[Mikulov (zámek)|Mikulovského zámku]] tzv. velké altana (východní arkádovou terasu s altánem), dále stáje (úpravy nezachovány), bránu bažantnice a později i dnes nezachovaný lazaret. V Židlochovicích je kolem roku 1746 doložen na projektech opravy [[Johann Lucas von Hildebrandt|Hildebrandtova]] [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Židlochovice)|farního chrámu]], [[Židlochovice (zámek)|dokončení zámku]] s návrhem portálu a interiéru zámecké kaple, zámeckého parku s oranžérií (úpravy parku a stavba nezachovány) a špitálu (stavba nezachována). Na zámku [[Diváky (zámek)|Diváky]], který měli ve správě [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]], působí v roce 1747. Ve 40. letech pak ještě provádí špitál v [[Boskovice|Boskovicích]] (nezachováno v původní podobě), tzv. úřednický trakt [[Polná (zámek)|zámku v Polné]] (1744–1745), zámek pro mikulovské proboštství v [[Jiřice (zámek)|Jiřicích]] (1750) (nezachováno v původní podobě), adaptaci [[Tulešice (zámek)|zámku Tulešice]] a tzv. Nová brněnská kasárna (1751–1753) (stavba nezachována). Pro [[Hospitálský řád sv. Jana z Boha|řád milosrdných bratří]] v Brně dodává v roce 1747 návrh na [[Klášter milosrdných bratří (Brno)|klášter]] s [[Nemocnice Milosrdných bratří (Brno)|nemocnicí]], který později rozšířil (před 1749) do monumentální podoby kvadratury s kruhovou kaplí. Tento projekt byl ale realizován pouze částečně (1749–1753) a Grimmovy charakteristické úpravy fasád se nezachovaly.
[[Soubor:Drnholec, kostel.jpg|thumb|left|145px|Kostel v Drnholci]]
V následujících 50. letech stále projektuje přestavbu kostelů a sídel na Dietrichsteinském panství. [[Kostel Nejsvětější Trojice (Drnholec)|Drnholecký chrám]] (1750–1757) navrhuje ve střídmém duchu bez věží s centralizujícím prostorem. Stejné schéma pak aplikuje i na [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Soběchleby)|kostel v Soběchlebech]] (1753-68). [[Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Hranice)|Kostel ve Hranicích]] (1754–1763) je inspirován [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Židlochovice)|kostelem v Židlochovicích]]. Dalšími jsou chrámy v [[Kostel svatého Jiří (Bělotín)|Bělotíně]] (1754–1757) a [[kostel Navštívení Panny Marie (Sopoty)|Sopotech]] (1749–1752). Roku 1757 staví [[Kaple svatého Antonína (Dolní Kounice)|poutní kapli nad Dolními Kounicemi]], která je inspirována Rainaldiovskou architekturou. Z francouzsky orientované přestavby [[Sokolnice (zámek)|zámku v Sokolnicích]] (1750) se zachoval pouze portál kaple. Stejné je to i u [[Palác žďárských opatů |paláce žďárských opatů]] v Brně (1752–1753), u kterého Grimmovy intervence setřely úpravy následujícího století. V Brně se pak podílí ještě na úpravách [[Kapucínský klášter v Brně|kláštera kapucínů]], kde staví kapli sv. Felixe [[Kostel Nalezení svatého Kříže (Brno)|při kostele]] (1753), po roce 1755 přestavuje knihovnu a zvětšuje kryptu. Z let 1755–1758 byla jezuitská [[Kaple
Po odchodu z Dietrichsteinských služeb realizuje Grimm stavby pro různé objednavatele. Jedna z prvních zakázek v tomto období je pro [[Anna Marie z Rottalu|Annu Marii z Rottalu]], na [[Napajedla (zámek)|zámek v Napajedlech]] (po 1764–1772) v monumentálním stylu. Pro [[Rottalové|Rottaly]] pak ještě pracuje na zámku v [[Bystřice pod Hostýnem (zámek)|Bystřici pod Hostýnem]] (1765), který se jeví jako replika zámku vizovického. Grimm je též autorem návrhu hlavního oltáře v tamním [[Kostel svatého Jiljí (Bystřice pod Hostýnem)|farním kostele]] a vrchnostenského domu. V [[Kostel svatého Bartoloměje (Žďárná)|kostele ve Žďárné]] (1759) se snaží o centrální prostor na půdorysu kříže. Když je v roce 1760 rozhodnuto o modernizaci gotického [[Kostel svatého Mikuláše (Brno)|kostela sv. Mikuláše v Brně]] (stavba nezachována), je povolán Grimm, který zde navrhuje kulisovitou fasádu s rizalitem, atikou a věží. Na přelomu 60. a 70. je taktéž v Brně realizován Bartolomějem Zintnerem projekt [[Kostel svatého Leopolda (Brno)|kostela sv. Leopolda]] (1768–1777) u zmíněné [[Nemocnice Milosrdných bratří (Brno)|nemocnice milosrdných bratří]], který ale nevychází z architektových zachovaných plánů.
| |||