[[FileSoubor:Gabro Geologická zahrada DP Praha 2018 1.jpg|náhled|Gabro z lomu v [[Pecerady|Peceradech]] u Týnce nad Sázavou]]
Amfibolická gabro najdemese nachází především ve [[středočeský pluton|středočeském plutonu]] (mezi Březnicí a Kamýkem nad Vltavou, u Benešova), dále v poběžovickém bazickém masivu. Z pyroxenicko-amfibolických a amfibolicko-pyroxenických gaber je nejznámější peceradské sev.severně od Benešova (obsahuje obecný amfibol a z pyroxenů [[salit]], vždy podružné množství křemene a K-živce), dále se vyskytují v [[ranský|ranském a]] a [[brněnský masív|brněnském masívu]]. Z ranského a [[kdyňský masív|kdyňského masívu]] jsou známa pyroxenická gabra s augitem, která lze najít dále na Špičáku u Deštného v Orlických horách a u Týnce nad Labem. Olivinická gabra se vyskytují v ranském, kdyňském a poběžovickém masívu. Vzácnější jsou výskyty hyperitů (Kralovice, Bystřice nad Pernštejnem) a olivínických hyperitů (Moravské Budějovice a poběžovický masív), odkud jsou známy i nority. U Českého Krumlova se nachází lokalita téměř bílého anortozitu (obsahuje více jak 90 % plagioklasu) a u Ranska na Chotěbořsku.
