Dohody z Osla: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
změna úvodu
úprava textu, přidání zdroje
Řádek 7:
'''Dohody z Osla''' jsou klíčovým okamžikem [[Izraelsko-palestinský konflikt|izraelsko-palestinského konfliktu]], jakožto první dohody mezi Izraelci a Palestinci, kdy Palestinci vlastně úplně poprvé uznali existenci Izraele. Je to soubor dohod mezi vládou [[Izrael|Izraele]] a [[Organizace pro osvobození Palestiny|Palestinskou]] osvobozeneckou organizací (OOP) - dohoda z Osla I, podepsaná ve Washingtonu v DC v roce 1993 a dohoda z Osla II, podepsaná v egyptské Tabě, v roce 1995.
 
Dohody z Osla zahájily začátek mírového procesu zaměřeného na dosažení mírové smlouvy založené na rezolucích [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] 242 a 338 a na naplnění „práva palestinského lidu na sebeurčení“. Proces v Oslu začal po tajných jednáních v Oslu, což vedlo k uznání OOP státu Izrael a uznání OOP Izraelem jako zástupci palestinského lidu a jako partnera při jednáních. Název dohody byl proto odvozen od [[norsko|norského]] hlavního města [[Oslo]], kde probíhala jednání iniciovaná skupinou Norské výzkumné organizace (FAFO).
 
Dohoda z Osla zahájila začátek mírového procesu zaměřeného na dosažení mírové smlouvy založené na rezolucích [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] 242 a 338 a na naplnění „práva palestinského lidu na sebeurčení“. Mírový proces v Oslu začal po tajných jednáních v Oslu, která vedla k uznání státu Izrael Palestinskou osvobozeneckou organizací a uznání OOP Izraelem jako zástupce palestinského lidu a jako partnera při jednáních.
Dohody z Osla vytvořily palestinskou samosprávu, která má omezenou samosprávu na Západního břehu Jordánu a pásma Gazy a uznaly [[Organizace pro osvobození Palestiny|OOP]] jako izraelského partnera při jednáních o trvalém stavu ohledně zbývajících otázek. Nejdůležitější otázky jsou okolo hranic Izraele a Palestiny, izraelských osad, postavení Jeruzaléma, vojenské přítomnosti Izraele na zbývajících územích po uznání palestinské autonomie Izraelem a palestinského práva na návrat. Tyto dohody, nicméně, nevytvořil palestinský stát.
 
Dohody z Osla vytvořily palestinskou samosprávu (nicméně ne palestinský stát), která má omezenou samosprávu na Západního břehu Jordánu a pásma Gazy a uznaly [[Organizace pro osvobození Palestiny|OOP]] jako izraelského partnera při jednáních o trvalém stavu ohledně zbývajících otázek. Nejdůležitější otázky jsou okolo hranic Izraele a Palestiny, izraelských osad, postavení Jeruzaléma, vojenské přítomnosti Izraele na zbývajících územích po uznání palestinské autonomie Izraelem a palestinského práva na návrat. TytoMírové dohody také požadují, nicméněaby OOP ukončila terorismus a zrušila úmluvu, nevytvořilkterá palestinskývyžaduje státzničení Izraele.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = RENEW TALKS WITH THE PLO: ASK PLO RATIFICATION OF OSLO ACCORDS
| periodikum = blogs.timesofisrael.com
| url = http://blogs.timesofisrael.com/renew-talks-with-the-plo-ask-plo-ratification-of-oslo-accords/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2020-02-10
}}</ref>
 
== Vývoj ==