Kočka proměněná v ženu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ref
+refy
Řádek 44:
}}</ref>
 
Námět ''Kočky proměněné v ženu'' má dlouhou historii: již starořecký [[Ezop]] zaznamenal bajku o kočce a [[Afrodita|Afroditě]], kterou pak v roce 1668 zpracoval pod názvem ''Kočka proměněná v ženu'' a ponaučením opatřil [[Jean de La Fontaine]]. Scribe a Mélesville na jejím základě napsali stejnojmenné „folie-vaudeville“ (tj. groteskní hru s hudbou a zpěvem převzatých z jiných děl na upravené texty), které mělo premiéru 3. března 1827 v pařížském Théâtre du Gymnase. Pro účely Bouffes-Parisiens bylo třeba provést jen omezené úpravy; hlavní rozdíl spočíval v redukování zpěvních čísel na polovinu, zatímco děj zůstal prakticky nezměněn. Libretisté označovali výsledné dílo jako [[opéra comique]], ale skladatel měl skromnější představu, a proto partitura nese žánrové označení „opereta“.<ref name="Yon202">Yon, c. d., s. 202.</ref> Ve srovnání s novějšími operetami hranými v Offenbachově divadle, které měly vesměs rysy parodie a grotesky, se jednalo o posun k relativně ušlechtilé lyrické komedii.<ref name="Yon203">Yon, c. d., s. 203.</ref> Podle kritika z ''Revue et Gazette musicale'' musel Offenbach uvažovat takto: „nelze se pokaždé smát z plna hrdla; přivykněme naše obecenstvo na nějakou zábavu, která by byla střízlivější a aristokratičtější“.
 
Premiéra se konala 19. dubna 1858 za přítomnosti obou ctihodných libretistů. Večerní program doplňovala repríza ''[[Dámy z tržnice|Dam z tržnice]]'', což v rámci repertoáru divadla představovalo osvědčenou kombinaci nejprve intimnějšího a lyričtějšího kusu následovaného bláznivou komedií. Obecenstvo i kritika přijali ''Kočku proměněnou v ženu'' příznivě, a i když nebyla nejpopulárnější aktovkou v repertoáru, vydržela v něm po dlouhou dobu. Úspěch byl znatelnější mimo Paříž, kde divadelní hra z doby restaurace již neodpovídala novějšímu vkusu publika, a to například na zájezdech Bouffes-Parisiens do Marseilles (1858)<ref name="Yon203"/> a Bruselu (1860).<ref>{{Citace periodika
| titul = Nachrichten
| periodikum = Süddeutsche Musik-Zeitung
| ročník = 9
| číslo = 27
| datum = 1860-07-02
| strany = 108
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ikz&datum=18600702&seite=4&zoom=33
| datum_přístupu = 2020-02-10
| jazyk = de
}}</ref>; Bouffes-Parisiens ji často předváděly též v intimnějším prostředí při letních zájezdech do mondénního letoviska [[Bad Ems]] v letech 1858, 1863, 1865 a 1866<ref>Yon, c. d., s. 206, 283–284, 315, 331.</ref>.
 
Již v původním vaudevillu byla celá komedie (a její divácký úspěch) založena na titulní postavě, jejíž představitelka měla přitahovat „kočičí“ elegancí a hravostí. V roce 1827 to byla slavná herečka Jenny Vertpréová, v Offenbachově zpracování to byla Lise Tautinová, již Aldino Aldini z revue ''La France musicale'' označil za „nejpřítulnější a půvabně nenucenou kočku, která kdy vrněla na klíně své paničky“. Kritik z ''Revue et gazette musicale'' se o Tautinové domníval, že „je to nejmilejší dědička, jež mohla následovat Jenny Vertpréovou v jejím duchaplném a vzdorovitém půvabu, v její rozpustilé hře prodchnuté ''kočkovitostí''.“ A Julius Lovy v týdeníku ''Le Ménéstrel'' psal: „To se musí vidět, s jakým šarmem si omáčí prsty ve smetaně, s jakou koketérií vám hrozí svými drápky, s jakou vědeckou mimikou naplňuje svou roli kočky – a ženy.“
 
Dobová kritika chválila „velmi jemnou a elegantní partituru, kterou [skladatel] vypracoval se zvláštní péčí“, hudbu „plnou svěžesti a originality“, zejména předehru a písně pro hlavní představitelku, které místy napodobovaly kočičí mňoukání, přitom však obsahoaly náročné a efektní [[koloratura|koloraturní]] pasáže.
 
Spolupráce na ''Kočce proměněné v ženu'' přivedla Offenbacha a Scriba v následujícím roce k mnohem většímu projektu: tříaktová [[opéra comique]] ''[[Barkouf]]'', k níž již napsal Scribe originální libreto a kterou se Offenbach pokusil uvést na oficiální scénu [[Théâtre national de l'Opéra-Comique|Théâtre de l'Opéra-Comique]]. Ten však skončil neúspěchem, který měl významný dopad na další Offenbachovu tvorbu.<ref>Yon, c. d., s. 233–244.</ref> Scribe zemřel již v únoru 1861 a v den jeho pohřbu hrálo Théâtre des Bouffes-Parisiens na jeho poctu právě ''Kočku proměněnou v ženu''.<ref>Yon, c. d., s. 252.</ref>
 
Opereta má předehru a osm zpěvních čísel.<ref name="Yon202"/>
 
== Inscenační historie ==
Raná inscenační historie ''Kočky proměněné v ženu'' ve střední Evropě je komplikovaná. Théâtre des Bouffes-Parisiens ji představil, spolu s dalšími kusy ze svého repertoáru, na svém turné koncem června a začátkem července 1858 v [[Berlín]]ě v [[Krollova opera|Krollově opeře]]. Obecenstvo znalo tuto látku z předchozího von Holtaiova zpracování Scribeova vaudevillu a přijalo tuto operetu zvláště příznivě.<ref>{{Citace periodika
| titul = Berlin – Musikalische Revue
| periodikum = Neue Berliner Musikzeitung
Řádek 108 ⟶ 118:
| počet_stran = 23
| jazyk = de
}}</ref> a 27. listopadu 1860 se hrálo poprvé ve Vídni v divadle [[Carltheater]], opět s názvem ''Die verwandelte Katze''. V titulní roli triumfovala Anna Kratzová (1837–1918), jež svým ztvárněním kočky-ženy dopomohla dílu ihned k 33 reprízám<ref>(Recensionen, undzdaleka Mittheilungen)</ref>největšímu aúspěchu její výkon v této roli je vyzdvihován ještě o půl století později v jejím nekrologusezóny.<ref>{{Citace periodika
| příjmení1 = J.S
| titul = Carltheater 1860–1861. Kritische Rundschau
| periodikum = Recensionen und Mittheilungen über Theater und Musik
| ročník = 7
| číslo = 44
| datum = 1861-11-03
| strany = 691
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=rec&datum=18611103&seite=3&zoom=33
| datum_přístupu = 2020-02-10
| jazyk = de
}}</ref> Zaujala v ní natolik, že jí bylo vzápětí nabídnuto angažmá ve vídeňském [[Burgtheater|Dvorním divadle]], a její výkon v této roli vyzdvihuje ''Prager Tagblatt'' ještě o půl století později v jejím nekrologu.<ref>{{Citace periodika
| titul = Theater und Kunst – Anna Kratz gestorben
| periodikum = Prager Tagblatt (Abend-Ausgabe)
Řádek 118 ⟶ 139:
| datum_přístupu = 2020-02-09
| jazyk = de
}}</ref> (I když týdeníkdeník ''Ost-Deutsche Post'' chválí hlavní představitelku trochu dvousečně: „Slečna Kratzová vesměs šťastně vystihla kočičí povahu: ta je falešná ve všem, takže musí být falešná i ve zpěvu.“) Deník ''Die Presse'' však komentuje: „Tato malá opereta, vtipně vymyšlená a ilustrovaná charakteristickou kočičí muzikou, se bude jistě dávat ještě mnohokrát, zejména když se dozvídáme, že skladatelem není pan Hauptner, nýbrž – Offenbach. Jak k tomu došlo, že je za autora označován pan Hauptner, je nám záhadou.“<ref>(Die{{Citace Presse)</ref>periodika
| příjmení1 = M.K
| titul = Feuilleton – Wiener Plaudereien
| periodikum = Ost-Deutsche Post
| ročník = 12
| číslo = 334
| datum = 1860-12-02
| strany = 2
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ode&datum=18601202&seite=2&zoom=33
| datum_přístupu = 2020-02-10
| jazyk = de
}}</ref>) Deník ''Die Presse'' však komentuje: „Tato malá opereta, vtipně vymyšlená a ilustrovaná charakteristickou kočičí muzikou, se bude jistě dávat ještě mnohokrát, zejména když se dozvídáme, že skladatelem není pan Hauptner, nýbrž – Offenbach. Jak k tomu došlo, že je za autora označován pan Hauptner, je nám záhadou.“<ref>{{Citace periodika
| titul = Wiener Nachrichten – Carltheater
| periodikum = Die Presse
| ročník = 13
| číslo = 306
| datum = 1860-11-28
| strany = 3
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=apr&datum=18601128&seite=3&zoom=33
| datum_přístupu = 2020-02-10
| jazyk = de
}}</ref>
 
V červnu 1861 pak došlo konečně k opožděnému vídeňskému hostování Bouffes-Parisiens, a to v divadle [[Theater am Franz-Josefs-Kai]] vedeném [[Carl Treumann|Carlem Treumannem]]. Jedním z důvodů této návštěvy bylo napravit stav, kdy se většina Offenbachových děl ve Vídni a potažmo v [[Rakouské císařství|Rakousku]] hrála v pirátských verzích. Vídeňští diváci tak dostali možnost poznat originální verze některých děl, které již ve Vídni zazněly, a i když dávali zřejmě přednost domácím zněním, Lise Tautinová v titulní roli ''Kočky proměněné v ženu'' prokázala své herecké přednosti (kritika ji označila jako „ztělesnění francouzské grácie“) i proti oslavované Anně Kratzové.<ref>Yon, c. d., s. 258-259.</ref><ref>(BMTK)</ref> Totéž divadlo následně již 25. září uvedlo původní Offenbachovu verzi, pod stejným názvem "Die verwandelte Katze" jako Carltheater, v podání vlastního souboru.<ref name="ZA">{{Citace periodika
| titul = Theaterschau – Wien – Bouffes Parisiens im Treumanntheater
| periodikum = Blätter für Musik, Theater und Kunst
| ročník = 7
| číslo = 48
| datum = 1861-06-14
| strany = 190–191
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=mtk&datum=18610614&seite=2&zoom=33
| datum_přístupu = 2020-02-10
| jazyk = de
}}</ref> Totéž divadlo následně již 25. září uvedlo původní Offenbachovu verzi, pod stejným názvem "Die verwandelte Katze" jako Carltheater, v podání vlastního souboru.<ref name="ZA">{{Citace periodika
| titul = K. k. priv. Theater am Franz-Josefs-Kai
| periodikum = Der Zwischen-Akt
Řádek 139 ⟶ 191:
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=fdb&datum=18620926&seite=6&zoom=33
| datum_přístupu = 2020-02-09
| jazyk = de
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = Theaterschau – Treumanntheater
| periodikum = Blätter für Musik, Theater und Kunst
| ročník = 3
| číslo = 79
| datum = 1862-09-30
| strany = 315
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=mtk&datum=18620930&seite=3&zoom=33
| datum_přístupu = 2020-02-10
| jazyk = de
}}</ref> Autorizovaná Offenbachova verze nicméně od to doby na středoevropských jevištích převládla.
Řádek 157 ⟶ 219:
| příjmení_sestavitele2 = Grabnar
| jméno_sestavitele2 = Klemen
}}</ref> roku 1862 v [[Maribor]]u<ref>{{Citace periodika
}}</ref> roku 1862 v [[Maribor]]u, roku 1863 v [[Innsbruck]]u, roku 1864 ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]] a [[Linec|Linci]], roku 1865 v [[Černovice (Ukrajina)|Černovicích]], atd.
| titul = Correspondenzen aus der Provinz – Marburg
| periodikum = Tagespost
| ročník = 7
| číslo = 52
| datum = 1863-03-04
| strany = 4
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=gpt&datum=18620304&seite=4&zoom=33
| datum_přístupu = 2020-02-10
| jazyk = de
}}</ref>, roku 1863 v [[Innsbruck]]u<ref>{{Citace periodika
| titul = Verschiedenes
| periodikum = Innsbrucker Nachrichten
| ročník = 10
| číslo = 38
| datum = 1863-02-17
| strany = 347
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ibn&datum=18630217&seite=3&zoom=33
| datum_přístupu = 2020-02-10
| jazyk = de
}}</ref>, roku 1864 ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]]<ref>{{Citace periodika
| titul = Thalia-Theater
| periodikum = Grazer Zeitung
| ročník = 70
| číslo = 76
| datum = 1864-04-05
| strany = 4
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=gra&datum=18640405&seite=4&zoom=33
| datum_přístupu = 2020-02-10
| jazyk = de
}}</ref> a [[Linec|Linci]]<ref>{{Citace periodika
| titul = Theater
| periodikum = Linzer Abendbote: Zeitschrift für Stadt und Land
| ročník = 10
| číslo = 163
| datum = 1864-07-19
| strany = 3
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ote&datum=18640719&seite=3&zoom=33
| datum_přístupu = 2020-02-10
| jazyk = de
}}</ref>, roku 1865 v [[Černovice (Ukrajina)|Černovicích]]<ref>{{Citace periodika
| titul = Czernowitz – Theater
| periodikum = Bukowina
| ročník = 4
| číslo = 150
| datum = 1865-12-29
| strany = 3
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=buk&datum=18651229&seite=3&zoom=33
| datum_přístupu = 2020-02-10
| jazyk = de
}}</ref>, atd.
 
Pokud jde o Uhersko, 12. července 1861 uvedlo divadlo Bouffes-Parisiens ''Kočku'' na zájezdu v Národním divadle (Nemzeti Színház) v [[Pešť|Pešti]]. V maďarském jazyce měla tato opereta premiéru v [[Státní divadlo Košice|Národním divadle]] (Nemzeti Színház) v [[Košice|Košicích]] 2. listopadu 1862, a to v překladu [[Endre Latabár|Endreho Latabára]] (''{{Cizojazyčně|hu|A nővé változott macska}}''). Následovaly premiéry v [[Kluž]]i (1863), Pešti (1863) a [[Debrecín]]ě (1877).<ref>{{Citace monografie
Řádek 163 ⟶ 275:
| jméno = Péter
| titul = Operett Magyarországon (1859–1960) forráskatalógus
| url = http://www.zti.hu
| vydavatel = MTA BTK ZTI
| místo = Budapest
Řádek 359 ⟶ 471:
 
=== České země ===
V českých zemích se Offenbachova ''Kočka proměněná v ženu'' v původní verzi nehrála. Zato verzi Thuiskona Hauptnera měli možnost poznat diváci v Olomouci (premiéra 2. dubna 1861) a v Brně (premiéra 10. ledna 1862, tedy jen o několik měsíců před vídeňskou premiérou Offenbachovy verze); přivezla ji hostující oslavovaná hlavní představitelka z Carltheatru, Anna Kratzová., Hauptnerova úprava se hrála v českých zemích i později pod původním názvem ''Die entzauberte Katze''. V Prazejiž místní operetnídiváci hvězda [[Sarolta von Rettich-Pirk]] uvedla 15. června 1897 v Německém lidovém divadle pásmo nazvané ''Bilder aus dem Leben einer Soubrette'', jehož vrcholem byl druhý obraz ''Kočky proměněné v ženu''; jednalo se tak o výjimečnou možnost pražského obecenstva seznámit se alespoň tímto způsobempřivítali s touto operetounadšením.<ref>{{Citace periodika
| titul = Theater
| periodikum = Die Neue Zeit: Olmüzer politische Zeitung
| ročník = 14
| číslo = 75
| datum = 1861-04-03
| strany = 3
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=dnz&datum=18610403&seite=3&zoom=33
| datum_přístupu = 2020-02-10
| jazyk = de
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = Inländische Bühnen
| periodikum = Blätter für Musik, Theater und Kunst
| ročník = 8
| číslo = 5
| datum = 1862-01-14
| strany = 19
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=mtk&datum=18620114&seite=3&zoom=33
| datum_přístupu = 2020-02-10
| jazyk = de
}}</ref> Hauptnerova úprava se hrála v českých zemích i později pod původním názvem ''Die entzauberte Katze''. V Praze místní operetní hvězda [[Sarolta von Rettich-Pirk]] uvedla 15. června 1897 v Německém lidovém divadle pásmo nazvané ''Bilder aus dem Leben einer Soubrette'', jehož vrcholem byl druhý obraz ''Kočky proměněné v ženu''; jednalo se tak o výjimečnou možnost pražského obecenstva seznámit se alespoň tímto způsobem s touto operetou.<ref>{{Citace periodika
| titul = Theater – Deutsches Volkstheater
| periodikum = Prager Tagblatt
| ročník = 21
| číslo = 166
| datum = 1897-06-16
| strany = 6
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ptb&datum=18970616&seite=6&zoom=33
| datum_přístupu = 2020-02-10
| jazyk = de
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = Theater – Deutsches Volkstheater
| periodikum = Prager Tagblatt
| ročník = 21
| číslo = 167
| datum = 1897-06-17
| strany = 7
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ptb&datum=18970617&seite=7&zoom=33
| datum_přístupu = 2020-02-10
| jazyk = de
}}</ref>
 
Český znalec operety a Ofenbachův životopisec [[Miroslav Šulc]] neměl o ''Kočce proměněné v ženu'' valné mínění: obsahuje prý jen [[kuplet]]y a [[zvukomalba|zvukomalbu]].<ref name="Šulc">{{Citace monografie
Řádek 383 ⟶ 535:
|-
|Dig-Dig, indický žonglér || [[baryton]] || Désiré (vl. jm. Amable Courtecuisse) || Theodor Saalbach / Alois Grois || Folnes
|-
|colspan=2 | Dirigent: || Jacques Offenbach || ... / [[Carl Franz Stenzel]] || ...
|-
|}