Jóšijáš: Porovnání verzí

'''Jóšijáš''' ([[hebrejština|hebrejsky]]: {{Cizojazyčně|he|יֹאשִׁיָּהוּ}}, ''Jo'šijahuJošijahu''), v [[České překlady bible|českých překladech Bible]] přepisováno též jako '''Josijáš''', '''Jošiáš''' či '''Joziáš''', byl z [[David (biblická postava)|Davidovské]] [[dynastie]] v pořadí patnáctý král samostatného [[Judské království|Judského království]]. Jeho jméno se vykládá jako ''„[[Hospodin]] dává“''.<ref>{{Citace monografie|jméno=Jan|příjmení=Heller|odkaz na autora=Jan Heller|titul=Výkladový slovník biblických jmen|místo=Praha|rok=2003|vydavatel=Advent-Orion/Vyšehrad|isbn=80-7172-865-9/80-7021-725-1|stránky=207}}</ref> Dle názoru moderních [[historik]]ů a [[archeolog]]ů král Jóšijáš vládl asi v letech 639 až 609 př. n. l.<ref name="datace">Existuje několik verzí datace vlády izraelských a judských panovníků. Tato datace podle [[Israel Finkelstein|Finkelstein]] – [[Neil Asher Silberman|Silberman]] (2007), s. 30, kteří vycházejí z ''Anchor Bible Dictionary'' a [[Geršom Galil|Galilovy]] práce ''The Chronology of the Kings of Israel and Judah''.</ref> Podle kroniky [[David Gans|Davida Ganse]] by však jeho kralování mělo spadat do let 3285–3316 od stvoření světa neboli do rozmezí let 477–445 před [[Náš letopočet|naším letopočtem]],<ref>{{Citace monografie|jméno=David|příjmení=Gans|odkaz na autora=David Gans|titul=Ratolest Davidova|místo=Praha|rok=2016|vydavatel=Academia|isbn=978-80-200-2535-7|stránky=85, 87}}</ref> což odpovídá 31 letům vlády, jak je uvedeno v [[Knihy kronik|Knihách kronik]].<ref>{{Citace bible|2Pa|34|1}}</ref>

Jóšijáš byl synem krále [[Amón (judský král)|Amóna]] a jeho ženy Jedídy, jež byla dcerou Adajáše z Boskatu.<ref>{{Citace bible|2Kr|22|1}}</ref> Na judský trůn v [[Jeruzalém]]ě usedl ve svých 8 &nbsp;letech a z údajů [[Tanach]]u by se dalo vyvodit, že navázal na započatou, ale nedokončenou náboženskou reformu svého děda [[Menaše (judský král)|Menašeho]].

Jóšijáš za své vlády uskutečnil významnou náboženskou reformu, během které se pokusil odstranit ve starověkém Judsku všechny pohanské kulty a ustanovil jako legální pouze jediný kult, a to Hospodinův, jenž byl spjat s obětní službou v [[Jeruzalémský chrám|jeruzalémském Chrámu]]. Tato reforma měla dalekosáhlý vliv na biblické náboženství a samotné biblické knihy, jež byly částečně opraveny a možná i [[Cenzura|cenzurovány]]{{Fakt/dne|20200210071012|}} v duchu reformního hnutí.

Jedním z hlavních impulzů Jóšijášovy náboženské reformy bylo podle [[Bible]] nalezení Knihy zákona, která je v textu zmíněna celkem 11× (viz [[2. kniha královská|2. &nbsp;Královská]] 22:8, 10, 11, 13, 16; 23:2, 3, 21, 24). Tu objevil údajně spravedlivý [[Kohen|velekněz]] Chilkijáš v samotném Chrámu, což bylo vykládáno jako Boží odpověď na královy [[Modlitba|modlitby]]. Tradiční [[judaismus]] věří, že šlo o svitek s [[Tóra|Pěti knihami Mojžíšovými]]. Moderní teorie však zdůrazňují, že téměř jistě šlo spíše jen o knihu [[Deuteronomium]], a sice buď její původní verzi nebo její části či základ textu, z něhož později vzešla.

Kromě náboženské reformy se projevil jako velmi schopný panovník, za jehož vlády Judsko ovládlo dokonce i rozsáhlé oblasti bývalého [[Izraelské království|severoizraelského království]] až po [[Jizre'elské údolí|Jizre'el]] a [[Galilea|Galileu]]. Roku [[609 př. n. l.]] padl v [[Bitva u Megida (609 př. n. l.)|bitvě u Megida]] s [[Starověký Egypt|egyptským]] faraónem [[Neko II.|Nekem II.]], který jej porazil, když táhl na pomoc svým [[Asýrie|asyrským]] spojencům v boji proti [[Babylónie|Babylónii]]. [[apokryfApokryf]]ní 3. &nbsp;kniha Ezdrášova tvrdí, že tak učinil proti přímému slovu proroka Jeremjáše. {{Citát v rámečku|„Josiáš však neobrátil svůj vůz (na výzvu egyptského faraona) a nedbal slov proroka Jeremjáše, která pocházela z Hospodinových úst“ '''Třetí Ezdráš 1:26/1:28 '''|}}