Černá Pole: Porovnání verzí

Přidáno 11 bajtů ,  před 9 měsíci
(výměna fotek za lepší)
 
== Historický přehled ==
Podle [[Barva půdy|barvy půdy]] se nazývalo toto území Černá pole, později shodně s dnešním názvem Černá Pole. Velice rád se tu procházel spisovatel, novinář a divadelní kritik [[Josef Merhaut]] (* 1863), který svou sbírku sociálních povídek nazval „Černá Pole“. Pomineme-li zástavbu ulic Lidická (vznikající již od [[13. století]]) a okolí třídy Kapitána Jaroše a náměstí 28. října (které tvoří z urbanistického hlediska samostatný celek), vznikala zástavba obytné čtvrti na náhorní plošině nad [[Lužánky|Lužánkami]] až od 60. let [[19. století]], přičemž zdejší [[Dětská nemocnice (Brno)|dětská nemocnice]] byla otevřena již roku [[1898]]. Do té doby bylo tato část Černých Polí, náležejí dnes k m. č. Brno-sever, zcela bez zástavby s mnoha sady a vinicemi. Území Černých Polí v té době náleželo k několika katastrálním územím: nejzápadnější část, přibližně se shodující s částí, patřící od roku 1990 k městské části Brno-střed, tvořila součást k. ú. Velká Nová Ulice (po roce 1919 Velká Nová Ulice a Červená), východně od této části se pak nachází část, spadající tehdy do k. ú. [[Horní a Dolní Cejl]], dále na východ se nachází část, patřící tehdy do k. ú. [[Zábrdovice]] (území ohraničené ulicemi Jugoslávskou a Mathonovou), severovýchod Černých Polí, zahrnující mimo jiné i dnešní [[Štefánikova čtvrť|Štefánikovu čtvrť]] s okolím, náležel ke k. ú. Husovice, zbytek katastru patřil ke [[Královo Pole|Královu Poli]], které zde původně mělo zajímavě tvarované výběžky, z nichž západní zasahoval na pozemky [[Mendelova univerzita|Mendelovy univerzity]] a východní představoval klín, zasahující ke [[Schreberovy zahrádky|Schreberovým zahrádkám]]. Západní část Černých Polí byla připojena k Brnu již roku 1850, poté byly, roku 1912, připojeny k Brnu oba královopolské výběžky (avšak i nadále patřil sever katastru ke Královu Poli) a roku 1919 bylabyly k Brnu připojenapřipojeny také, doHusovice a doby,Královo husovickáPole částse moderníhozbývajícími katastručástmi moderních Černých Polí. Od přelomu 19. a [[20. století]] zde vznikala jedna z prvních brněnských vilových čtvrtí. Vytváření pokračovalo s rozkvětem v letech mezi oběma světovými válkami, kdy zde vznikla například [[vila Tugendhat]], a dotvořena byla až v období tzv. [[socialistický realismus|socialistického realismu]]. Na zahušťování zástavby reagovaly úřady změnami katastrálních hranice na území Černých Polí - roku 1929 zde došlo ke změně hranic Horního a Dolního Cejlu, Husovic a Králova Pole, další změnou pak byla roku 1939 úprava hranice mezi k. ú. Horní a Dolní Cejl a k. ú. Velká Nová Ulice a Červená, na linii, shodnou s úsekem moderní hranice městských částí Brno-sever a Brno-střed, jenž probíhá liniemi ulic Drobného a Traubova. V rámci reambulace Brna, spočívající, mimo jiné, v rozsáhlých změnách katastrálních území, na tomto území vzniká k 1. lednu 1970 nové katastrální území '''Černá Pole''', jehož součástí se [[1. červenec|1. července]] [[1979]] stala také východní část zrušeného katastrálního území [[Lužánky (katastrální území)|Lužánky]]. Od roku [[1971]] do roku [[1990]] byl katastr Černých Polí spolu s východní částí tehdejšího katastrálního území Lužánky součástí [[Členění Brna#Městské obvody v letech 1976 - 1990|městského obvodu Brno III]].<ref>http://www.sever.brno.cz/index.php?NADID=245</ref>
[[File:Brno-Cerna Pole - Schreberovy zahradky 3.jpg|náhled|Schreberovy zahrádky]]
 
25 777

editací