Veligrad: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Literatura: typografické úpravy
Řádek 93:
První skutečné odkryvy mající charakter archeologických výkopů byly na půdě Starého Města uskutečněny v 70. a 80. letech [[19. století]]. Jsou spojeny se jmény staroměstského učitele a archeologa [[Julius Jeroným Christin|Julia Jeronýma Christina]] (1868–1870), kněze Františka Přikryla (1876–1887), kněze Julia Vychodila, [[Jan Nevěřil|Jana Nevěřila]], revírníka Arnošta Matzenauera, učitele Josefa Homoly (1880–1885), doktora F. Koželuhy a Františka Myklíka (1888–1889). O nálezy Christinova nástupce ve staroměstské škole Františka Myklíka se začal zajímat též přední reprezentant moravské archeologie [[Innocenc Ladislav Červinka]]. K dalším badatelům přelomu 19. a [[20. století]] patří Ignác Tkáč, doktor [[Martin Kříž (archeolog)|Martin Kříž]] a Bartoloměj Hanák.<ref name="V. Hrubý - Staré Město">{{Citace monografie | příjmení = Hrubý | jméno = Vilém | autor = | odkaz na autora = Vilém Hrubý | titul = Staré Město - Velehrad, ústředí z doby Velkomoravské říše | redaktoři = Jana Axamitová, Petr Turek | ilustrátoři = Josef Prchal | vydání = první | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd | místo = Praha | rok = 1964 | počet stran = 76 | přílohy = 15 | edice = Památníky naší minulosti 1 | kapitola = | typ kapitoly = | strany = 60, 61, 64}}</ref>
 
Druhá etapa archeologického bádání je ve Starém Městě spojena především se jménem učitele, muzejníka a amatérského archeologa [[Antonín Zelnitius|Antonína Zelnitia]],<ref name="V. Hrubý - Staré Město" /> který v roce 1922 kolem sebe soustředil skupinu dobrovolníků (K. Hanáka, A. Horsáka, J. Kočiše, E. Lepku a V. Hrubého). Prvním zdokumentovaným cenným nálezem byla zlatá náušnice objevená v roce 1924. Posléze se také podařilo přilákat „Na Valy“ čelné představitele [[První republika|prvorepublikové]] archeologické vědy – nejprve veletinského rodáka, významného slavistu a univerzitního profesora Lubora Niederla ([[1927]] a s jeho přispěním i ředitele [[Archeologický ústav Akademie věd České republiky (Praha)|Státního archeologického ústavu]] Karla Buchtelu a pak [[Jaroslav Böhm|Jaroslava Böhma]] a nakonec i americké badatele V. J. Ferokese a R. V. Ehricha ([[1928]]). Ti se dokonce účastnili i samotných odkryvů. K dalším veličinám meziválečné archeologie, zajímajících se o velkomoravskou problematiku Starého Města patřil i německý badatel [[Karl Dinklage]]. V roce [[1942]] byly archeologické výkopy ve Starém Městě na tři roky přerušeny.
 
Počátek třetí etapy archeologického terénního výzkumu můžeme ve Starém Městě ztotožnit s rokem [[1948]]. Na post vedoucího archeologa tehdy nastoupil čerstvý absolvent [[Masarykova univerzita|brněnské univerzity]], bývalý učitel [[Vilém Hrubý]]. Pod jeho vedením byl v roce [[1949]] v lokalitě Na valách učiněn objev, který se nesmazatelně zapsal do dějin naší archeologie. Při pokračujícím výzkumu pohřebiště došlo k odkryvu negativní výplně základových rýh sálového kostela s podkovovitou [[Apsida (architektura)|apsidou]], což představovalo objevení prokazatelně první zděné architektury z doby [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]] u nás. (Dříve objevený kostel v [[Modrá (okres Uherské Hradiště)|Modré u Velehradu]] v roce [[1911]] [[Jan Nevěřil|Janem Nevěřilem]] v tu dobu ještě nedisponoval důkazy, že se jedná o kostel z [[9. století]]). Výsledky své práce zveřejnil Vilém Hrubý v monografii ''Staré Město – Velkomoravský Velehrad''.