Pneuma: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Pravopisná chyba - asi omylem, překlep.... značka: editace z Vizuálního editoru |
opr tv. odk na dávno exist, port, es |
||
Řádek 5:
Během procesu integrace pojmů [[stoicismus|stoické filosofie]] do [[novoplatonismu]] a především pod vlivem křesťanství zduchovněl pojem pneuma do té míry, že překročil rámec alchymické či chemické teorie matérie. Stoická stopa se ztrácí kdesi v řecké alexandrijské alchymii. [[Zósimos]] již označuje pojmem pneuma jakoukoli vzdušnou substanci. Lékařská literatura arabského a latinského středověku, inspirovaná Galénem, pak rozšířila stoickou představu ''causa contentiva'', zajišt'uící soudržnost těl a jakožto ''spiritus innatus'' dávající bytostem život. Tak se mohla v alchymických naukách opět vynořit představa duchovní substance, která provívá svět a pod různými označeními vytváří podstatu tří říší přírody; velmi často si přitom alchymisté nebyli jasně vědomi jejího stoického původu.
Pojem pneuma můžeme rozpoznat v nesčetných variantách vazké vlhkosti, v níž přírodní filosofové a alchymisté od středověku až do 18. století spatřovali příčinu soudržnosti těl, jejich rozpínavosti i jejich hořlavosti –
O tohoto ducha, nazývaného občas vzdušný sanytr nebo ''Spirit of nitre'', se zajímali [[Robert Fludd]], [[Michal Sendivoj ze Skorska|Michael Sendivogius]], [[Johann Baptist van Helmont]] a další; [[Rudof Glauber]] jej nazval ''miraculum mundi''.
Řádek 13:
'''Pneuma''' je v [[Nový zákon|Novém zákoně]] ze [[Starý zákon|Starého zákona]] převzatý pojem pro vnitřní živý charakter člověka, který mu Bůh daroval a který je závislý na Božím ustanovení, odhaluje se postupně ve své hloubce, a tak odlišuje a současně udržuje pohromadě mnoho vzájemně se překrývajících pojmů:
* princip života živého člověka v protikladu k mrtvému; jeho duchovnost včetně jeho smýšlení; jeho „pneumatické“ nadání od Boha, jež ho činí před Bohem spravedlivým, teprve vlastně živým a spřízněným s Bohem;
* vlastní Boží osobní žívot jako svatou lásku, jež je dána přítomností oslaveného [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] v ospravedlněném člověku a svobodným milostiplným sebesdílením Božím jako nejvnitřnějším základem ospravedlněného posvěceného člověka povolaného k účasti na Boží slávě, která ho proměňuje, a jako mesiášsko
== Literatura ==
Řádek 20:
* PUTSCHER, M. : ''Pneuma, Spiritus, Geist: Vorstellung vom Lebensantrieb in ihren geschichtl. Wandlungen'', Wiesbaden 1973
* RAHNER, K. , VORGRIMMLER, H: ''Teologický slovník''. Zvon, Praha 1996
{{Portály|Filosofie}}
[[Kategorie:Hermetismus| ]]
| |||