Verze z 7. 2. 2020, 14:39 editovat Halfirien (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 7 099 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 2. 2020, 18:53 editovat zrušit editaci Petr Kinšt (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 60 917 editací Jazykové úpravy, „dlouhý“ obrázek nepřináší nic nového, upravit Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Upravit\|doplnit řádkové reference}} {{Infobox - dynastie \| jméno = Páni z Rožmitálu Řádek 19 ⟶ 20: == Historie == [[Soubor:~~Lvove_z_rozmitalu~~Blatná, zámek (2).jpg\|\|~~vlevo~~vpravo\|náhled\|~~Lvové z Rožmitálu - Jan~~Zámek ~~Čáka~~Blatná]] [[Soubor:Rozmital zamek rybnik.jpg\|\|vpravo\|náhled\|Zámek Romitál]]▼ Předek rodu, Jaroslav, patři mezi přední české pány a žil na přelomu 11. a 12. století. Držel [[Březnice\|březnické]], rožmitálské a [[čížkov]]ské panství. Prvním s [[Přídomek\|přídomkem]] „zz ~~Rožmitálu“~~Rožmitálu byl Oldřich z Rožmitálu, který se považuje také za zakladatele rodového sídla v Rožmitálu. Oldřích měl syny Protivu, Budislava, Oldřicha a není jasné, zda i Sezimu. Po Protivovi je pánem panství Sezima. Ten roku 1347 prodal proti Oldřichově vůli polovinu hradu a městečka Rožmitálu nově zřízenému arcibiskupství pražskému, které svou polici drží až do husitských válek. Objevují se další jména jako Vincenc z Rožmitálu, Jan z Rožmitálu a Jindřich z Rožmitálu, který činní roku 1396 darování kosteu sv. Barbory. Boužel o těchto osobách nejsou známy další informace. Další pánem z Rožmitálu je Zdeněk z Rožmitálu, který zahajuje dlouhou linii nositelů tohoto jména. V této době se objevuje také jméno Lev, které je po té u všech nositelů hlavní rodové linie až do vymření v 18. století. Příslušníci rodu zastávali významné zemské úřady a množili svůj majetek. * [[Jaroslav Lev z Rožmitálu a na Blatné]] se proslavil na cestě západní Evropou při rytířských turnajích, když mezi lety 1465-67 putoval po evropských panovnických dvorech s poselstvím [[Jiří z Poděbrad\|Jiřího z Poděbrad]]. Jeho jméno Lev se pro celý rod stalo i [[příjmení]]m. Lvovi sourozenci a potomci se proslavili, syn Zdeněk Lev se stal na krátkou dobu nekorunovaným vládcem [[České království\|Království českého]].{{Fakt/dne\|20190223072210\|}} * [[Johana z Rožmitálu]] (asi 1430–1475) byla nejvýznamnější Jaroslavova sestra; na rozdíl od většiny členů rodiny vyznávala víru [[podobojí]]. Stala se druhou manželkou Jiřího z Poděbrad a českou královnou. I jako vdova uplatňovala svůj politický vliv. například při zasedání zemského sněmu, jemuž dokonce předsedala. * [[Zdeněk Lev z Rožmitálu]] (kolem 1470–1535) působil nejdříve jako [[karlštejn]]ský [[purkrabí]], a nejvyšší zemský soudce. V roce 1507 se stal nejvyšším purkrabím. Angažoval se v čele katolické strany. Zdědil po [[Bavorové ze Strakonic\|Bavorech ze Strakonic]] [[Strakonice]], přikoupil [[Zbiroh]] a [[Hořovice]]. Pokusil ze vyjmout [[Český Krumlov]] z jihočeského dominia, což se nepovedlo a on musel z funkce odstoupit. Vrátil se za panování [[Ferdinand I. Habsburský\|Ferdinanda I.]], po třech letech musel opět rezignovat. Svá panství zatížil dluhy, ~~neboť~~které ~~byl~~dosáhly ~~zvyklý žít životem velmože, musel je prodávat a zbyly po něm obrovské dluhy dosahující do částky~~víše 65  000 kop ~~grošů~~[[Pražský groš\|českých grošů]]. Jeho syn Adam proto musel prodat rodová panství včetně [[Rožmitál pod Třemšínem\|Rožmitálu]] a [[Blatná\|Blatné]]. Poté se rod úsídlil na Moravě, kde se Adam stal dvořanem omlomouckého biskupa [[Jan Dubravius\|Jana Dubaravia]], který mu propůjčíl statek Blansko, kde se usídlil na panství [[Hrotovice]]. Zdeněk Lev měl dceru Annu. * [[Anna z Rožmitálu]] (1500–1563) se provdala za [[Nejvyšší kancléř\|nejvyššího kancléře]] [[Adam I. z Hradce\|Adama I. z Hradce]] (1494–1531) a žila na zámku v [[Jindřichův Hradec (zámek)\|Jindřichově Hradci]]. V 31 letech ovdověla a spolu se svou švagrovou Annou se starala o rožmberské sirotky. Řádek 34 ⟶ 36: Potomstvo Karla Maxmiliána a Kateřiny Žeranovské ze Sezemic se přestěhovalo na přelomu 17. a 18. století do [[Slezsko\|Slezska]]. V roce 1760 zemřel Antonín Bernard, pán na Hrozové a Pelhřimovech, syn Bernarda Antonína, poslední mužský potomek, jímž vymřel i celý rod. ~~[[Soubor:Blatná, zámek (2).jpg\|\|vpravo\|náhled\|Zámek Blatná]]~~ ▲[[Soubor:Rozmital zamek rybnik.jpg\|\|vpravo\|náhled\|Zámek Romitál]] == Erb == Rodový erb Buziců, který tvoří černá kančí hlava ve zlatém poli, doplnili zlatou lvicí v modrém poli. Řádek 44 ⟶ 45: == Odkazy == === Literatura === * {{Citace monografie \| příjmení1 = Slavík \| jméno1 = František Augustin \| titul = Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí \| vydavatel = Rožmitál pod Třemšínem \| místo = Město Rožmitál pod Třemšínem \| rok = 2005 \| ~~počet_stran~~počet stran = 294 \| isbn = 80-239-4958-6 ~~\| jazyk = cs~~}} * {{Citace monografie\| příjmení = Halada \| jméno = Jan\| titul = Lexikon české šlechty\| vydavatel = AKROPOLIS\| místo = Praha\| rok = 1992\| kapitola = z Rožmitálu\| strany = 132–133\| isbn = 80-901020-3-4}} * {{Citace monografie Řádek 59 ⟶ 60: === Související články === * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů\|Seznam českých šlechtických rodů]] === Externí odkazy === * {{Commonscat}} {{Portály\|Česko\|Historie}} [[Kategorie:Páni z Rožmitálu\| ]] [[Kategorie:České šlechtické rody]]

Páni z Rožmitálu: Porovnání verzí