Iontová kapalina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
pokračování |
pokračování |
||
Řádek 23:
== Vlastnosti ==
Iontové kapaliny obvykle nebývají dobrými vodiči elektrického proudu, nezpůsobují ionizaci, mají vysokou viskozitu a nízký [[tlak páry]]. Ostatní jejich vlastnosti se liší výrazněji: některé jsou nehořlavé, odolné vůči vysokým teplotám a [[solvatace|solvatují]] se ve velkém počtu polárních i nepolárních rozpouštědel. Řadu druhů chemických reakcí, jako jsou [[Dielsova–Alderova reakce]] nebo [[Friedelova–Craftsova reakce|Friedelovy–Craftsovy reakce]], lze provádět za použití iontových kapalin jako rozpouštědel; funkci rozpouštědla mohou mít i při [[biokatalýza|biokatalytických reakcích]].<ref>{{Citace periodika | autor1 = Adam J. Walker | autor2 = Neil C. Bruce | titul = Cofactor-dependent enzyme catalysis in functionalized ionic solvents | periodikum = Chemical Communications | rok vydání = 2004 | strany = 2570–2571 | DOI = 10.1039/b410467f | pmid = 15543284 | bibcode = 2008ChCom..44.5292T}}</ref> Mísitelnost iontových kapalin s vodou a organickými rozpouštědly závisí na délce vedlejších řetězců [[kationt]]u a na druhu [[aniont]]u. Lze je při připojení vhodných funkčních skupin používat jako [[kyselina|kyseliny]], [[zásady (chemie)|zásady]] a [[ligand]]y a rovněž jako prekurzory solí při přípravě stabilních [[karben]]ů. Vzhledem k odlišným vlastnostem různých iontových kapalin mají mnoho možných využití.
[[Soubor:Commonly used cations.png|thumb|Obvyklé kationty v iontových kapalinách]]
U iontových kapalin často dochází k [[hydrolýza|hydrolýze]].<ref>{{Citace periodika | autor = Gordon W. Driver | titul = Aqueous Brønsted-Lowry Chemistry of Ionic Liquid Ions | periodikum = [[ChemPhysChem]] | rok vydání = 2015 | strany = 2432–2439 | DOI = 10.1002/cphc.201500148 | pmid = 26097128}}</ref>
Některé iontové kapaliny je možné [[destilace|destilovat]] za sníženého tlaku při teplotách kolem 300 °C.<ref>{{Citace periodika | autoři = Martyn J. Earle, José M.S.S. Esperança, Manuela A. Gilea, José N. Canongia Lopes, Luís P.N. Rebelo, Joseph W. Magee, Kenneth R. Seddon, Jason A. Widegren | titul = The distillation and volatility of ionic liquids | periodikum = [[Nature]] | rok vydání = 2006 | strany = 831–834 | DOI = 10.1038/nature04451 | pmid = 1648215 | bibcode = 2006Natur.439..831E}}</ref> Původně se předpokládalo, že páry jsou tvořeny jednotlivými ionty,<ref>{{Citace periodika | autor = Peter Wasserscheid | titul = Volatile times for ionic liquids | periodikum = Nature | rok vydání = 2006 | strany = 797 | DOI = 10.1038/439797a | pmid = 16482141 | bibcode = 2006Natur.439..797W}}</ref> později se však zjistilo, že jde o iontové páry.<ref>{{Citace periodika | autor1 = James P. Armstrong | autor2 = Christopher Hurst | autor3 = Robert G. Jones | autor4 = Peter Licence | autor5 = Kevin R. J. Lovelock | autor6 = Christopher J. Satterley | autor7 = Ignacio J. Villar-Garcia | titul = Vapourisation of ionic liquids | periodikum = [[Physical Chemistry Chemical Physics]] | rok vydání = 2007 | strany = 982–990 | DOI = 10.1039/b615137j | pmid = 17301888 | bibcode = 2007PCCP....9..982A}}</ref> Některé iontové kapaliny (například dusičnan 1-butyl-3-methylimidazolia) uvolňují při zahřátí hořlavé plyny.
Na tepelnou stabilitu a teplotu tání majé vliv ionty, ze kterých se kapalina sklád;.<ref>{{Citace periodika | autor1 = Yuanyuan Cao | autor2 = Tiancheng Mu | titul = Comprehensive Investigation on the Thermal Stability of 66 Ionic Liquids by Thermogravimetric Analysis | periodikum = Industrial & Engineering Chemistry Research | rok vydání = 2014 | strany = 8651–8664 | DOI = 10.1021/ie5009597}}</ref> například bis(trifluormethansulfonyl)imid je stabilní do teploty kolem 534 K (261 °C) a N-butyl-''N''-methylpyrrolidiniumbis(trifluormethansulfonyl)imid až do 640 K (367 °C).ref>Ch. Jagadeeswara Rao, R. Venkata krishnan, K. A. Venkatesan, K. Nagarajan, 332 - 334, Feb. 4-6, Sixteenth national symposium on thermal analysis(Thermans 2008)</ref> Tyto hzodnoty se zpravidla zjišťují pomocí rychlé (kolem 10 K/min) [[termogravimetrická analýza|termogravimetrické analýzy]] a výsledky odpovídají krátkodobé odolnosti, nikoliv dlouhodobé, která se u většiny iontových kapalin zachovává do teploty 500 K.<ref>{{Citace periodika | autor1 = Marek Kosmulski | autor2 = Jan Gustafsson | autor3 = Jarl B. Rosenholm | titul =Thermal stability of low temperature ionic liquids revisited | periodikum = [[Thermochimica Acta]] | rok vydání = 2004 | strany = 47–53 | DOI = 10.1016/j.tca.2003.08.022}}</ref>
[[Kategorie:Ionty]]
| |||