Páni z Rožmitálu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
port. značka: editace z Vizuálního editoru |
Oprava nepřesnosti - synové Zdeňka Lva z Rožmitálu byli zaměněni se syny předka stejného jména, majetek nerozmnožili, nýbrž ho museli prodat + doplnění historie, fotografie |
||
Řádek 16:
| větve rodu =
}}
'''Páni z Rožmitálu''' byli starý [[Češi|český]] [[vladyka|vladycký]] rod, který se odloužil jako odnož od velkého rodu [[Buzici|Buziců]]. Nazývali se podle hradu a městečka [[Rožmitál pod Třemšínem]]. Později si oblíbili druhé jméno Lev podle něhož byli nazýváni také Lvové z Rožmitálu.
== Historie ==
[[Soubor:Blatná, zámek (2).jpg||vpravo|náhled|Zámek Blatná]]
[[Soubor:Rozmital zamek rybnik.jpg||vpravo|náhled|Zámek Romitál]]
Předek rodu, Jaroslav, patři mezi přední české pány a žil na přelomu 11. a 12. století. Držel [[Březnice|březnické]], rožmitálské a [[čížkov]]ské panství. Prvním s přídomkem „z Rožmitálu“ byl Oldřich z Rožmitálu, který se považuje také za zakladatele rodového sídla v Rožmitálu. Oldřích měl syny Protivu, Budislava, Oldřicha a není jasné, zda i Sezimu. Po Protivovi je pánem panství Sezima. Ten roku 1347 prodal proti Oldřichově vůli polovinu hradu a městečka Rožmitálu nově zřízenému arcibiskupství pražskému, které svou polici drží až do husitských válek. Objevují se další jména jako Vincenc z Rožmitálu, Jan z Rožmitálu a Jindřich z Rožmitálu, který činní roku 1396 darování kosteu sv. Barbory. Boužel o těchto osobách nejsou známy další informace. Další pánem z Rožmitálu je Zdeněk z Rožmitálu, který zahajuje dlouhou linii nositelů tohoto jména. V této době se objevuje také jméno Lev, které je po té u všech nositelů hlavní rodové linie až do vymření v 18. století.
Příslušníci rodu zastávali významné zemské úřady a množili svůj majetek.
* [[Jaroslav Lev z Rožmitálu a na Blatné]] se proslavil na cestě západní Evropou při rytířských turnajích, když mezi lety 1465-67 putoval po evropských panovnických dvorech s poselstvím [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Jeho jméno Lev se pro celý rod stalo i [[příjmení]]m. Lvovi sourozenci a potomci se proslavili, syn Zdeněk Lev se stal na krátkou dobu nekorunovaným vládcem [[České království|Království českého]].{{Fakt/dne|20190223072210|}}
* [[Johana z Rožmitálu]] (asi 1430–1475) byla nejvýznamnější Jaroslavova sestra; na rozdíl od většiny členů rodiny vyznávala víru [[podobojí]]. Stala se druhou manželkou Jiřího z Poděbrad a českou královnou. I jako vdova uplatňovala svůj politický vliv. například při zasedání zemského sněmu, jemuž dokonce předsedala.
* [[Zdeněk Lev z Rožmitálu]] (kolem 1470–1535) působil nejdříve jako [[karlštejn]]ský [[purkrabí]], a nejvyšší zemský soudce. V roce 1507 se stal nejvyšším purkrabím. Angažoval se v čele katolické strany. Zdědil po [[Bavorové ze Strakonic|Bavorech ze Strakonic]] [[Strakonice
* [[Anna z Rožmitálu]] (1500–1563) se provdala za [[Nejvyšší kancléř|nejvyššího kancléře]] [[Adam I. z Hradce|Adama I. z Hradce]] (1494–1531) a žila na zámku v [[Jindřichův Hradec (zámek)|Jindřichově Hradci]]. V 31 letech ovdověla a spolu se svou švagrovou Annou se starala o rožmberské sirotky.
| |||